Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 064)

plakát

Papírový dům (Netflix verze) (2017) (seriál) 

Přeplácaná blbost, jejíž hodnocení zde na CSFD je nepochopitelné. Námět je sice slibný, ale bohužel scenáristi ve snaze, aby se furt furt něco dělo, vytvořili nelogický, za vlasy přitažený, i když místy zábavný, nekonečný řetězec podrazů, náhod a demencí. Oproti velmi podobnému a méně známému Vis a vis (od stejných tvůrců) je zde ale více hluchých míst. Ty se týkají hlavně scén uvnitř mincovny, protože únosci jsou všichni psychicky labilní retardi, kteří by v realitě nevyloupili ani večerku. Takže vše, co se děje uvnitř, nemá na děj moc vliv a je to jen náhodný řetězec scén, aby se seriál udržel v chodu. Seriál jsem vydržel koukat jen kvůli druhé hlavní dějové lince, a sice Profesor vs vyšetřovatelka. Ale jen jako guilty pleasure. Profesor, mozek celé loupeže, je tak geniální, že má všechno do puntíku naplánované, hraje si s policajtama jako kočka s myší, a ještě u toho stihne pod druhou identitou sbalit hlavní vyšetřovatelku. A když se něco pokazí, okamžitě vše "geniální" improvizací dá do pořádku (třeba mu stačí vyvěsit falešný plakát na casting na klauny, a už za pár hodin (?!) se na místo (do nemocnice) dostaví desítky lidí v kostýmech klaunů, kteří mu poslouží jako odvedení pozornosti. Prostě wtf). Ale koukal jsem hlavně ze zvědavosti, kdy ho poněkud natvrdlá vyšetřovatelka konečně prokoukne (pokud se vám už nechce koukat a chcete přeskočit na příslušný díl: stane se tak v díle [odmocnina z 42025] (číslo kvůli spoileru nepíšu přímo, kdyby se chtěl někdo nechat překvapit)). A když ho konečně odhalila (v chvilkovém záblesku geniality, díky vlasu na jeho saku(!)), bylo to stejně k ničemu, protože ho hned zas nechala utéct (aby seriál nemohl hned skončit jeho zavřením za mříže, samozřejmě). ________ Dokoukal jsem teda se sebezapřením první sezonu (netflixí druhou *) a dál už fakt nechci. ______ * to je důležité zmínit, Netflix z jakéhosi důvodu rozpůlil první sezonu ze španělské televize v random momentu na sezony dvě. Takže uzavřený konec má až druhá netflixí sezona, pozor na to!!!!

plakát

ONEMANSHOW: The Movie (2023) 

Rozhodně jsou tam vtipné momenty (např. vše s Ostravakem Zvěřinou), což je předpokládám zásluha Petra Kolečka. Kazma je ale nesnesitelný trapák, a všechen "přesah do reality" vyvolává u lidí 20+ jen nechápavé pohledy. Film tak vejde do dějin jen kvůli "obdivuhodnému" výkonu, že prodal za víkend čtvrt milionu vstupenek, protože se lidi snažili vyhrát nevyhratelnou soutěž, a pak vyklidil žebříčky stejně rychle, jako se objevil.

plakát

To se mi snad zdá (2023) 

Excelentní Nicolas Cage (hraje podobného losera jako v Adaptaci). Jeden z nejoriginálnějších námětů posledních let. Film je po tři čtvrtiny stopáže supervtipný, pak se ale rozplizne, jako kdyby tvůrci nevěděli, jak to ukončit.

plakát

Zabiják (2023) 

Natočené brilantně, ale ta zápletka:( Mnohokrát viděné, nic obyčejnějšího už vymyslet nešlo. Takovéhle filmy jsou mrhání Fincherovým talentem.

plakát

Mission: Impossible Odplata - První část (2023) 

Akční scény za vidění stojí (byť pád lokomotivy do rokle vypadal v 35 let starém Návratu do budoucnosti III mnohem lépe než tady). Ale to mezi nimi je děs. Zápletku a dialogy asi psal ChatGPT.

plakát

Daisy Jones & the Six (2023) (seriál) 

Atmosféra 70. let fajn, ale zajímavého děje je tu tak na 4 díly, nikoli 10. Postavy nejsou příliš sympatické. A hudba, kterou titulní kapela produkuje, je dost příšerná (což je asi záměr, ostatně, která hudba ze sedmdesátek není příšerná, že jo..)

plakát

Hranice (2023) 

Vyrazili jsme tento víkend na Taylor Swift a na Hranici, to je takový nový Barbenheimer:) Nabarvenému ptáčeti to moc podobné není, nebojte, to jen fuxoft je tradičně mimo, když jde o artfilmy. Je to film, který je sice černobílý, ale jinak se v něm mluví normálně a tempo má normální (tedy normální na neakční film, snad si rozumíme). Film je velmi působivě natočen, a je alarmující, jaké věci se můžou dít v civilizované Evropě (v případě PiSSPolska spíš "civilizované"). A ono se to skutečně dělo a děje, viz: https://www.respekt.cz/tydenik/2021/45/bez-nas-by-byli-mrtvi. Zdejší odpadáře, co film ani neviděli, a "experty" na azylové právo bych upozornil, že i když je imigrant nelegální (což nikdo nezpochybňuje), tak ho nemůžete jen tak mlátit nebo házet přes plot. Troufám si říct, že ani v Polsku. A těm, co mají názory, že právo na existenci mají jen filmy, co si na sebe vydělají, bych zase vzkázal, že film vidělo jen v polských kinech přes 700 000 lidí. K pěti hvězdám něco málo chybí, chtělo by to víc scén s pohraničníky, kteří tu mají ze všech tří aktérů zdaleka nejméně prostoru. A naopak vyškrtnout scénu, kde si hodný bohatý Polák "nastěhuje migranty k sobě domů" (TM) a jeho děti se s nimi učí rapovat. To trochu směšné bylo, uznávám.

plakát

Taylor Swift: The Eras Tour (2023) (koncert) 

Vyrazili jsme tento víkend na Hranice (2023) a na Taylor Swift, to je takový nový Barbenheimer:) Z Taylor Swift byl nakonec jeden z nejnezapomenutelnějších kinozážitků, vždyť kdy jindy se vám stane, že většina sálu nesedí na sedačkách, ale tancuje dole před plátnem? Koncert to byl velkolepý, obrovský několikapatrový stadion, ozářený tisíci světýlek z mobilů, obrovská projekční obrazovka, obrovské pódium (které je také obrazovkou), úžasné dekorace, skoro s každou písní se měnící (třeba klavír porostlý mechem (Jakub Dvorský likes this), scénky s komparsem, a kostýmy od slavných návrhářů (já je teda neznal, ale prý jsou slavní jako Ronaldo ve fotbale), skoro s každou písní se měnící. Film je skutečně jen záznam koncertu a Taylor tam naštěstí moc nemluví. Tím nechci říct, že je hloupá, to rozhodně není (koukněte na dokument Miss Americana (2020)), já jen nemám rád žvanění na koncertech. Z filmu je oprávněně megahit vydělávající stamiliony. Tedy ne u nás, ČR je tradičně co se týče hudby 100 let za opicema. Ani nevím, jestli ji u nás hrajou v rádiích. Já poslouchám jen Radio 1 a tam ji teda nehrajou:) Jestli posloucháte normální hezké české rádio, dejte mi vědět do pošty, pls. Na koncertě zazní skladby skoro ze všech desek, škoda jen, že jich nebylo víc z desek Folklore a Evermore, které jsou zdaleka nejlepší (protože tam spoluskládal hudbu Aaron Dessner z The National, což je jedna z nejlepších skupin všech dob, to jako bez debat). Vážně, i pokud posloucháte alternativnější hudbu, nějakým omylem jste zabloudili na profil tohoto filmu a z ukázek máte kopřivku, tak tahle dvě alba zkuste. Ale i skladby z diskodesek nebo countrydesek, které by mě doma moc nebavily, dokážou v této formě strhnout. K filmu mám jen tři výtky, dvě drobné, jednu větší: 1) bezdůvodně vyšší cena vstupného. Tedy ono to důvod má, ale cenovou politiku Taylor bych tu nerozebíral. Haló, Cinema City, když lístek stojí v USA 19,89 USD a v EU 19,89 EUR (s odkazem na album 1989), proč u nás nestojí 19,89 Kč, he? Ehm, no nic. 2) opatřit záznam koncertu titulkama pro neslyšící typu "(AUDIENCE CHEERING)" je debilita, která je užitečná pro 0% a otravná pro 100% lidí, kteří do kina přijdou 3) a hlavní výtka je, že film zažil předčasný vrchol s písněmi z alba 1989 a dvěma akustickými překvapeními, pak ale následovalo ještě pět spíše slabších skladeb z poslední desky Midnights, kdy už se neubráníte pohledům na hodinky. Neříkám, že by se měly vypustit, ale nové skladby se většinou zařazují na začátek, ne na konec setlistu...

plakát

Jeanne du Barry - Králova milenka (2023) 

Film, který je ve všech produkčních kvalitách zhruba na stejné (průměrné) úrovni jako české Il Boemo, jenže zatímco české Il Boemo nikoho mimo ČR nezajímá, Jeanne du Barry byla uvedena v Cannes. Filmy z východní Evropy to holt mají ve světě těžké... Film je zajímavý hlavně dvěma věcmi: 1) je s podivem, že film o ženě, která ve své době bořila sexuální tabu, je možné natočit tak, že v něm není ani špetka erotiky a hlavní roli hraje nepříliš pohledná paní ve středních letech (což je patrně tím, že je to zároveň producentka, scenáristka a režisérka filmu) 2) Johnny Depp ve filmu působí stejným dojmem jako Bruce Willis v posledních letech kariéry, kdy už trpěl frontotemporální demencí. Čehož si asi byla tvůrkyně filmu vědoma, proto je Deppova role mnohem menší než to vypadá, má tam jen asi 30 vět.

plakát

Sound of Freedom (2023) 

Tak jsem konečně viděl toto dílo, pro Q-onanisty tak zásadní, že na něj všichni šli do kina 3x a film měl tak v USA vyšší tržby než Indiana Jones a ciferník osudu. A dopadlo to celkem očekávatelně - docela kvalitní "staromódní" a neokázalý thriller. Podobné se točily v 70. letech. Dějově velmi podobný jako polský "Small World", ale mnohem méně směšný. Jinak samozřejmě s Q-anonem nemá film společného zhola nic a historky o tom, jak "elity" ten film zakazují (a proto se hrál v 3000 kinech, lol) jsou jen pro ty nejhloupější Trumpovy voliče, možná i úmyslně šířené, aby na to lidi šli.