48 hodin

Vůbec první buddy movie? Možná ano a ačkoliv je to na filmu znát, je plný policajtských klišé a (vesměs rasistických) hlášek, které z dnešního pohledu působí úsměvně, ba až směšně (za což možná může i nový Prima 2017 dabing, kterému se určitě vyhněte), jenomže...Eddie Murphy tu klasicky hláškuje v jeho vůbec první roli a Nick Nolte tu naprosto kraluje v roli zprvu nevrlého, posléze klasicky poučeného detektiva, který nejde pro nějakou tu ránu daleko...7/10 úplně na pohodu. (22.07.2018)

Kultový film? Ale kdeže. Aj napriek tomu, že trvá iba hodinku a pol som sa dosť nudil. Nolte s Murphym sú totálne nesynchronizovaná buddy dvojka a hlášky? Akosi som nezachytil ani jednu, ktorá by ma pobavila. Od Hilla si radšej pozriem Červenú horúčavu, než by som si mal znova pustiť 48 hodín. 40 % (24.03.2016)

Takže, máme zde zajímavý thriller a jednu nesourodou dvojici, která musí nedobrovolně spojit síly, aby dopadla nebezpečného vraha. Zajímavé spojení Nick Nolte a Eddie Murphy funguje. Murphy je Reggie a Reggie je užvaněný fiškuntál, co inspektora Jacka Catese neustále prudí a přivádí ho až k infarktovým stavům. Oba borci hrají náramně a Nolte je skvěle nervózní, Murphy si ho neustále dobírá a skvěle mu sekunduje. Oba jsou dost v popředí, a to jde na úkor akce, které zde není tolik, ale je spíše rovnoměrně rozložena, a o to víc si ji divák užije, ale rozhodně na ní film nestaví. Scénář není nijak objevný, ale Walter Hill si je vědom, že pracuje se schematickým scénářem, a tak ho maskuje nápaditými hláškami a komickými výstupy Eddieho Murphyho, to je dobrý nápad a funguje to dokonale. Typický buddy movies, který s nástupem nového tisíciletí nekompromisně vyhynul. (08.12.2009)

Nick Nolte se tu dost podobá Gearardu Depardiemu a Murphy je malej hubenej a hraje vůbec poprvé. Nick Nolte je opravdu v tomhle filmu bitevník, který pálí jednu cigaretu za druhu a je typický představitel vybledlého vlasatého policajta, který chlastá už na snídani. Líbila se mi konverzace těch dvou, protože nebyla taková sprostá a hnaná do extrému jako v novodobých filmech tohoto typu. Hudba byla v akčních scénách velmi působivá / chaotická. (12.01.2009)

No ty bláho! Já, taková jemná duše, štítící se jakéhokoliv násilí a drsného fyzického kontaktu a on ve mně nějaký film tak na 3 minuty málem i vyvolá chuť pořádně se konečně jednou porvat s některým z kámošů na ulici, až se příště sejdeme? Podtrhuji slůvko málem, ale stejně... to je vskutku slušné umění a Walter Hill je rejža – rošťák, výtečník! Jeho filmy se na nic nehrají a baví mě. Sice jsem očekával po poslední velkolepé akci údernější závěr, než jen přátelské vtipkování v autě na téma poctivosti a stejně jako v Křižovatkách přišla jedna chvíle, kdy jsem se s konáním hlavní dvojice náhle vůbec neztotožňoval – a já zatím netuším, jestli si takhle Walter pohrává s divákem schválně, nebo prostě rád se svými hrdiny smýšlí daleko ujetější morálkou, než já – ale stejně jsem si další Hillův osmdesátkový biják hodně užil. Opět se mu podařilo vybrat výborné herce do osobité, zpočátku zdánlivě nespřízněné dvojice, která se s každou scénou stávala sehranější i sympatičtější a přestože se tentokrát děj nemotal přímo kolem hudby, nezapomněl Hill ani na své obvyklé zalíbení v ní. Po hudební stránce je zde totiž celkem slušně nadupáno, málem jako po té akční a atmosféra v nočních světlech i zákoutích velkoměsta má také svůj styl... a pak že výraz neo-noir prý nesouvisí s neony! :o) [85%] (11.12.2022)