Iron Sky

Rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů za dost dlouhou dobu, a to nejenom díky produkčním okolnostem. Kupodivu se z toho vyklubala satira, která má spoustu temných a smutných tónů, což umocňuje i ten Laibach. A je fajn, že přestože je tam množství popkulturních odkazů, tak to ani zdaleka nestojí jen na nich a funguje to hned v rámci několika žánrů. Ale je třeba to vidět znovu. A samozřejmě v kině, protože na plátně je to skvělé.Berlinale 2012 – Kino CinemaxX am Potsdamer Platz (03.03.2012)

Neskutečné, tak ono se přeci jen podařilo dokonit do naprosté chujoviny nápad s takovým potenciálem. Vize měsíce v područí nacistických vědců a obřích hutí generujicí nespočetnou armádů nacistických létajících talířů je opravdu skvělá a moment, kdy zajmou kosmonauta je taky super. Od této chvíle se ale začne odvíjet nějaký téměř trapný pokus o humor, akci a vůbec dramaturgii děje. Přiznám se, že už jsem to dokoukával s krajním odporem. Takhle pitomě jsem se naposledy cítil u Někdo to rád blond. Přijde mi to, že nám Němci chtěli ukázat, jak si umí udělat se své nechvalně proslulé historie srandu, ale zdá se, že nám to cpou příliš křečovitě, že se nabízí podezření, že tam někde uvnitř to pořád myslí vážně. Že nás to má jen uchlácholit a pod rouškou roztomile přítažlivého sci-fi humorného balastu nám servírují cosi, co se vlastně docela špatně luští. Této zábavě neholduji. (05.06.2012)

"Luna když září, i svastika celá... náckům se daří, i negr jim zbělá." Připíjím likérem De-Albinisier na zdraví Timo Vueronsolovi, jakož i všem zpětně odalbínovaným negrům! Starý Áda se určitě obrací v hrobě, resp. v propadlišti dějin se zoufale chytá za svou neárijskou čtvrtžidovskou lebku. Nad tím, jak jim konečné vítězství už zase uniklo, opět jen o pověstný chlup, tentokrát chlup ze zadnice americké prezidentky. Pár užitečný informací z odvrácené strany Měsíce i odvrácené strany americké zahraniční politiky: Američtí prezidenti jsou čubky(sic!) prolhané, vybělený negr je šik, svastika je symbol míru, ale málokdo to ví, tenkrát v Roswellu 1947 američtí doktoři skutečně pitvali (neznámého obersturmbannführera), ke spojení sňatek není nutný (:-), stačí Potvrzení z oddělení pro rasovou čistotu, árijská učitelka na základní škole má zájem o 25cm dlouhé černé pravítko, no a Omnibus je "nezletilý mentál", páč si "křečovitý humor" užíval, jak standartenführer Hans Landa bavorský štrůdl. Prostě mňamka. (19.07.2020)

Rád by som Timov "Iron Sky" počastoval tými najprívetivejšími prívlastkami pretože sa jedná o síce prosté, ale za to úprimné remeslo, ktoré sa na nič nehrá a snaží sa rukami-nohami naplnovať to, čo si predsavzalo - byť fandovskou potechou, dôkazom geekovského espritu. V určitom kontexte sa mu to aj darí - nie že nie - máme tu brakový námet dotýkajúci sa obľúbených árijských končín (konečne vieme, kam zmizli nacisti po roku 1945), nazvymeto tendenciu campových výstupov (vedie fräulein Richter, sekunduje blonďák Washington, kruh uzatvára prkenný SSáček zdarma Otto), zámerne papundeklovú digitalizáciu (upomínajúcu na to najlepšie od ranného Intelu) a podceňovaného šviháka Udo Kiera, ktorý je pri takýchto video projektoch takmer vždy po ruke. Problém tkvie v tom, že nedočkavé obecenstvo namlsané bloggerskými šepkandami (priznám sa, že trochu aj spolu so mnou) čakalo čosi štylizáciou temnisté/satiricky prešpekulované a teda z prívalu kondenzovaného debilizmu ostalo primerane ovalené. Nedomyslená montáž záberov, diletantské pokusy o uťahovanie si z U.S.A. a občasná dialógová vata len podtrhujú, že ani tak zďaleka nejde o Bčko ambiciózne - s prípadnými nábehmi na kultovosť, citovanie či hĺbkové rozoberanie, ako skôr o Bčko elementárne, tzv. viralové - spĺňajúce funkciu dočasného, no pekne vyhaluzeného úletu. (26.06.2012)

Prvotnímu hypeu jsem v tomto případě naštěstí úplně nepodlehnul, takže nemusím být příliš zklamaný. Iron Sky je sympatická zábavná hříčka, nic víc. Nejméně problematicky film nakonec kupodivu funguje jako nenáročná béčková sci-fi blbina určená na videotrh. V případě, že tvůrci chtěli za ono pozlátko béčkové měsíčně-nacistické podívané zcela vážně skrýt ambiciózní politickou satiru, nedá se hovořit o úspěchu. Jako ony tam nějaké náznaky jsou ... ale celkově to svým satirickým vyzněním připomíná přinejlepším průměrnou středoškolskou úvahu na téma "světová politika a její neduhy". Snaživé, ale současně příliš přímočaré a povrchní. Jako parodie pak Iron Sky selhává především v tom zásadním bodě, že téměř vůbec není vtipné (neplést si zábavnost s vtipností). Palec nahoru, ale jen mírně, do žádných závratných výšin. (29.05.2012)