Severní Marseilles

Jaká je hranice mezi dobrým a špatným poldou? A jaká je hranice mezi tím, co dělá člověka z ghetta kriminálníkem a "tím, co pomáhá komunitě?" 'BAC Nord' je vlastně nádherná ukázka toho, jak dnešní Svět funguje (ač jen inspirováno skutečnými událostmi) a jak se snaží každý každého ve finále jen a pouze ojebat, aby se měl lépe, dostal se do lepší pozice, cítil lépe sám o sobě, v bezpečí. Je to vše jen hra, kde málokdy narazíte na něco opravdu ryzího a upřímného. Chápu, kde se tahle mentalita bere, když člověk vyroste, nebo žije ve velikém městě, když chce mít život, lepší, než ostatní, nebo jen "mít se lépe" "nezaplést se do sraček" "nejít odnikud nikam" - mě tohle vždy míjelo, zároveň ale vím, že kdybych vyrostl jinde, mohl jsem být tenhle polda, nebo tenhle člen gangu, ale fakt, že nejsem ani jedno, mi dává možnost vidět nezaujatě ten rozdíl. Málokdy je příležitost pro to, být stoprocentní a bezchybný, i jako polda, se dopouštíte chyb, i jako zákon, se musíte v pravém slova smyslu, zodpovídat a nic není tak snadné - a tak to většinou končí, že ač vám kdokoliv tvrdí cokoliv, většinou je to obklopeno notnou dávkou sraček, protože každý se musí starat o vlastní holý zadek a zájmy... lidi říkají, slibují, tvrdí, a vy žijete v bláhové nevědomosti, pokud si dovolíte jim věřit, protože "tohohle by se moje blízká osoba přece nedopustila" / "znám tohohle člověka přece celý život". Ve výsledku, je jen na vás, čemu se rozhodnete věřit, je to vše jen vaše volba, se kterou pak musíte žít. Můžete přijmout pohodlí ve lži, ale můžete taky nalézt bolest v pravdě. Tři policisté tohohle příběhu to i přes nasazení pocítí. Gilles Lellouche, který hraje jednu z hlavních rolí, je mi (kupodivu) dobře znám skrze dva filmy co natočil (Narco a Le Grand Bain), stejně tak si pamatuju Karima Leklou z 'Le Monde est à toi', casting hlavní trojice je celkově velmi vyvedený. Charaktery, Chemie. Balanc. Francouzský afekt. Velice solidní záležitost, ač bych řekl, s trochu slabším zakončením. (+track: JuL - La Bandite). (14.04.2023)

Kromě příběhu samotného, který byl velmi dobře natočen, obsazen, mělo to švih, styl, grády, je osvěžující, kterak se toho tvůrci politicky korektně nebáli a naservírovali nám v doprovodných záběrech zajímavou podívanou na způsob žití sociálně slabých, emocionálně křehkých, ustrkovaných etnických skupin, kterým je třeba odevzdat nejlépe vše, ideálů včetně. Pro někoho normální povinnost, která ho dělá lepším, ještě lepším, nejlepším, protože jinak by byl asi naprosto nezajímavou existencí, však pro realistu náhled na cosi, co  už někde po světě viděl a nedokáže to dostat z hlavy (třeba v jihoafrickém Shittownu řekněme před dvaceti lety, od té doby a už tam turistiku nesměruje..) nebo to může divák méně zcestovalý, kovaný jen bazénovými destinacemi s all inclusive servisem, znát ze slavného bijáku, který jiní filmařští kabrňáci nazvali Černý jestřáb sestřelen, a našlo by se jistě více starších kousků... Neskutečný bordel, anarchie, anti systém, stát ve státě, Kábul v Marseilles... V takových oblastech být policajtem nebo sousedem musí být chuť. Pěkné. No. Pokud má někdo, při pohledu na tohle, problém s Luníkem IX., možná by měl překopat žebříček hodnot. Zlaté ohně, panely bez drátů, kradené slepice v dírách po oknech, světlíky bez stupaček, či noční zpěvy s kytarou... Já byla v Marseilles v roce 1999. Budu si ji tedy pamatovat takovou, jaká bývala. Tím nic nepokazím. (09.11.2021)

„JSME K NIČEMU…“ ///    Policejní jednotka vs. přistěhovalci. Ne nelegální…. prostě ti domorodí Arabáči, co maj v Marseille svoje čtvrti atd… Takže drama z francouzský reality. Kurva, kam jste (jsme) se to dopracovali? Jestli se nestane zázrak, tak… tohle totiž už nedá nikdo (normální cestou) dohromady! Ale není to jen vo tomhle - voni z toho udělali ještě větší lidskej humus, než je „návštěva“ vyhlášený Marseillský čtvrti. Líbí se, že se nikdo s ničím nezdržuje ani nesere,  jednoduše vyprávěj o všem, jak to tenkrát bylo. I když asi teda tak nějak přibližně... Poctivý, francouzský, policejní drama.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se navštívit tetičku v Marseille.  /// Thx za titule „Michal Pokorny“.     /// PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (15.10.2021)

Nooo, toto je jedna z mála ukázek výjimečného filmu z dílny Netflix. A to nechci ukazovat na brutalitu imigrantů, potažmo stálých obyvatel Marseille, nevážících si francouzského občanství a neustále si stěžujících na svůj životní status. Tento film ukazuje jak je práce polišů nevděčná a jak se to ve finále může všechno obrátit proti nim, když tedy budou poslouchat své nadřízené. Samozřejmě, že skutečnost je asi vždy trochu jinde, ale na každém šprochu je pravdy trochu, že?...Takže dělejte svou práci celou svou duší, poslouchejte svého šéfa a nakonec.... skončíte v lepším případě...v prdeli!!! Tak jako všude...Za mě 90% (21.09.2021)

BAC Nord sa rozbieha postupne, asi takých približne prvých päťdesiat minút sa nič také výnimočné nedeje, avšak trpezlivosť sa vyplatí. Potom sa trojica policajtov začne dostávať do komplikovanejších a komplikovanejších situácií. (V mnohom podobné snímky - dosť intenzívna dánska Shorta, prípadne zaujímavý známejší fr. film Bedári). BAC Nord dosť približuje a reaguje na už dlhšie trvajúcu situáciu s hromadou menšín, multikulturalizmom, zvyšujúcou sa kriminalitou v mnohých európskych väčších mestách, kde niektoré neprispôsobivé skupiny začínajú preberať niekedy celé mestské štvrte, neraz vznikajú ghettá, no-go zóny, akési tamojšie mini kalifáty, kde sa ani polícia, armáda neodvážia vkročiť, jedine silou. ("Nevidel si to tam. Začína to byť dosť chaotické. Ako v Bagdade. Bossovia sú nafetovaní od rána do večera. Aby si udržali teritórium, pokojne zabijú. To oni predstavujú zákon. Zbavili sa polišov, politikov aj ostatných. Na sviatky berú deti von. Dávajú im peniaze. Ale žijú v napätí. Kvôli prevzatiu predaja drog dochádza k rozbrojom. Ak si dealer nechá niečo pre seba, hneď sa ozve samopal. Pravidlá už neplatia. Je to divočina. Tá štvrť je šialená.") Spoločensky kritická snímka, ktorá ukazuje v tomto prípade policajtov ako obete a častokrát len ako bezmocných predstaviteľov zákona, čo je dosť prekvapujúce, keďže bežne skôr civilisti neraz bývajú obeťami zlovôle niektorých príslušníkov ozbrojených zložiek, avšak v rámci tejto konkrétnej problematiky to bude akosi naopak a človek až s tými francúzskymi policajtmi pomaly súcíti. ("Sme k ničomu. Sme teraz k ničomu. Je po všetkom. Čím ďalej tú prácu robím, tým mám menšie úspechy. Čoskoro už bude neskoro. Možno už je. V ubikáciách už ani neočakávajú pomoc. Vzdali to. Nič pre nich nerobíme. Pri každej návšteve nás napádajú, nadávajú nám. Deň čo deň ma nazývajú pankhartom... Nesmieme to tak brať. Nesmie sa ničiť vybavenie. Dobre, necháme to tak. Nič nenarobíme. Áno. Tak to je. Nechápem to. Aký je plán?... Načo sme ako policajti dobrí?") Čiže, v rámci hodnotenia štyrikrát hummus, teda ;), štyri červené hviezdy. (15.08.2023)