Můj život beze mne

Neskoro vypitá káva spôsobila, že som si film pustil až pred polnocou. A film samotný účinkoval ako ďalšia káva. Sú filmy, ktoré si pozriem, odmeriam, zvážim, prisúdim body, napíšem komentár a hotovo. A filmy, o ktorých spravidla nič vopred neviem a po pár minútach mi vlezú do hlavy a usalašia sa tam na pekne dlho. Takéto filmy je ťažké hodnotiť a ešte ťažšie komentovať, pretože každé napísané slovo vypovedá viac o pisateľovi, než o filme. Obdivujem Isabel Coixet za to, ako sa dokázala vyhnúť nástrahám, ktoré téma skrývala. Ako presne dokázala namiešať všetky ingrediencie, aby vznikol harmonický, uveriteľný príbeh. Asi sú na to predurčené talentované ženy. Prejavilo sa to aj na úspornom a pritom hutnom vykreslení postáv filmu. Ju a Sarah Polley som si všimol už v Tajomstve slov, ktoré som videl skôr. Zvláštne je, že oba filmy napriek dojímavému obsahu nepôsobia slzotvorne, ani nevytvárajú ten nepríjemný pocit v hrdle. Podľa časti komentátorov sa Ann správala neprirodzene, sebecky, nudne, stoicky a neviem ešte ako. Je dobré, že Isabel Coixet nakrútila film podľa literárnej výpovede Nancy Kincaid, ktorá nepíše sci-fi a hlavnú úlohu zverila Sarah Polley, ktorej v 11 rokoch zomrela matka na rakovinu, než by sa mala riadiť predstavami komentátorov, ktorí danú životnú situáciu nezažili, nevedia si ju ani predstaviť a budú šťastní, keď ju ani v budúcnosti nezažijú. (03.01.2010)

nevím, jak se k tomu filmu mám postavit.. ano film byl milým překvapením, ale i mírným zklamáním..jako malá jsem měla hrozně ráda lízátko se žvýkačkou uvnitř.. vychutnávala jsem si každé líznutí, ale stejně jsem se nejvíce těšila na obsah.. a když jsem konečně na něj narazila, žvýkačka byla dobrá, ale brzy bez chuti.. a tak nějak na mě působí tento film.. chvílemi na to člověk kouká a neví, která bije.. v zápětí Vás nenechá chladným .. v okamžiku se mírně nudíte.. a tak to jde stále dokola! ale za příběh, který se Vás nesnaží dostat na kolena jen kvůli tomu, že hlavní aktérka je smrtelně nemocná, ale spíše jejím způsobem smíření a posledními pár měsící, které chtěla náležitě využít.. toho si cením.. a za příběh sousedky Ann, za příjemného Scotta Speedmana a za roztomilé holčičky, bych byla schopná dát i 5*.. ale trošku mě vadilo, že když umírala (a beru v potaz, že brala léky proti bolesti, které tedy nikde nebyli vidět), vůbec neměla nějaké příznaky, "výrazné" bolesti, prostě nic... to mi ubíralo na věrohodnosti.. vím, že mi nebude vadit si snímek pustit ještě jednou.. ale prahnout tolik po tom nebudu :) krásných 70% :) (21.06.2009)

V hodně komentářích se tu objevuje názor, že lidem je sice hlavní hrdinky líto, ale nechápou, proč se rozhodla neříct o své situaci rodině, nýbrž to tajila a dokonce si našla milence. Myslím si, že je to svým způsobem pochopitelné, že holka, jež měla v 17 letech dítě s prvním chlapem, co ji v životě políbil, a žije s ním teď se dvěma dětmi v přívěsu a nemají ani vindru, když se dozví, že umírá, chce, kromě toho, že bude říkat svým dětem, že je má ráda, a pokusí se jim najít novou matku, prožít ještě něco jiného, nového. Ano, mohla v klidu dožít v kruhu rodinném, aniž by vlastně v životě zkusila něco jiného, ale můžeme jí mít za zlé, že se rozhodla jinak? Já jakožto od přírody monogamní tvor vraždící by ihned za jakoukoli formu nevěry její jednání neschvaluju, ale mám pro ni jisté pochopení .. Co ale filmu trochu vytýkám, je mírný nedostatek emocí .. čekal bych, že u příběhu o umírající hezké ženě budu plakat .. neplakal jsem .. body jdou výraně dolů .. líbil se mi závěr, jak dokázala ovlivnit další chod života svých blízkých .. (27.02.2013)

Velmi zajímavě a pozoruhodně pojaté drama o tragédii života. Bez přehnaného emocionálního vydírání, střízlivě a z pohledu života ženy, která byla předčasně vržena do dospělého života se vším všudy a ještě předčasněji stanula před bránou konce života. Krátkost života, zodpovědnost a všeobecná nenaplněnost pak vedou mladou Ann (zajímavá Sarah Polley) sice ke stále střízlivému, ale přesto nejbouřlivějšímu období jejího života. Život, který prožívá plnými doušky, zbytek života, který chce po okraj naplnit opojením, láskou, usmířením a zabezpečením budoucnosti svých potomků. Na velké zoufání nezbývá čas, prožívání života je na prvním místě. A tak se snaží a užívá si okamžiky a prožívá sice perný, ale přesto krásný život, kterého se musí nedobrovolně vzdát. Život, který jí toho tolik vzdal a přesto nezatrpkla. Ukazuje život v jeho horších podobách, v tíživých situacích, neporozumění, odcizení, nesnadných existenčních podobách. A přesto stojí život za žití, za překonávání osobních komplexů a pocitů ublíženosti a ochutnávat a ukusovat života z té části, která chutná a zpříjemňoval si život tak, jak je jen možné. Aby neměl člověk pocit marnosti a zbytečného promarnění toho nedlouhého času zde. Z dalších rolí: Annina kolegyně z práce Laurie (Amanda Plummer), posedlá chutí do jídla, Annin manžel Don (Scott Speedman), naleznoucí konečně práci, sousedka Ann (půvabná Leonor Watling), ideální adeptka na úlohu nové manželky a matky, Annina matka (Deborah Harry), poznamenaná nepřízní životního osudu, hloupoučká kadeřnice (Maria de Medeiros), polykající život ve stavech slavení, Annin milenec Lee (Mark Ruffalo), krátkodobá, ale naplněná láska, lékař Thompson (Julian Richings), oznamující Ann příchod smrti, Anniny děti Patsy (Kenya Jo Kennedy) a Penny (Jessica Amlee), největší radosti Annina života, a Annin otec (Alfred Molina), dlící ve vězení. Příjemné, nevšední a upozorňující. Život není jen jednoduchý, ale to není důvod k tomu být zatrpklý a zapšklý. Na život, na blízké osoby, na lidi, na svět. (13.02.2013)

Na tomto filmu bych určitě ocenil, že se tváří úplně jinak, než většina podobných filmů o umírání, které povětšinou brnkají na emocionální stránku, ve snaze dostat z diváka co nejvíc slziček a promáčených kapesníků. Není o tom, že umírám a mám strašně málo času( což je pravda), ale jak si ten čas, co mně ještě zbývá, vychutnám, pokud možno, co nejlépe a to do slova a do písmene. Sarah se mně moc líbila v Tajemství slov a i tady nezůstává rozhodně pozadu a svou hrdinku zahrála jako ženu, která i přes svůj těžký zdravotní stav hledí a plánuje budoucnost na mnoho let dopředu, s naprostou rozvahou a až stoickým klidem. Příjemný film o zamyšlení se nad hodnotou života, který spousta zdravých lidí vnímá jako naprostou samozřejmost. (27.01.2015)