The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Neuvěřitelná komediální konverzačka plná nečekaných zvratů, vtipná, sžíravá a nevybíravě si střílející prakticky ze všeho a ze všech. Přesto dřímá pod tímhle "nactiutrhačným obalem" plným neuvěřitelné nadsázky pravdivé jádro. Už jen proto, že všechny ve filmu zachycené a geniálně zkarikované postavy a postavičky jsou odpozorované z reálného života. Pak tu je samozřejmě i ono okřídlené a mnohdy vysmívané tvrzení, že noviny a novináři vskutku jsou tím hlídacím psem demokracie a když svou práci nedělají dobře, je ohrožena demokracie sama... Někdy jsou zjevně hlídacími psy dokonce proti své vůli. To by ale bylo spíš na filosofický esej než na komentář na CSFD... Celkový dojem: 90% ()
První verze této divadelní hry Jeho dívka pátek byla tradiční konverzačkou, kde vše závisí na rychlosti. Wilder podtrhl politickou moralitu, přidal hrubší slova a hlavně se na celý ten novinářský kolotoč dívá daleko více cyničtěji. Rozhodně je tato verze víc emocionální a spíše než na vybroušeném slovním kočkování stojí na situačních zápletkách. ()
Po přečtení zdejších komentářů jsem čekala vynikající komedii, brilantní humor, gejzír luxusní zábavy. No, tak guma u tepláků mi z toho smíchy nepraskla, zasmála jsem se asi dvakrát a z toho, jak tam všichni ječeli, mě akorát tak rozbolela hlava. Billyho ze své topky nevyhodím, ale trvám na tom, že je zde tento film dost nadhodnocen. Anarchii zdar. Nazdar. ()
Sarkasmus, dvojsmysly a skvělé dialogy ve scénáři, o který tehdy musela být solidní mela. Kousek, který není a ani nemá být jen o netriviálním dráždění bránice, si uznání zaslouží i dnes. A to nejen proto, že mám k novinařině tak nějak hodně blízko a onu posedlost nenáviděnou a současně milovanou prací moc dobře znám. Ústřední duo Jack Lemmon a Walter Matthau je samozřejmě vynikající!! ()
Pro své první setkání s Billym Wilderem jsem si očividně vybral více než vhodný film. Novinářská komedie plná slovních přestřelek mezi úžasným Matthauovým šéfredaktorem a jeho nejoblíbenějším honícím psem Lemmonem, kvůli blbosti šerifa postřelený doktor, který skučí, že chce převézt do vídeňské nemocnice, nebo se bude operovat sám, pročesávání všech koutů Chicaga, ukrývání uprchlého vězně v psacím stole... Jedna scéna leší než druhá. A to nemluvím o závěru. Na titulní straně se zkrátka povedlo. A co se týče novinařiny - v tomhle filmu je tolik pravdivých věcí, že snad ani nejde o satiru. ()
Galerie (76)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (10)
- Ve scéně, kdy jde Walter Burns (Walter Matthau) za Hildyho (Jack Lemmon) novou přítelkyní Mollie (Susan Sarandon) do zákulisí, aby jí přesvěčil, že se s Hildym nemá zaplétat, jde kolem plakátu filmu Na západní frontě klid z roku 1930 (film byl v té době dělán) a právě z něj si utrhne jednu ze čtyř hvězd, aby dodal svému příběhu věrohodnosti. Aby měl jakoby odznak. (PlayEasy)
- Divadelní verze titulu měla premiéru v Times Square Theater 14. srpna 1929 a dočkala se zde 276 repríz. (mi-ib)
- Na začátku filmu se Hildy (Jack Lemmon) zmíní, že byl mimo město kvůli reportáži z opičího procesu. V roce 1999 si Jack Lemmon zahrál v televizním filmu Kdo seje vítr (1999), jež je založený právě na procesu státu Tennessee vs. Scope, lépe známý jako tzv. „Opičí proces“. (mi-ib)
Reklama