Tohle je náš svět

V prvom rade veľké prekvapenie, že Viggo ani zďaleka nevyzeral na to, že mu ťahá na šesťdesiatku. Normálne mi pripomenul highlandera Maťa Ďurindu z Tublatanky. Inak film do polovice celkom v pohode, ale očakával som, že prechod z divočiny do mesta prinesie oveľa väčšie zápletky. Tu nastala stagnácia okolo jedného pohrebu a výchovy detí. Nevyužitý potenciál, ktorý mohol konfrontovať konzumnú spoločnosť s ľahkosťou súladu s prírodou. Nakoniec zvíťazil však konzum, normálne mám pocit, že táto agitka v podstate zapôsobila kontraproduktívne. A vlastne, dobre tak. (07.11.2021)

Já jsem v tom teda žádnou agitku neviděl, tu vidím leda tak v některých recenzích. Film Tohle je náš svět jsem vnímal, jak střed mezi alternativním a konzumním způsobu života a co mě doslova hladilo na duši, že film, tedy tak jak jsem ho vnímal já nestranil ani jednomu, protože těžko po tomhle filmu bych šel a následoval Vigga a šel se svými dětmi žít do divočiny a vychovávat je mimo ostatní společnost, na druhou stranu ty zmínky o lécích, nadnárodních koncernech, způsobu našeho života, byť byli třeba jen v jedný větě nebo v jednom záběru, ty podepíšu v plným rozsahu. Hrozně mě zamrzela ta záverečná scéna s maminkou, nějak mě to s ohledem na vývoj celého příběhu nehrálo. Samotná finálovka je však zcela podle mých představ a jen mě potvrdila mé vnímání celého příběhu a to co nám Matt vlastně chce říct. Za aobslutního krále filmu považuju Vigga, ten chlap je fakt snovej, záběr co záběr nám dokazuje jaký má ohromně vyspělý herecký projev. (27.07.2016)

Tak tenhle jejich svět se mi dokonale trefil do noty. Lesní rodinka, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, pravidelně cvičí, debatují, nasávají vědomosti, které by se ve školních lavicích jen těžko dozvěděli. Nakupují jen nezbytné věci, co se dá, uloví nebo si vypěstují. Matka kdesi v nemocnici bojuje (a už dlouho nebude) s bipolární poruchou a právě její radikální rozhodnutí vyšle rodinku neznajíc Star Trek nebo bojové počítačové hry do civilizace – totálně konzumní společnosti. Ústřední myšlenka je zřejmě jasná. Co je víc? A která strana má navrch? Chybuje se v obou táborech, takže divák je zvědavý, kam tenhle zajímavý námět tvůrci posunou a kde všude najde pozitiva/negativa. Není to totiž plácání o smogu, tání ledovců nebo přídatných látkách v potravinách. Divák si tak tvoří vlastní názor, který mu ovšem tvůrci několikrát umně rozbourají, protože každý z životních stylů má svou odvrácenou tvář. Atmosféra je náramná, dialogy úderné, scény podbarvené Sigur Rós jsou sakra silné, herci naprosto přesvědčiví, což těší zejména u dětských/mladých tváří. Dosud hlavně seriálový herec Matt Ross překvapil. A Sundance i Cannes mu tleskaly. Chytré, cynické, nepodbízivé. (10.04.2017)

Velmi podivná agitka naprosto pohřbená posledním aktem, kterým se pro mě tenhle film svou filosofií postavil někam na úroveň scientologie. Ani ne tak samotným smyslem, ok, ať si to klidně tvůrcí myslí, ale spíš zahozením dosavadní snahy argumentovat ve jménu hopsání na louce. Oslava magorství. Nebrat! (19.06.2016)

Tenhle film mě oslovil natolik, že skoro nevím, co zmínit dřív.... Zaprvé bych hned zkraje mohla vyzdvihnout herecké výkony - Viggo Mortensen podal opravdu skvělý a věrohodný výkon. A neméně skvělí byli i dětští / nactiletí herci. Byl to skutečně dobrý výběr. Dále mě samozřejmě oslovil námět alternativního života a to, jak si s tímto tématem tvůrci poradili. Není všechno tak černobílé, jak se může na první pohled některým lidem zdát, stejně tak každá z filmových protistran (alternativní versus "normální" život) má v něčem pravdu a v něčem naopak ne. Otec, který s několika dětmi žije v lese, učí je lovit a přežít v přírodě a během toho všeho jim poskytuje domácí výuku, se může zprvu zdát jako blázen a extremista. Ano, jeho metody jsou extrémní a neuvědomuje si, že své děti připravuje o možnost socializace. Ale na druhé straně stojí lidé, kteří jsou rovněž zaslepení, jenom jinak - zaslepil je onen "standard" běžného života a mnozí se ani nezamýšlí nad tím, proč jsou věci tak, jak jsou, jen proto, že se jakožto občané pokrokových zemí v podstatě kolektivně shodli na tom, co je "normální". Líbila se mi i ta narážka na systém školství a na to, že škola toho ve skutečnosti děti moc nenaučí. Otec dětí měl svoji pravdu, která svým způsobem dávala smysl... dědeček měl naopak pravdu ve chvíli, kdy řekl, že hodlá respektovat přání svého vnuka a že nebude nečinně přihlížet něčemu, co hraničí s týráním dětí. Každý vyslovil svoje a na nás je, abychom se nad tím vším zamysleli. Nakonec bude náš názor dost možná totožný s vyústěním filmu, které bylo podle mě to nejlepší možné. Celou dobu jsem čekala, jak film skončí, a musím říct, že oním závěrečným kompromisem u mě tento film ještě stoupl. ~(4,5★)~ (02.08.2016)