Zvířata

O francouzsko-španělských vztazích vím své. Párkrát jsem profesně měl tu čest a není to nic příjemného, proto mě tento film nijak nepřekvapil. Svým tématem jej ale můžeme zasadit prakticky kamkoli, ostatně předlohou se měl stát skutečný příběh nizozemského páru. Město versus venkov, intelekt versus selský rozum, progres versus zpátečnictví, tyhle konflikty můžeme sledovat všude. Film zpracovává tyto konflikty výtečně, nedivím se, že vysbíral polovinu cen Goya. Režisér se navíc mohl opřít o skvělé francouzské i španělské herce. (01.03.2024)

Skvelá festivalová slow burn dráma. Chvíľu, ale naozaj len chvíľočku trvalo, kým ma atmosféra skromnej španielskej dediny plnohodnotne vtiahla do deja. Po pár desiatkach minút som však v dobrom slova zmysle trpel pri neustálom napätí. Pri dialógoch v bare či zastavení auta na ceste som v strese očakával, kedy (a či vôbec) "to" už príde  Po prvom zvrate sa už tak pomalé tempo ešte viac prehĺbilo, ale hádka v kuchyni môj záujem o dianie na scéne znova nakopla. Finále však mohlo byť viac vygradované. Na záver zvažujem, či udeliť plný počet bodov alebo solídne štyri. Sorogoyenov stret intelektuálneho sveta s vidieckym mal svoje muchy, ale pozitívne dojmy celkovo prevažujú, a tak zrejme ponechám fullku. Za najvýraznejší moment filmu považujem spor sokov miestnej knajpe, pri ktorom sa ukázalo, že konflikt nie je čiernobiely a (aj keď neospravedlniteľná) nenávisť vidiečanov má svoje pragmatické opodstatnenie. (03.02.2024)

„Mám fakt strach. Tys měl včera taky nahnáno. Ty chceš takhle žít? Já rozhodně ne.“ - „Ty si vážně myslíš, že nás chtěli zabít?“ - „Mě určitě ne. Ale tebe? Si piš, že jo.“ - „Na to nemají koule.“ Konflikt mezi sousedy se zde sice stupňuje velmi pomalu, ale s každým dalším přitopením pod kotlem to bublá stále víc. A to i v divákovi, režisér Sorogoyen celkem dlouho zvládá hrát solidní hru s emocemi diváka. Antoine může počítat s jeho fanděním a v mém případě to platilo dvojnásob, protože Xan představoval snad všechno, co na lidech jeho typu nesnáším. Jenže po nějaké době si to Antoine sám začne komplikovat svou zatvrzelostí a tím, že začne vše natáčet. A mě vytáčet, protože si tímhle krokem jen zbytečně (jasná reakce policie) koleduje, a snižuje tak maximální možný emoční účinek na diváka. I tak to, co se stalo při procházce, bylo natolik náhlé, že se změnil ráz celého filmu. Následný vývoj mi pak nepřišel moc důvěryhodný (až na střet matky s dcerou) a nepřidal tomu ani neuspokojivý konec. Sorogoyen umí líp, tentokrát to budou jen lepší 3*. (17.11.2023)

Achjo, takova skoda! Mohl to byt famozni redneck exploitation, misto toho se tvurci zhruba od dvou tretin vydali cestou psychologickyho dramatu a vsechna ta paradni gradace sla do kytek :( I pres tu horkou pachut po skonceni filmu, za tu cast pred vygradovanim musim dat 4*, tenhle feeling u filmu mi strasne chybel. (05.08.2023)

Zaujímavý španielsky extrémne slow-burn thriller, ktorý prvú hodinu a pol veľmi pomaly šponuje dusnú atmosféru medzi postavami, aby v záverečnej pol hodine namiesto akokoľvek napínavého vyvrcholenia odvážne uhol k citlivej dráme, kde sa rieši trúchlenie za blízkou osobou, hľadanie spravodlivosti a odpustenia. Myslím, že väčšina divákov môže byť z The Beasts pomerne sklamaná, pokiaľ ich očakávania budú smerovať vyslovene k thrilleru (čo podporuje aj momentálne označenie filmu na CSFD, kde sa uvádza iba žáner thriller). Vo výsledku sa však jedná skôr o pomalý, dramatický príbeh o konflikte na jednom španielskom vidieku, ktorý vyústi do pomerne zbytočnej tragédie, s ktoru sa následne ústredné postavy musia vysporiadať a naučiť žiť. Komplexný film zo života s vynikajúco budovanou atmosférou, bez prehnanej filmovej dramatizácie ktorejkoľvek časti ústredného konfliktu. CELKOVO: 7/10 (18.02.2023)