Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek Jana Hřebejka a Petra Jarchovského se odehrává za druhé světové války a pomocí malých lidských osudů dává konkrétní obsah pojmům hrdinství i zbabělost. Bezdětní manželé Čížkovi (A. Šišková a B. Polívka) se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, syna Čížkova bývalého zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Zároveň ale jako značně nehrdinský hrdina umírá strachy. Jeho osobní situaci značně zkomplikuje blížící se konec války, kdy mu hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (551)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Další z povedených počinů pana Hřebejka. No musím se přiznat, že jsem v některých situacích pociťoval opravdu silné mrazení v zádech, a to je u českých filmů sakra silná vyjímka. Prostor pro komedii zde byl minimální, protože se jedná skutečně o mrazivé drama, ale přesto se vyskytoval. Hlavně díky pánům Polívka a Dušek, kteří bylli naprosto úžasní. Na to, že se jedná o český film se dá říct jediné. WOW. * * * * ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Musíme si pomáhat. Včera jsem byl v ohrožení já... zítra můžete být vy." Jsem hrdý na to, že jsem Čech. My totiž přežijeme všechno. My jsme lezli do zadnice Židovského zaměstnavatele, Německého okupanta, Sovětského osvoboditele i Eurounijního diktátora. Až bude k dispozici další důležitý zadek, tak si v něm zase najdeme své místo. Jenže to děláme chytře - nezalézáme do něj všichni, ale jen někteří, aby nás po změně situace zase chránili ti, kteří se tam nevešli. Mám nás Čechy zkrátka hodně rád, ale přesto jsem překvapen tou nadšenou reakcí většiny na to, jaké nám to Hřebejk nastavil zrcadlo. Nebo si myslíte, že se vás to netýká? ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře natočená místa se střídají s místy natočenými velmi špatně. Nechtěná trapnost, třeba když Josef přesvědčuje Marii, že otěhotnět je jediné řešení, nebo když Horst vede kterýkoli ze svých proslovů mi vskutku hodně vadí. Přestože to opravdu "nejsou žádné Pelíšky", tak by neškodilo méně vtipu. Hřebejkovy postavy vůbec mluví víc, než by bylo záhodno... Úžasná je však hudba, skvělá je i kamera. Příběh je dobře vystaven a má silné poselství. Nevím čím to je, ale u Hřebejka mám zkrátka pokaždé znovu pocit, že jde o poněkud zahozenou příležitost natočit opravdu dobrý film. 75% ()

choze 

všechny recenze uživatele

"DIVIL BY SES, CO S NORMÁLNÍM ČLOVĚKEM UDĚLÁ NENORMÁLNÍ DOBA." Film o strachu zasetém mezi lidi a deformujícím je k nepoznání. Hřebejk výrazně zvážněl, ale vtip s dojemnými okamžiky mixuje stejně mistrně jako v PELÍŠCÍCH a herci jsou opět perfektní, zejména Jaroslav Dušek, který se konečně dostává do popředí. Zajímavý pohled na Němce, prezentované jako oběti sebe sama. Ale ty rozmazané sekvence mě serou. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Rozhodně to není špatný film a podle mě to je určitě nejlepší role Bolka Polívky ale nesedlo mi to tolik jako třeba Pelíšky. Je sice pravda, že toto téma se nedá moc zjednodušovat a zešměšňovat ale i tak mi ve filmu chybělo něco co by mě do něj více vtáhlo. Ale to nic nemění na faktu, že se jedná o jeden z nejlepších českých snímků. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (26)

  • Scenárista Petr Jarchovský ve svých zápiscích pro časopis Cinema vzpomínal, jak se filmařům vydařilo hledání lokací: Honza Hřebejk s architektem Milanem Býčkem objezdili spoustu východočeských městeček. Nalezli několik ucházejících míst, avšak povětšinou roztroušených po různých městech, často vzdálených a pro účely natáčení tedy komplikovaných. V závěru jedné z obhlídek navrhl Honza, aby se stavili ještě v Jaroměři-Josefově. Znal to město trochu z mého vyprávění. Celá moje rodina odtamtud pochází a já trávíval v Jaroměři u babičky jako školák nejedny prázdniny. (...) Pravda je taková, že rodinné okupační historie spojené s mládím mého otce a dědy, mám přirozeně spojené právě s Jaroměří. Pokud vytvářím iluzi maloměsta, vidím ji před sebou. (...) Pravý zázrak se však stal, když svým autem, v domnění, že exteriéry jsou víceméně nalezeny, přejeli šraňky a říčku Metuji a vjeli bránou do Josefova. Josefov, jak už název městečka vypovídá, je vlastně stará josefínská pevnost vystavěná na obranu Rakouska proti Prusům. "Tam můžeš postavit kameru na koleje a udělat stometrovou jízdu se všemi průhledy do dvorů a dalších ulic a nemusíš měnit jedinou lampu, jediné okno. Nic. Můžeš vlézt s kamerou do auta a jezdit po hvězdicovitých dlážděných ulicích josefovského ghetta sem a tam a nestane se ti, že bys zabral něco rušivého. Je to zázrak a požehnání, můžeme film provětrat a vytáhnout do exteriérů, aniž bychom platili miliony za stavbu dekorací. Když nalezneš přirozenou dekoraci, která tu stojí, můžeš si k rozpočtu pomyslně přičíst desítku milionů, která ti spadla doslova z nebe," líčil mi Honza své pocity nad vyvolanými fotografiemi místa, kde jsme pak v létě prakticky celý film natočili... (NIRO)
  • V rolích komparzistů účinkovali i josefovští občané. (Terva)

Související novinky

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Reklama

Reklama