Skok do tmy

2 fatální blbci a 1 voják (Brzobohatý ) se vydaj na vejlet do protektorátu s padákama. Absolutně netuší, jak se v protektorátě žije. Navíc jsou z Moskvy. Podle toho taky celá mise dopadne. Angláni si na tom zpravidla vylámali zuby, natož idioti vychovaní Stalinem. Paradoxně prvně zabijou zkušeného vojáka.  Jinak režisérsky i herecky velice slušný film. Nejrealističtěji tam hraje Miroslav Macháček, co vysvětluje obyčejný lidský strach. (06.03.2024)

Nacisticky stísněná Praha a Protektorát plný ustrašených čecháčků a kolaborantů, přeci jde o to válku přežít a ne o to se nějak zasadit o její rychlejší konec. To je teprve strach, když nikomu nevěříte a po návratu do vlasti nevěříte svým očím, že válka jako by nikomu nevadila. Odboj je potlačen a zachrání ho jen odhodlanost některých soudruhů bojujících za každých okolností. Vše podbarví rychlost a schopnosti gestapa a všech nepřátel partyzánů. (19.12.2015)

I přesto, že oficiální distributor kvalitu filmu zpochybňuje, doporučuji se jako vždy soustředit na film samotný, než na nějaké předpojaté hodnocení. Snímek má tu nevýhodu, že není tak známý a tudíš nemůže být ani oblíbený jako jiné válečné filmy. I když by dramaturg měl co odchytávat, výsledek není nikterak špatný. Vždycky mě dostane lidský příběh "nehrdinů", obyčejných lidí, kteří mají strach, dělají chyby, rozhodují se na základě předchozích zkušeností. Příběh nemá žádné nelogičnosti, je přirozený a uvěřitelný. Povedlo se přiblížit atmosféru odboje z trochu jiné stránky a to je na snímku sympatické. (28.10.2015)

Překvapivě kvalitní snímek, který jednak díky letopočtu vzniku už není ani zdaleka tak zpolitizovaný a dobově poplatný jako tematicky obdobná produkce natáčená dejme tomu o dekádu dříve, za druhé vynikajícím a nepředpojatým způsobem odráží tristní situaci, v jaké se ocitali členové paradesantních skupin, ať už přicházeli ze západu nebo z východu. Dusivá atmosféra protektorátu, prodchnutá na jedné straně všudypřítomným strachem, na straně druhé pak úpornou snahou zapomenout na válečnou realitu a prostě "nějak přežít" je vykreslena opravdu mistrně. Snímek přitom nevyznívá ryze pesimisticky, úplně nerezignuje na víru v alespoň jistou lidskou slušnost a odvahu. Herecké výkony ústřední trojice i protagonistů epizodních rolí jsou pak třešničkou na dortu. Zejména Jaroslav Mareš, po celou svoji kariéru většinou představitel různých šmejdů a vychcánků všeho druhu, zde dostal (a využil) příležitost předvést, že jeho herecký rejstřík je podstatně širší. (07.11.2023)

Tento málo známý válečný film z roku 1964 má v sobě spočátku některé velice podobné prvky jako ze stejného roku známější Atentát (seskok vojáků padákem z letadla, připravených na vykonání svého úkolu) a Démanty nocí (nekonečný útěk dvou mužů lesem do neznámého útočistě, navíc zachycený zběsile snímající kamerou s důrazem na psychologické prožívání postavy). Byť se během snímku, někdy i nevyrovnaně, mnohokrát mění forma vyprávění celého příběhu (dlouhý dokumentární komentář v úvodu, ukázka z dobového Čs.filmového týdenníku, výrazné dynamické i statičtější pasáže bez dialogů, rychlé akční scény i delší komorní dialogy na jedném místě), není problém orientovat se v příběhu, ve kterém se od počátku stále víc a víc stupňuje napětí a kde stále přicházejí nové a další postavy se svým osudem. Hlavní hrdiny představují obyčejní lidí zapojených do války, kteří přicházejí do své vlasti splnit úkol; nejdříve jsou tři, pak se jeden pro záchranu těch dalších dvou obětuje prvního výraznějšího risku, ten je dopaden a zastřelen, akce plná nebezpečí ale musí pokračovat... SKOK DO TMY je filmem mj. o statečnosti, obětavosti i věčném hledání pomáhajících lidí za těžkého válečného období. Příběhem o snaze zvítězit i za cenu obětí... Vedle Martina Růžka a Jaroslava Mareše v hlavních rolích bych vyzvedl zajímavé herecké výkony Miroslava Macháčka (spojenec Hertl) a Václava Vosky (tajný spojenec-doktor Grubber). 80% (05.12.2017)