Karel

Karel je viac dokument mapujúci posledný rok života Karla Gotta a pohľad do jeho súkromia jeho očami, než klasický životopisný dokument chronologicky mapujúci úspešnú kariéru umelca. Je tak úplne iným typom diela, než nedávny Werich, kde sa navyše o majstrovej kariére dozvedáme z úst jeho bývalých kolegov. Osobne ani neviem, čo by som prístupu autorky vyčítal, že v ňom množstvo informácií nezaznie a nie je kontroverzný, je mi proste jedno. Ide skôr o to, že podobné dokumenty sa u mňa míňajú účinku, čo pričítam vlastnému vkusu. Výsledkom je, že subjektívny čas sledovania s v mojom prípade blíži dvojnásobku stopáže sujetu. (10.11.2021)

Pro Karlovi fanoušky, příjemný dokument, který nepřinese nic nového, ale mohou s ním strávit více než dvě hodiny, jako se starým, příjemným pánem, který se smiřuje s tím, že brzy přijde konec. Dokument se zaměřuje na celý rok 2019 až do jeho smrti. Během té doby s ním strávíme čas na chatě s rodinou, kde je vidět mírně odtažitý vztah s dětmi a zavzpomíname si na jeho úspěšnou kariéru, jak u nás tak za hranicemi. Film nikdy nejde do hloubky a po celou dobu nevyjde na povrch nic negativního, co by mohlo na Karla změnit pohled a posunout dokument dál než je takové kvalitnější, rodinné video. Já měl k mistrovi naprosto neutrální postoj, dokument mě tak nijak nenadchl ani neurazil a i přes delší stopáž mě vlastně ani nenudil. Pro opravdové fandy se bude jednat o svatý Grál. (16.01.2022)

„A PROTO HO MAJ LIDI DODNES RÁDI…“   Rodina Karlovi, Karel rodině. A nejvěrnějším fanouškům. Nejde o žádný bilancování, ale o poslední měsíce jeho života s malými ohlednutími na největší životní milníky. Taky je potřeba (do)vysvětlit kontroverzní události, aby mohl s klidem… Doufám, že jednou někdo projede všechny Goťákovi dokumenty a filmy, aby z nich poskládal „mistrovi“  opravdovou (filmovou) poctu.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Prvního října vždycky doma zapalujeme svíčku. 2.) Nedočkal jsem se Karla na „Benátský“ v Liberci.  ///   (01.01.2022)

S úctou natočené, decentní a nekonfliktní rozloučení se starým pánem, který svou duší zaplatil za to, že mohl zůstat největší Československou hvězdou. Kontroverze se nehrotí, spíš se nad nimi taktně mávne rukou, hodně se vzpomíná, lichotí a ukazuje Gottova profesionalita jako zpěváka i jako hvězdy, která si váží svých fanoušků. Přes ten smutný podtón umírání je to laskavé a milé. (25.01.2022)

Dokumentu by se dalo vytknout leccos, ale nad drobnými prohřešky lze mávnout rukou. Nevadí mi přítomnost Ivany Gottové, dle mého do filmu patří. Nevadí mi malé množství mluvících hlav z okolí Karla Gotta. Ale nedokážu se smířit s tím, že mnohé scény jsou strojené, vypadají jako pečlivě nazkoušené. Gottovo herecké neumění se ukázalo v několika filmech, zde bohužel navíc odhaluje připravené scény pro „dokumentární“ kameru. Na druhou stranu je nutné uznat, že Gott strávil stylizováním sebe sama do co nejpřijatelnější podoby pro fanoušky celý život, bylo by tedy nesmyslné očekávat, že se své potřeby vzdá právě v dokumentu, u nějž věděl, že je jeho posledním. Zde se Gottův perfekcionismus v oblasti sebeprezentace bohužel otočil proti němu, záběry z domova jsou nedůvěryhodné, obdobně jako ty z nemocnice. Přenesu-li se přes tento nelichotivý kámen úrazu celého snímku, musím konstatovat, že film jako celek působí sympaticky pozitivní energií, která z Gotta vyzařovala. Obdivuhodná je jeho potřeba rozdat se publiku. Jeho poslední vystoupení už rozhodně nebyla postavena na dokonalém hlasovém projevu, ale na něčem, co má málokterý zpěvák, obrovské úctě a lásce ke svému publiku, které to Gottovi oplácelo nemalou měrou. Mohli bychom spekulovat, zda Gott neodešel z pódia příliš pozdě. Ti, co chtěli poslouchat jeho sytý hlas, si mohli pustit doma cd, ti, co chtěli zažít něco mimořádného, šli na jeho koncert a k zážitku by jim možná stačilo, kdyby Gott mlčky poseděl na barové stoličce. (24.04.2022)