Hovoří ženy

Bez skvěle napsaného scénáře by to byla naprostá katastrofa. Naštěstí scénář docela ujde a k tomu skvělé herecké výkony a film je pro diváka koukatelný. Docela mě zaujalo i téma, bylo to přímočaré, drsné a až neuvěřitelné. Místy jsem se neubránila slzám. Taky mi hlava nebere, proč Claire Foy nedostala nominaci na Oscara, její výkon mi přišel nejsilnější a nejlepší, alespoň ta nominace by byla zasloužená. Rooney, byť byla brána jako hlavní, tak byla spíš upozadněná, nevýrazná, což je docela škoda, měla takovou neutralní polohu. Ale byl to zajímavý snímek, který mě upoutal, bavil a rozplakal. (08.03.2023)

„Pro lásku našeho Pána Ježíše Krista a drahého Spasitele, zavřete prosím své duté otvory!“ Nejednou jsem měl chuť vykřiknout to samé. A rozhodně chápu diváckou skupinu, která si hlídala, aby neusnula. Aktérky dění na plátně vyrostly v přísné náboženské komunitě, nemají povoleno číst ani psát, trpí období sexuálního násilí… Schází se proto ve stodole, aby prodiskutovaly, co bude dál. Zda půjdou za lepším příštím, zda zůstanou a odpustí svým útočníkům, zda se pokusí mít v komunitě „rovnější“ slovo… Jsou přeci víc než jen majetkem, od kterého se očekává, že bude poddajný a zticha. Každá z hereček dostane prostor, aby zazářila. Vesměs se to daří. Celé se to nicméně odehrává v dlouhých, komorních, melancholických tónech. A u diváků to bude mít obtížné. (28.03.2023)

skupina žen z jakési odstřižené náboženské polosekty se rozhodné uspořádat hlasování o tom jak naloží s tím že je jejich muži zneužívají. Položenou otázkou je zda tuhle skutečnost neřešit a setrvat, odejít a nebo bojovat, což je pro silně věřící ženy, které navíc neznají nic jiného dost složitá otázka. V tomhle případě upřímně nechápu nominaci na Oscara mezi nejlepšími filmy. Ano, jde o silné a závažné téma (navíc založené na skutečnosti) a v obsazení najdeme samé výborné herečky (a jednoho dobrého herce) a ani by nevadilo, že jde o skorem divadelní konverzačku odehrávající se většinu času v jedné stodole, ale za sebe jsem měl problém se do toho filmu dostat a celou dobu to na mě působilo opravdu jen jako naučená divadelní hra ovšem bez jakéhokoliv prožitku. Chápu, je to film o ženách a primárně pro ženy, nicméně čekal bych v tomhle ohledu v návaznosti na téma emocionální smršť, která diváka vyždímá. A to se bohužel nestalo...40% (26.02.2023)

Napadá mě v tuto chvíli hned několik divadelně laděných dramat o hledání viny, rozřešení a potažmo trestu, založených na dialozích a odehrávajících se převážně v jedné místnosti, které bych klidně přiřadil k jedněm z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Snímek Women Talking však na tuto ligu nemá. Ani v nejmenším. Jeho tíživé téma je jedna věc, ale veškerá diskuze na něm založená je podaná zcela nahodile, doslovně, nedůsledně a když to řeknu lidově, tak taky úmorně a nikterak zajímavě. Přemrštěnou hereckou exhibici v jedné stodole můžete provést ve chvíli, kdy máte v rukou opravdu plodný scénář, což se navzdory ocenění Oscarem pro nejlepší adaptaci zde nestalo. A nyní mě nechte, abych dlouze a opakovaně pohovořil o svých dvou koních... Ne, toho vás na rozdíl od tohoto filmu já ušetřím. (17.03.2023)

Jen těžko věřím kontrastu mezi neznalostí základních zvyků či slov a až erudovanými projevy na nejrůznější témata. Pokus o myšlenkovou bohatost se tak ztrácí s nutností vytvořit nejzákladnější dramatický oblouk. Zdánlivá akademická jistota se skrývá ve vyprávěcí strohosti, v silném tématu a samozřejmě v účasti věčného kritického štístka Frances McDormand. V úloze filmového diváka a nikoli rozhlasového posluchače se ale cítím nemálo ošizený. (09.03.2023)