Reklama

Reklama

The Doors - When You're Strange

  • USA When You're Strange (více)
Trailer

Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer. 
(Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Payushka 

všechny recenze uživatele

Nabízí se srovnání s téměř dvacet let starým filmem The Doors od Olivera Stonea. Tady ale nejde o herce, kteří hrají film. Jim Morrison tu skutečně stojí před kamerou a je pod parou. Skutečně nadává. Densmore skutečně odchází z nahrávání alba a stěžuje si na vyčerpání. Na chvíli si přijdete jako členové The Doors. ()

Popluh 

všechny recenze uživatele

Pro skalní fanoušky sice jen taková zkratka, která ale přesně vystihuje ducha a podstatu skupinu a navíc disponuje řadou velice zajímavého obrazového materiálu. DiCillo to rozhodně poskládal dobře a na poli slabé hodinky a půl se zaměřil na ty správné body. Komentář Johnnyho Deppa je pak jedině velké plus. ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Jsou věci známé a věci neznámé a mezi nimi jsou dveře. Tento Morrisonův výrok převedl DiCillo do svého dokumentu o králích acid rocku naprosto dokonale. Zpočátku hudba bez kompromisů dělána srdcem a pak už jen závislosti, co vás těmi dveřmi nepustí zpět.. No jo, Jimmy, we´d rather cry, you´d rather fly… ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

O The Doors som videl hraný film a poznal cca štyri najväčšie hity. Dokument ponúkne divákovi niečo iné, ako film hraný, ale za srdce ma viac chytil a do vnútra Jima zaviedol Oliver Stone. DiCillov film je trocha krátky, povedal by som, že viac pre tých, ktorí o skupine a spevákovi toho veľa nevedia. Čiže aj pre mňa a osobne mi to stačilo. Potešia samozrejme autentické zábery z koncertov a nahrávacieho štúdia, ale najhodnotnejšie na dokumente je režisérov zámer, aby sme si na Morrisona urobili názor sami. Inými slovami nám netvrdí, že ak niekto robí na pódiu oplzlosti, je to nejaký hlboký umelecký prejav a že možno je spevák iba mimo a mal by navštíviť psychiatra. ()

sheldonka. 

všechny recenze uživatele

Moje srdce patří pouze pár skupinám, ale v čele jsou pro mě The Doors. A k Doors samozřejmě patří Jim, ke kterému vzhlížím s naprostou úctou. Jsou lidi, kteří tvrdí, že to byl jen další feťák a alkoholik, který toho nedokázal zase tak moc. Když slyším podobné názory, tak mi to trhá žíly. Jima beru především jako básníka. Navíc v jeho písních jsem našla opravdový smysl, prostě jde vidět, že moc dobře věděl o čem píše. Četla jsem knihy, viděla jsem film a i tento (perfektní!) dokument mi jen potvrzuje, že to byla obrovská osobnost. The Doors jsem úplně podlehla a není dne, kdy bych si nepustila aspoň jednu z jejich písní. Když jsem slyšela poprvé The End, tak jsem si říkala, že něco na tom Morrisonovi bylo. A taky že jo. Byl to Bůh. A dala bych cokoliv za jeden z jeho zápisníků a taky za to, abych mohla žít v době, kdy byli Doors na vrcholu slávy, abych na vlastní uši slyšela jejich výbornou hudbu a Jimovu recitaci básní. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu je odvozen z refrénu písně People are Strange. (Zeebonk)
  • Stejně jako ve snímku Mrtvý muž (1995) cituje postava Johnnyho Deppa básníka Williama Blakea. (4ward)

Reklama

Reklama