Legenda o drakovi

Dračí princ (kde na toho prince překladatel probůh přišel?) je napříč všemi žánry, do nichž zasahuje, s malou převahou spíš holčičí než klučičí film. Ne svým příběhem, ale ztvárněním boje zvířecí a lidské podoby draka, zejména ve chvílích, kdy se Arman přiblíží k Miře. Při záblescích ostré bílé barvy ve tváři (a na osvaleném těle - ženy uznale kývnou, muži zhusta pronesou něco o posilovnou nahoněných buzerantech) si člověk vzpomene na všechna ta Stmívání, Svítání a kdo ví jak se ty další díly vyprávěnky o upírech jmenovaly. Co nebylo "romantická fantasy", ale jen "fantasy" či "ruské byliny" bylo výtvarně vydařené, po stránce příběhu bez větších trhlin (až tedy na nedořešenou otázku množení, konkrétně tu - když drak měl mládě, k čemu bral další nevěsty, případně jak to, že neměl mláďat víc?) a navíc byl film obdařen neokoukanou východní exotikou, která je velmi sympatická. (01.01.2017)

Celou dobu jsem čekala, kdy si Mira s Armanem dají hamburger, hranolky a zapijí to kolou. Po americku natočené fantasy se bohužel nedá použít ani jako encyklopedie speciálních efektů, tak dva, možná i tři zde chybí. Jiné využití mne nenapadá. Ale možná by se daly pěkně ukazovat rozdíly mezi žánry sci-fi, fantasy a pohádka. Sci-fi se opírá o logiku a aktuálně známé vědecké poznatky a posunuje hranice možného. Pohádka se nebojí překračovat hranice logiky, ale jasně provádí své hrdiny srozumitelným příběhem. Při absenci příběhu i logiky vzniká fantasy. Máme nový počítač, naučili jsme se s ním dêlat pro nás zábavné kousky (výbuchy, pády, lety a jiné eskapády), tak je seřadíme za sebe a budeme se tvářit, že jsme natočili film. Zde je navíc zkombinována jakási pohanská pověra s náznakem bohatýrské pohádky, tak aby i děj připomínal psychedelické běsnění. Divím se jen jedinému, že se hlavní postavy nejmenují John a Jane, dost je připomínají. (14.08.2020)

Asi fakt starnem. Toto ma dostalo. Možno práve preto, že klasická téma v štýle KRÁSKA A ZVIERA dostala za uplynulé roky v rôznych vlkodlačích romanciach riadne na frak (podobne ako téma MODREJ LAGÚNY). Lenže na mňa tu fungovala aj tá pomiestna temnejšia atmosféra a skvelé zakomponovanie spevu a hudby. A dokelu, áno, aj to romantické behanie po pláži v spomalených záberoch. A na rozdiel od podobne ladených obrazovo-poetických indických romancí (ÚTEK DO MEXIKA) som žasol, ako tá presladená limonáda funguje po celú stopáž... Málokedy na mňa vo fantasy filme (vrátane JASTRABEJ ŽENY) takto zafunguje motív osudovej lásky... (04.01.2017)

Ak by som vychádzal iba z vizuálu a mal hodnotiť film čisto na základe fotogalérie, nebolo by čo vyčítať. Problém je v tom, že tento zhusta predvídateľný príbeh by pôsobil vyťažene v hodinovej dĺžke a naťahovanie na celovečernú stopáž so sebou nesie riziko monotónnosti a statičnosti. A tak sa aj stalo. Ale keďže Hobit sa nedá pozerať dokolečka, potešil aj tento fantasy príspevok z ruskej zimy. (22.12.2018)

Krásné 4*, tleskám ve stoje a děkuji ruskému filmu, že mi konečně vysvětlil, proč sakra jako chce drak princeznu a co mu jako zvířeti vůbec záleží, co vlastně sežere! Nic, co by mi to líp vysvětlilo jsem zatím neviděl. K filmu. Hrozně sympatické postavy. Hrozně dobře udělaný příběh. Já ztroskotal těžce na českém dabingu. Nechápu, dabéři, kteří toho maj tolik za sebou (Rýmský, ....) a stejně to dabovali, jako by to bylo... já nevím... asijské divadlo... to ale není chyba filmu, jen jsem prostě neměl na to, dát si to v ruštině. Fakt nadšení. Jasně, lovestory jak blázen, ale moc pěkně udělané. Motivy, stíno-loutkové divadlo.... ne, seru na to, dávám 5. Je to v rámci žánru (!!) pro mě pecka a byť bych našel hromadu věcí, co by bylo nutno vytknout, jde to nahoru. Ten film na mě prostě takto působil. Takže sorry, jestli někoho urazím. 5* (23.03.2019)