Duna: Část druhá

Duna je bezpochyby veľkolepý projekt a Denis Villeneuve hviezdne režisérske eso, ktorý do projektu nalákal množstvo hviezdnych mien. Po toľkých ospevných recenzíách mi neostalo nič len sa presvedčiť na vlastné oči a sánka mi teda, bohužiaľ, nepadla. Mám pocit, že je film dosť preceňovaný. Vo všeobecnosti je to výnimočný sci-fi projekt, na ktorom sa dá stále stavať, druhá časť končí tak, akoby tu trojka mala byť už zajtra. Osobne ma to veľmi nenadchlo, myslel som, že pri dĺžke takmer 3 hodiny sa príbeh uzavrie. Akosi nemám chuť na ďalšie pokračovanie, neviem o čom by malo byť, no možno sa mýlim. Vizuál je nádherný, Zimmerova hudba dokonalá, ale nejak mi tak chýbali emócie, ktoré sú dosť dôležité pre film, ktorý tlačí na osud z každej strany. Treba si povedať na rovinu, že film je naozaj emočne chladný jak psí čumák, čo je pre mňa osobne najväčší problém filmu. Režisér sa nevyhol niekoľkým hluchým miestam a myslím, že film zostrihať o nejakých 20 minút by nebolo na škodu. Množstvo rečí o tom či je Paul vyvolený alebo nie, hromada dlhých a spomalených záberov, to všetko nepomáha filmu, ktorý by mal odsýpať jedna radosť, skôr máte pocit, že toho na tej púšti už bolo dosť. Film rozhodne má kvalitu, oplatí sa ísť do kina, ale nemajte prehnane veľké očakávania ako ja. +++Na zážitku mi nepridalo ani 17 minút reklám pred filmom a brutálna cena vstupného 9,70 eur, pri ktorom si treba sakra dobre premyslieť na aký film do kina idete. +++ Film 80%. (17.03.2024)

Monstrózní výprava a necitlivé hnaní všech aspektů do extrémů, až se vytratila veškerá konzistence, filosofie, mystika, logika, krása i smysl předlohy. A navrch nepříjemné překvapení, že se z toho rozhodli vyždímat ještě víc peněz, takže retardovali proti knize už víc než dost zmordovaný děj tak, aby vyšlo ještě na trojku. Po celkem slibné jedničce pro mě čisté zklamání. *** (Chodov, s R. a P., Lí a O. a El., 6. 4. 2024) *~ (08.04.2024)

Stále platia veci, ktoré mi vadili aj na jednotke - najmä teda prepálená stopáž a pridal by som Zendayu, ktorá vyzerá na 14 rokov a 45 kg, nie ako jedna z líderiek povstania. Tiež Christopher Walken má už zjavne najlepšie roky za sebou. Každopádne ide o monumentálne kino, audio-vizuálne orgie a prehliadku nadpozemského dizajnu. Bola to čiernobiela pasáž na planéte Harkonnenovcov, kedy ma film úplne pohltil a nepustil (to sa mi pri jednotke nestalo). (07.03.2024)

Naštěstí jsem se rychle smířil s tím, že Paulův vývoj se bude odvíjet podle očekávatelné trajektorie - zejména když se Villeneuve na rozdíl od Lynche rozhodl následovat didaktické schéma zrodu diktátora. Proč naštěstí? Protože jsem se díky tomu záhy začal soustředit na perspektivu Chani, brzy ustavené coby postava věcná, analytická a empatická. ___ V tomto ohledu se dá DUNA II uchopit trochu jako MATRIX, kde šlo o záměr: Zdánlivě se jedná o příběh mužského hrdiny, ale ve skutečnosti je celý film vystavěn jako analytické pozorování mnohem bystřejší ženské postavy, jež se rozhoduje, zda jí ten chlap stojí za pozornost a důvěru. Chaninou antagonistkou je pak podobně nenápadně rozvíjená hlavní mrcha Jessica. ___ Příběh Chani v paralele k příběhu Jessicy je nakonec jediná soustavně rozvíjená dvoj-linie. Oproti tomu linie traktované jako centrální jsou čím dál eliptičtější, zmatečnější a náhodnější. Imperátor je neatoritativní, původní mladý padouch se stává ponižovanou vedlejší postavou, nový mladý padouch je přepálená karikatura - a čarodějnická špionáž působí v té zkratce jako z bondovské parodie.  ___ Výhoda perspektivního napojení se na Chani je i v tom, že si stejně jako ona můžeme říkat: "Co se s Paulem sakra děje? Proč dělá, co před chvílí říkal, že dělat nebude? Hráblo mu?" Nemluvě o tom, že slib věčné lásky pět minut předtím, než požádá o ruku jinou ženskou, je pohříchu pochybná milostná diplomacie. ___ Jediná dramaticky funkční část filmu je pro mě ta romantická, když se postupně sbližují - a vyvrcholí to cestou na červovi. Napadla mě paralela se STAR WARS III, kde šlapaly naopak ona politická rovina, hrdinova proměna i pocit zmaru z rozkladu světa.  ___ Ano, kompozice, tonalita a práce se zvukem jsou pozoruhodné, leč žádná scéna krom milostných a prvního sedlání červa (což je de facto taky milostná scéna, opět je klíčová Chanina perspektiva) mě nezasáhla: nebyl jsem stržen dramaticky ani esteticky, nezažíval vzrušení z filmařiny, z hry tvarů, světla a zvuků, z výstavby scén či z rytmu, jež třeba u Nolana zažívám běžně. ___ DUNA I odvážně reinterpretovala příběh členitého světa skrze relativně intimní, fázované drama několika postav. DUNA II je naopak překvapivě konvenční "temný" velkofilm o boji rebelů se systémem, jen jsou všichni svině nebo blbci. Krom Chani. A červů. (09.03.2024)

Denis Villeneuve dodal druhou půlku adaptace komplexní předlohy, ve které si zároveň ponechává otevřená vrátka pro adaptaci Spasitele Duny. Villeneuve ctí Herbertovu předlohu a především jeho vizi, servíruje příběh tragického antihrdiny, která má blíže nežli k Luku Skywalkerovi spíše k Michaelu Corleonovi, na cestě pomsty poté jasně poukazuje na nebezpečí, které může přinášet osoba se statusem mesiáše a nevyzpytatelnost náboženství. I druhá Duna Denise Villeneuvea je audiovizuálním skvostem, Denis Villeneuve skrze ní utvrzuje status vizionáře. Villeneuve už je za půlkou a do pár let by skutečně mohl dodat závěr jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob. Málokdy se přeci jen po výstupu z kina v hlavě splývají slova jako dokonalost a jeho synonyma. Už na samém startu roku Villeneuve nadělil kandidáta na filmovou událost roku.... (27.02.2024)