Režie:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
T Bone BurnettHrají:
Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Ginnifer Goodwin, Robert Patrick, Dallas Roberts, Dan John Miller, Larry Bagby, Shelby Lynne, Tyler Hilton, Waylon Payne (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Snímek "Walk the Line" sleduje počátky kariéry americké hudební legendy Johnnyho Cashe (Joaquin Phoenix). Cashova životní cesta je poznamenána nejen smrtí jeho bratra, ale také násilnickým otcem, který mu tuto tragickou událost klade za vinu. Raketový vzestup ke slávě, který mu zajistily hity jako "A Boy Named Sue" a "Ring of Fire," je lemován bojem s amfetaminy, barbituráty a alkoholem. Cashova finanční i citová nestabilita vedou k rozpadu jeho prvního manželství. V nešťastném mládí mu kýženou útěchu skýtají rozhlasové pořady June Carterové (Reese Witherspoonová), oslnivé dcery pocházející z rodiny Carterových, zakladatelů country hudby. Když se jejich cesty zkříží, Juneina oddanost a podpora se stanou nástrojem jeho spásy. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (837)
V rámci ambicí snímku, zaměřeného z velké části na tu složitější a hlavně temnější stránku osobnosti Johnnyho Cashe, tomu nelze nic moc vytknout. Mangold se v šedesátých letech plných rockenrollu a divokého života pohybuje velmi zkušeně a propojení tří základních dějových rovin - Johnnyho psychického úpadku, osudové lásky mezi Johnnym a June a problematického vztahu mezi Johnnym a jeho otcem - zvládá řemeslně na jedničku podtrženou. Jenže film se drží tohoto schématu natolik urputně, že skutečný a ojedinělý příběh o začátcích hudební legendy se místy mění v klasickou hollywoodskou romanci, která nemá čím překvapit a také ničím nepřekvapí. Ale to vůbec nic nemění na tom, že film je sám o sobě skvělý, že hudba Johnnyho Cashe je nestárnoucí a že Joaquin a Reese nejenže spolu náramně dobře vypadají, ale také naprosto úžasně zpívají. Parádní filmařina, ne nadarmo odměněná pozorností akademiků.. 85% ()
James Mangold v mých očích prozatím nenatočil žádný mnou obdivovaný snímek a i u oscarového WtL zůstal tak nějak na půli cesty. Dějově se velmi hlásí k nedávnému Rayovi, i když díky menšímu časovému záběru (než detailně biografický Ray) drží mnohem lépe pohromadě. Uznávaný, pohublý Johnny Cash se stal legendou, hudební nebe mu zobalo z dlaně, mně jako divákovi ale chybí větší množství zapamatovatelných scén, výraznější scénář, stejně jako mírně svižnější tempo – snímek se tak pro mě stal pouze poskládanou životní rekonstrukcí tu a tam otravného umělce bez nějakého výrazného tvůrčího vkladu. A uměřené, prakticky identické životopisy v poslední době ne a ne nějak zázračně oslnit!! Jak už to tak bývá, nedostatky úspěšně překrývají zejména herci, zatímco o skvostném Joaquinu Phoenixovi už bylo napsáno leccos, tak i Reese Witherspoon obstála znamenitě. Navíc na mnohem menším prostoru než její herecký kolega. Možná znovu diblíkující, ale velmi civilní. Tady s akademiky souhlasím, je skvělá, s hnědým přelivem navíc ještě roztomilejší než dřív. WtL je bezesporu kvalitní záležitost a adekvátní chválu si na těchto stránkách zcela jistě zaslouží – je dramatem, který rozhodně není průměrný, ale na 4* u mě (prostě neholduji životopisným snímkům) nedosáhl. A na naskakující husí kůži to vážně ani zdaleka nebylo. ()
Rovnice vedoucí k pětihvězdičkovému ocejchování filmu je vlastně hrozně jednoduchá: silný příběh, emoce, herecké výkony, které dokáží vymazat osobnost herce a vytvořit hranou postavu, upřimnost, talent a práce dělaná z lásky k filmovému umění a ne z lásky k pěnězům. To všechno Walk the Line splnil a já tedy moc rád plním tu svou část rovnice a cejchuji Walk the line pěti hvězdičkama. A Vám drazí filmaři, režiséři, producenti, kamerameni, scénaristi a herci přeji ať do svých filmů dávate kus sebe, svého talentu a svého srdce, protože my fanoušci tu poctivost poznáme a rádi jí odměníme. ()
Johnny Cash chodil v černém, zasmušile rozvibrovával hlasivky na koncertech, se střídavými úspěchy odolával nájezdům fanynek, proléval si hrdlo nelaciným alkahoulem, nadšeně polykal pilulky různých barev i tvarů, rozzuřeně demoloval zařízení pokojů a v nemnohých chvílích plného vědomí nechutně moralizoval. To jsou z tohoto snímku získané informace ze života hudebníka, který si takhle nudnou "poctu" určitě nezasloužil. ()
Phoenix je přesvědčivý a Witherspoonová k mému velkému údivu též a životní příběh Johnnyho Cashe zdá se dost silný, aby divákovu pozornost udržel. Přece však budu remcat - zpěvákův pád na dno je sice vykreslen mistrně, slaběji pak jeho vzestup. Jeho obrácení je ve filmu téměř zamlčeno; snad aby se zamezilo diváckému pohoršení nad tím, že z Cashe se na ne až tak úplně stará kolena stal praktikující evangelikální křesťan a že jím až nadosmrti zůstal, a že leckdy nezpíval jen o psancích a vyděděncích, ale taky o Pánu Bohu. Toho zamlčení je škoda, protože když o Kristu zpívá Cash je to (jazykem dneška) mnohem víc cool, než když se o to na Andělu pokoušejí misionáři z Triumfálního centra víry. To, co je ve snímku řečeno, je v pořádku, problém je spíš v tom, co řečeno není a mělo by být. Druhá pak námitka se týká zpěvákovy první ženy a jejího postupného odsunutí ze scény. SPOILER: Byl jsem velmi zklamán happyendem. Žádost o ruku uprostřed písně před publikem je sice romantická, ale doufal jsem, že June - tak jako v předchozích letech tolikrát - zase řekne ne, už jen proto, že si nemůže vzít někoho, kdo již ženatý je. Ptal jsem se, co je s Vivian. Těžko však tvůrce biografického filmu vinit za to, že se drží skutečnosti... ()
Galerie (67)
Zajímavosti (40)
- Název filmu Walk the Line pochází z písně Johnnyho Cashe (Joaquin Phoenix) „I Walk the Line“, která je o Johnnyho slibu, že zůstane věrný své ženě. (Pajkenzi)
- Johnny Cash (Joaquin Phoenix) skutečně požádal June Carter (Reese Witherspoon) o ruku během koncertu. Stalo se tak v únoru roku 1968 v Ontariu uprostřed skladby "Jackson". June nabídku přijala a vzali se o jeden týden později. (JayZak)
- Producentům trvalo čtyři roky, než získali práva na příběh od Jamese Keache, který byl přítelem Johnnyho Cashe a jeho rodiny. Poté, co Keach souhlasil, trvalo další čtyři roky, než byl film natočen. (imro)
Reklama