Malcolm a Marie

Černobílý herecký koncert hlavně Zendayi s atmosférou a chováním postav jako na houpačce. Velice zajímavý nápad s řešením nově vzniklého filmu v kombinaci se vztahovou krizí. Člověk si tak trochu připadá jak v divadle, jak kdyby se díval na jeviště. Pro jednou se mi dokonce líbilo i zakomponování "bílých názorů" na momentální tmavší filmovou tvorbu a hlavně JDho monolog na dané téma byl naprosto výstižný. Dialogy celkově nejsou nějak špatné, ale už každý z nás zažil lepší. Příběh více není, než je, ale pokud ho mám brát jen a pouze jako art inscenaci dvou herců na dané téma, nemůžu si moc stěžovat. Jako plnohodnotný film jde MaM brát dosti těžko. (13.03.2021)

Levinson postavil svoj film na konverzácii, vizuáli a dvoch hercoch; prvé dve zložky fungujú výborne, tá posledná je 50/50; Zendaya je tu jednoznačne uveriteľnejšia než jej mužský protiklad; otázne je, či za to môže J. D. Washington alebo scenár... Scény s individuálnymi výstupmi sú trošku preafektované, snažia sa až príliš zaujať, vo výsledku vás trochu otravujú; na divadelnej scéne by boli ľahšie odpustiteľné. No samotné hádky sú bravúrne napísané aj zahrané. Okolnosti, v ktorých sa postavy nachádzajú a problémy ktoré riešia sa plynulo, zrozumiteľne odkrývajú a posúvajú prostredníctvom ich rozhovoru. Aj ten čiernobiely vizuál má svoj zmysel; určite nie je samoúčelný, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Na záver treba povedať, že takýto typ filmu nie je úplne pre každého; ak očakávate zápletku a rozuzlenie. budete trochu sklamaní. Ja mám tieto "konverzačky" veľmi rada, neočakávala som zvrat, ktorý niektorým chýbal. Trochu menej žmýkania námetu a faktu, že sú tu iba 2 herci a nemala by som výhradu. (08.02.2021)

Nezajímavá a dle mého i tak nějak zbytečná konverzační záležitost, která zaujme snad jen černobílým spektrem kamery, duem herců a několika údernými dialogy. Mimo tyto atributy je to ale extrémně repetitivní a nudný snímek, který s klidem v duši můžete vynechat. (Netflix) „And that, Malcolm, is what authenticity buys you.“ (06.02.2021)

Dle hodně slušných dialogů mezi Johnem Davidem a Zendayou jsem usoudil, že v Americe se chodí na filmy podle toho, zdali je točí černoch nebo bílej. Já teda koukám na filmy podle toho, jestli v nich hrajou dobří nebo špatní herci. A zde jsem si film pustil právě proto, že jediné role tu ztvárnili právě oni dva. A musím říct, že jsem si užil hodně solidní dialogovku, která sice střídá emocemi jak na běžícím páse, ale zase nehrozí, že byste se nudili. Skvělé herecké výkony a neméně zdařilý hudební podkres od Labrintha tuto dialogovku jen a jen umocňují. (08.02.2021)

Neviem, prečo sa černosi sami nechcú vzdať tej mantry, pretože v každom filme musí byť zmienka o rasizme. Teda minimálne zmienka, v tomto filme bol na začiatku o tom takmer traktát. Ich kecy o tom, ako za všetko zlé v ich živote môže farba ich pokožky je už príliš opakovaná a pokiaľ film nemá v sebe samotnú podstatu rasovej problematiky, nerozumiem, na čo to vkladať do pomaly každého scenára. Inak ide o slušnú konverzačku, ktorá by mala byť hlavne divadlom, ale tu je prezentovaná vo vhodnej čiernobielej forme. No neprekročilo to cez svoje hranice a vlastne celý čas sledujeme len dvojicu, ktorá rieši svoje problémy striedavo hádkou, mazlením, plačom a tak sa to opakuje až do konca. Po istom čase to začne byť únavné. (06.02.2021)