diax3

Martin Freeman je ideální Artur. Trillian, Ford i Zafod (kterej si z jedný hlavy měl na maškarním udělat papouška, takže nechápu, jak se s jeho krky stalo to, co se ve filmu stalo...) taky hodí, Marvin byl depresivní pěkně. Tam to ovšem končí snad pro každýho, kdo to čet. Nedokážu se nijak přemluvit, aby se mi to líbilo, nekonečný potenciál byl dle mého zalit do levný sádry.

Tohle bylo až moc (všeho). Moc drsný, moc artově poetický, moc realistický... Touží to být o všem. A přitom je to o ničem.

Tohle je taková ta braková knížka, co o ní nepřiznáte, že jste ji četli, ale přitom má vyhrazený místo pod vaším polštářem. Ústřední herci skvěle vybraní, věřila jsem jim to. Tíživý momenty tak dobře udělaný, že se i v divákovi něco svírá. A i ty zápletky, co vlastně všechny existujou jenom proto, že už je stokrát vyzkoušel někdo jinej, tady z nějakýho důvodu fungovaly líp než jinde. Autorka předlohy zřejmě načetla dost z daného žánru, aby jí došlo, že Shakespeare s enemies to (forbidden) lovers a tragičnem prostě káp na něco, co se nesnadno překonává, takže si řekla: proč si to komplikovat? V jednoduchosti je krása. A měla recht.