Režie:
Roland JofféScénář:
Bruce RobinsonKamera:
Chris MengesHudba:
Mike OldfieldHrají:
Sam Waterston, Haing S. Ngor, John Malkovich, Julian Sands, Craig T. Nelson, Spalding Gray, Bill Paterson, Athol Fugard, Mark Long, Patrick Malahide (více)Obsahy(1)
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Film, natočený podle skutečných událostí, zachycuje příběh přátelství, jež se za léta spolupráce vytvořilo mezi americkým novinářem a jeho průvodcem v době občanské války a po vítězství Rudých Khmerů (za jejichž více než tříleté diktatury zahynuly v zemi asi tři miliony obyvatel z celkového počtu osmi milionů). Tvůrci nechávají téměř bez povšimnutí společenské souvislosti, zaměřují své vyprávění na dopad, jaký tyto události mají na obyčejné lidi. Emotivní vyznění filmu výrazně podtrhují velkolepé hudební motivy Mikea Oldfielda i známé skladby, které zde zaznívají v působivém kontrastu s obrazem. Film, přerůstající v působivou výpověď o utrpení, jež si člověk na světě vytváří, ale jemuž také dokáže čelit, byl oceněn řadou mezinárodních cen. Proměnil tři ze sedmi oscarových nominací: za kameru - Chris Menges, střih - Jim Clark a za mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Haing S. Ngor, lékař, který skutečně prožil kambodžské peklo (a který získal mj. navíc i Zlatý glóbus, cenu BAFTA a řadu dalších).
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (221)
Chvílema výborný, chvílema hrozná nuda. Z filmu by se určitě dalo tak 30-40 minut vyhodit a nebylo by to vůbec na škodu. Dost mi vadilo, že se film snažil každou chvíli hrát na city a pak konec, protože to byl doslova kýč. Líbila se mi hudba (Mike Oldfield). Pro mě lehkej nadprůměr... 60% ()
Na to, že Červení Khméri, boli kurvy skurveté a ich individuálna krutosť v mnohom predbiehala fašistické, či komunistické vyvražďovačky, vie málo ľudí, a preto takéto filmy sú viac ako vítané k tomu, čo za červené marxistické prasatá to boli. Takisto netreba zabúdať i na to, že v počiatkoch boli tieto sadistické svine podporované i krajinami ako ČSSR, NDR, PĽR, či MĽR .... Na to netreba nikdy zabudnúť !!! ()
Asi první válečný film, který se vám nesnaží válečné hrůzy cpát do chřtánu, ale jednoduše je ukazuje. Ze začátku mi chybělo nějaké vysvětlení, ztrácel jsem se v ději, protože jsem o konfliktu nikdy dříve neslyšel. Trocha kontextu by neuškodila. Děj se zaměřuje především na kamarádství amerického a kambodžského novináře. Film je o to silnější, že je natočen podle skutečného příběhu novináře operujícího s Kambodži. ()
Každá vojna potrebuje svoj veľký film a tá kambodžská ho má práve vo Vražedných poliach. Veľký film o vojne sa vyznačuje tým, že sa divák začne hanbiť za to, že je človekom. Trochu nadnesene povedané. Zároveň sa utvrdí v tom, že najprirodzenejšia vlastnosť ľudstva je boj o moc, respektíve prejavy extrémneho násilia, vyvolaného chorobnou túžbou po vzájomnom sa vraždení. To si teda myslím aspoň ja a asi aj Joffé. A samozrejme fakt, že ľudstvo sa delí na ľudí a politikov. Vlastnosti tých druhých sú ešte horšie, ako väčšiny tých prvých, pretože si uvedomujú príslušnosť k inému živočíšnemu druhu a tí prví ich nezaujímajú. A tak ďalej. Až po Imagine....Obhajoba každej vraždy v nejakom "vyššom" záujme väčšiny pri pohľade na bombardované umierajúce deti je nezmyselná....Čo na to politici do budúcnosti? Každý starší vojnový film o staršom vojnovom konflikte je smutnejší čím ďalej tým viac, pretože stále vznikajú nové a nové filmy o novších a novších konfliktoch. ()
Klasický zástupce filmů, které mají rozhodně co říct, avšak zvolily si k tomu nešťastnou formu. Těžko se mi hodnotí něco, co je svým poselstvím vysoko nad zemí, avšak zpracování kulhá. Pár silných záběrů a vhodně zvolených songů divácký zážitek pouze mírně vylepšují. Mám pocit, že obrovská část stopáže je věnována nudnějším pasážím ze života válečných novinářů, tedy nekonečné čekání na různá povolení. Tamní vláda jako by zkopírovala knihu George Orwella 1984 při "výchově" mládeže. Nedostanu se s hodnocením přes 2 *. Myšlenka krásná, ale dal jsem to asi na třikrát. Spousta pasáží je úmorně nudných a světlé okamžiky jsou vždy chvilkovou záležitostí. ()
Galerie (74)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (21)
- Spalding Gray, který hrál jednu z vedlejších rolí, napsal monolog o svých zkušenostech při natáčení filmu. Tento monolog byl později zfilmován jako film Swimming to Cambodia (1987). (becki_tu)
- Na předávání Oscarů vzal Haing S. Ngor s sebou na pódium i svoji 15letou neteř. Během toho, co šel po schodech nahoru na jeviště, na něj John Malkovich z legrace zakřičel cosi v kambodžštině, což poněkud šokovalo Ngorovu netěř a sám Ngor se začal smát. Haing na něj v zápětí zakřičel „The award’s mine, asshole! (Cena je moje, blbečku!)“ V autobigrafii Hainga S. Ngora sám Ngor popisuje Malkovichův velký zájem o učení se kamodžských sprostých slov. (becki_tu)
- Film byl natočen podle skutečného příběhu amerického novináře Sydneyho Schanberga. (Terva)
Reklama