Falco

Falco bude mít v mém hudebním srdiečku vždy místo. Jeho písně jsou synonymem pro život. Jeho život byl ten Život s velkým Ž. Když před smrtí, vytuněn kokainem, poslouchal v autě svou píseň Out Of The Dark, tak jsem na sekundu omdlel, protože větší Život jsem do té doby neviděl. A taky jsem si uvědomil, že přesně tyto momenty dělají ze života tu neskutečnou jízdu a že to všechno musím taky nějak pošolichat a zažít si to. Falco NAVŽDY!! (01.05.2013)

Výborný životopisný film jedinečnej osobnosti, kde fanúšikovia narazia na tvrdú realitu svojho obľúbenca – bol to arogantný alkoholik a feťák. Ale silou svojej málo citlivej osobnosti sa dokázal presadiť. Jeho krátky život je tu zobrazený dosť komplexne a chválim vynikajúce výkony hlavného predstaviteľa Manuela Rubeyho i jeho filmovej manželky Patricie Aulitzky. (29.11.2017)

V jednom záběru nafoukaná arogantní hvězda, v druhém sjetá a opilá troska. A takhle se to střídá a opakuje až do konce. Destilovaná nuda, která mě semtam probudila stylizovanými videoklipy. Bohužel, Falco zpíval německy a evidentně to nebylo nic, co by stálo za to přeložit a otitulkovat (kupodivu s výjikou Jeanny). (29.01.2009)

Sám od sebe bych na Falca do kina asi nešel, přece jenom neholduji jeho žánru, hraničící jak s rapem, tak discem. Je třeba říci, že ve filmu byli jeho písně pro mě stravitelnější, než když bych si pustil jeho greatku. Každopádně jak řekl můj kolega při odchodu z kina, Falco tam "nejdřív fetuje, pak nefetuje, pak fetuje, pak zase nefetuje, potom zpívá a strašně u toho dělá rukama, pak zase fetuje, pak chlastá, pak nechlastá a všechny ty jeho supersongy jsou na jedno kopyto". Vlastně měl pravdu - po slibném začátku film upadne do kolotoče kdy se Falco zhuláká, pohádá se se ženou a když vystřízliví, tak se jde udobřit. Naprosto odporně je to navíc prostříháno se záznamy z koncertů (který jsou ale samy o sobě dobrý). Na obhajobu Falca můžeme říci, že Manuel Rubey se do toho vložil podobně jako Foxx do Raye a Cottilardová do Edith Piaf a jeho vystoupení stojí za to. A vždycky když hrál Rock Me Amadeus, tak jsem si vzpomněl na bestiálně vtipnou parodii v Simpsnech, beroucí si na paškál jak Rock Me Amadeus, tak Planetu opic s Hestonem. Jinak film nebyl kdovíjak dobrý. (16.12.2008)

Od téhlé biografie jsem toho vážně moc nečekal a to zejména proto, že samotný Falco mi jako interpret toho moc neříká. Mám rád když vím o čem zpěvák zpívá a tím pádem má u mě tvrdá němčina útrum. Přiznávám, moje omezenost. Můj vztah k Falcovi byl do tohodle filmu teda takový, že nějakého Falca vnímám, ale desku bych si asi nepustil. O to více mě Thomas Roth a Manuel Rubey překvapili, když mi v těhle 113 minutách ukázali tak zajímavou osobnost Johanna Hölzela. Talent, závislost, láska, strach, to všechno tenhle film docela dobře pokrývá a když k tomu přidám dobře napsaný děj a skvělou kameru dostávám hodně povedený rakouský výsledek za ćtyři. P.S. Díky překladatelům za titulkování písní, mám teď o Falcově textařině alespoň základní přehled. (19.12.2011)