Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 710)

plakát

Bláznivá střela (1988) 

Leslie Nielson je legendární postava parodií ať už starých, tak i novějších typu scary movie a jeho role mu nejen zde sedla výborně. Bláznivá střela je spíš než ujetina docela povedená kriminálka plná gagů podobající se Johnny Englishovi a Růžovému panterovi. Ačkoliv mě Žhavé výstřely pobavily daleko více a tvůrci se tady drželi místy moc při zemi, pořád je to parodie jak víno a bavil jsem se nádherně. Až těžko uvěřit, jak dávno byl už žánr parodií na vzestupu.

plakát

47 metrů: Mimo klec (2019) 

Podobný příběh, jiní herci, ale stejná sračka. Středoškolské drama mixnuté s podvodním fantasy Mayským městem a slepým, “devolvovaným” krvežíznivým žralokem. Jak blbě to zní na papíře, tak blbě to vypadá ve filmu. Nehledě na to, že atmosféra byla nulová, lekačka byla jedna slušná a žralok byl umělý až hrůza. Jak může někdo říct, že je tohle dobrý film, tak to fakt nepochopím.

plakát

47 metrů (2017) 

Místy dobré, místy horší. Vizuálně průměrné, herecky nevýrazné (protože mají na sobě celý film masky a zvuk pod vodou je dodabovaný) a scénáristicky ploché, mdlé a nepromyšlené. Většinu času pod vodou tvůrci přešlapujou na místě, jakoby nevěděli, jak zaujmout a jak v příběhu pokračovat. Plusové body za zajímavý konec, ale jinak jsem ve výsledku spíše zklamaný...

plakát

Co děláme v temnotách (2019) (seriál) 

Těžko hledat lepší, zábavnější a pohodovější seriál. What we do in the shadows je jednoznačně nejlepší, jaký jsem kdy viděl. Seriál nemá špatný díl, v každém je nadbytek humoru, vtipný příběh a výborný děj, herecké obsazení je bez debat strop, evropský přízvuk angličtiny jenom dodává na zábavnosti a současně je mu lépe rozumět v originálním dabingu, než u americké angličtiny. Nemám tomu, co vytknout a sem s třetí sérií.

plakát

Žhavé výstřely 2 (1993) 

Dnešní parodie by si měly brát příklad, protože provést film takovouto nenásilnou a neskutečně vtipnou formou je umění. Od začátku do konce smích, humor je originální a divák se u něj od srdce a nenuceně směje. Skvost všech parodií.

plakát

Proč? 13x proto - Série 4 (2020) (série) 

Vyloženě tragédie to není, ale oproti předchozím sériím, které jely na dramatické vlně, kriminální a napínavé atmosféře odhalující postupně dílky do skládačky, je to diametrální propad do hlubin scénaristického průseru. Jakoby tvůrcům došly nápady a cucali si z prstu prvoplánové myšlenky, které je snad napadaly za chodu, scénář byl místy až absurdně stupidní a nepřehledný, kdy se ignorovaly podstatné věci týkající se vývoje a naopak se přikládal význam nepodstatným detailům. Postavy se chovaly stupidně až hrůza, 90% Clayových scén tvoří halucinace, ubrečená Jess omílá od první série to samé dokola, Zach celou sérii jako na drogách a pokračovat bych mohl dál a dál. Ve výsledku je to obrovský přešlap, který neměl nikdy vzniknout a jediné, co jej zachraňuje, je alespoň fakt, že jsem se u u některých dílů až tak moc nenudil. Slabší 3. PS: český dabing je strašný trash, to se nedá ani poslouchat:D

plakát

Proč? 13x proto - Vánoční prázdniny (2020) (epizoda) 

Zatím doslova vaření z vody těžící ze značky 13RW. Příběh, který už nemá na čem stavět a když stagnuje, vyplní stopáž Clayovými vidinami Montyho. Snad se to chytne lépe a nebude to zabitý potenciál výborného seriálu, který měl možná třetí sérii skončit...

plakát

Dark - Season 2 (2019) (série) 

Zatímco první sérii jsem hltal, protože sázela na nejistotu a zajímavý nápad, ve druhé už je to takový guláš, časem cestuje každý druhý obyvatel Windenu a nějak to ztratilo pointu. Neříkám, že je to vyloženě bordel, naopak jsem se celkem orientoval, ale pořád mám v sobě pocit, že to je bez větší logiky, dost věcí prostě nedává smysl a je to neskutečně překombinované, až je divákovi vlastně jedno, co se stane dále, protože to stejně dopředu nemůže odhadnout. Zvláštní, místo aby seriál po první řadě vysvětloval, otevírá další linie, ba na konci dokonce i další paralelní svět. S třetí sérií si nejsem úplně jistý... Smíšené pocity.

plakát

The Invitation (2015) 

Atmosfericky hutná a napínavá psychologická hra s divákem, který od začátku tuší nějaký zádrhel, ale tvůrci mu každých pár minut vnucují jiný názor. Tyhle filmy obecně mají plusové body za neustálé napětí a touhu zjistit rozuzlení příběhu a tenhle typ se mi většinou dost líbí. Má to do poloviny hodně pomalé tempo, které ale nahrává žánru a pomáhá filmu v budování základu, na kterém se dá dále stavět. Ti, kteří se přes prvotní menší “nudu” překoušou se ale dočkají nabitého závěru s originální pointou a obrovský plus je i finální minutovka, která pointu ještě zavřsuje. Místy mi film dokonce připomínal Would you Rather, který mám dost rád, takže jsem ve výsledku dost spokojený, protože takhle rozjetou paranoiu jsem dlouho neviděl.