Režie:
Frank DarabontScénář:
Frank DarabontKamera:
David TattersallHudba:
Thomas NewmanHrají:
Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Paul Edgecomb se vrací ve vzpomínkách do roku 1935, kdy byl zaměstnán v louisianské věznici jako hlavní dozorce. Tenkrát se tam setkal s výjimečným, byť duchem prostým mužem, který byl obdařen nejen velkým srdcem, ale také nadpozemskými schopnostmi. Byl to John Coffey, neprávem odsouzený na smrt za vraždu dvou malých holčiček. V té době trpěl Paul těžkým zánětem močového měchýře a také neměl šanci zbavit se sadistického, všemi nenáviděného dozorce Percyho. Jednoho dne chce s Paulem mluvit Coffey. Když se k němu přiblíží, chytí ho rukou v rozkroku, pak šokovaného Paula pustí a on uvidí, jak černoch vypustil z úst černý oblak, a současně si uvědomí, že jeho bolestivý zánět zmizel. Coffey má zvláštní schopnost, díky které vyléčí ženu správce věznice, ke které ho tajně v noci převezou, dokonce oživí cvičenou myš jednoho vězně, kterou zabil zlomyslný Percy. John Coffey, kterého čeká smrt, přijímá svůj úděl odevzdaně a bez hořkosti. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 918)
Jelikož jsem četl knihu, čekal jsem, že film, jak už to tak bývá, nebude knize sahat ani po kolena. Jak hodně jsem se však mýlil. Darabont vytvořil znovu filmovou perlu z vězeňského prostředí se skvělým Hanksem a Duncanem, který zahrál Johna Coffeyho přesně tak, jak jsem si ho představoval pří čtení knihy. I když jsem věděl, jak Coffey dopadne, film mě tak pohltil, že jsem na knihu úplně zapomněl. ()
Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. ()
|| Scenár: Frank Darabont / The Green Mile by Stephen King | Hudba: Thomas Newman | Produkcia: Frank Darabont, David Valdes | Distribúcia: Warner Bros., Universal Pictures | Štúdio: Castle Rock Entertainment | Rozpočet: 60 miliónov $ | Tržby: 286,801,388 $ || Nikdy v živote som pri filme neplakal dvadsať minút v jednom kuse. Už sa to ani nestane. Ani pri ďaľších projekciách. Čaro zelenej míle môže človek zažiť len raz za život. Ale ten zážitok - je o to silnejší a nezopakovateľnejší. 120% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
"Říkají, že jsi svéprávnej. Víš, co to znamená? Povozíš se na blesku." Mám slabost pro zbabělé protekční pochcánky, takže mě strážný Percy Wetmore dost bavil. Hned bych mu nasadil svěrací kazajku a šoupnul ho do izolace. Ostatní strážní byli jen takový kompars, který se tvářil vznešeně, přihlížel zázrakům a chránil myš. Ovšem zázračný steroidový analfabet John Coffey byl úžasný. Chci ho mít doma v krabičce od sirek, až mi bude nejhůř. Ale stejně mě nakonec nejvíc bavily provokace vězně Billa Whartona, který té přípravě na popravy dodával alespoň trochu života. Jinak však musím smutně konstatovat, že i když je Zelená míle skvělý film, tak prostě nezvládám, když mě někdo chce tři hodiny v kuse dojímat. ()
Scénář pro Kingovu Zelenou míli byl výborně napsán, nebo přepsán dle knihy, jak chcete. Prostě a jednoduše i další film Franka Darabonta zůstal věrný Kingově románu. Herci byli vynikající a celkový snímek je velmi dojemný. Doporučuji všem, co mají Stephena Kinga v oblibě a obzvláště jej doporučuji všem, kterým se líbilo Vykoupení z věznice Shawshank. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (99)
- David Morse, James Cromwell, Patricia Clarkson, Jeffrey DeMunn, William Sadler, Harry Dean Stanton a Gary Sinise hráli i v dalších adaptacích Stephena Kinga. (IvcaSammet)
- Rodney Barnes, záskok pro Michaela Clarka Duncana (John Coffey), se vplížil na natáčení a schoval se do auta, kterým přivezli Coffeyho do vězení. Tím překvapil režiséra Franka Darabonta a požádal ho o práci. Darabont byl ohromený Barnesovým úsilím, a tak jeho nabídku přijal. Barnes chtěl na filmu pracovat proto, aby mohl potkat svého oblíbeného spisovatele Stephena Kinga. (IvcaSammet)
- Tom Hanks musel do své role bachaře přibrat, stejně tak i Bonnie Hunt. Hanks později řekl, že byl úplně lhostejný ke svému fyzickému vzhledu, vůbec necvičil a snažil se zůstat tlustý, jak nejvíc to šlo. Po skončení natáčení ale musel velmi rychle hodně zhubnout kvůli své roli v Trosečníkovi (2000). (IvcaSammet)
Reklama