Úsvit

Úsvit o sobě nejvíc prozrazuje anglickým názvem We Have Never Been Modern. Žena vědy ve městě, které má předznamenávat novou a lepší dobu, naráží na dojmologii a prospěchářství. Tematicky by to fungovalo podobně i v současných kulisách, rok 1937 tomu propůjčuje mrazivě svírající, sektářskou kvalitu. (KVIFF) (03.07.2023)

-VRAJ SA STRETNEM INÁČ. TAM HORE. U NAJVYŠIEHO. TEN NÁS POCHOPÍ. -TO MUSÍ BÝT DŘÍV. To je fakt ironie osudu, jen den po tom, co jsem odeslal sumarizaci nej filmů uživatelů CSFD, jsem viděl nejlepší český film, který jsem bohužel do žebříčku nestačil zahrnout. Úsvit mi ve Varech utekl, věděl jsem, že Chlupáček je talent, ale tenhle snímek je tak diametrálně odlišný od všeho, co předtím točil, že je to až k nevíře, že vypadá jako točba vyzrálého padesátníka, který je na vrcholu kariéry. Miro Šifra se po pár letech vrátil opravdu razantně, Eliška Křenková dokazuje, že je hvězdou současnosti (a všichni, hlavně Miloslav König ji skvěle sekundují) a i další složky filmu na mě opravdu silně zapůsobily - hlavně vizuál a hudba. Dokud tenhle film neuvidíte, opravdu nepochopíte, že to, co tvůrci nazývali "aktuálním tématem v retro stylu" skutečně dopadlo na výbornou. (02.01.2024)

Možno potencionálne najväčšia výčitka voči filmu, že hlavná postava pôsobí ako vytrhnutá z dnešnej doby a zasadená hlbšie do minulosti, mi pripadá ako jej najväčší klad. Ono ak by sme presne tieto postavy zasadili do súčasnosti a scenár by bol viac menej totožný, nič by sa nezmenilo. Táto štylizovanosť mu dodáva na nadčasovosti a osobne som bol priam nadšený z toho, že som videl náš historický film, kde sa chovali a rozprávali postavy iným štýlom ako sme videli už stokrát inde. Filmu vyčítam skôr potlačenie dôležitej vedľajšej zápletky do pozadia, možno už ale neboli peniaze na nakrúcanie s obvinenými. Alebo išlo skrátka len o hlavnú postavu a obeť a na všetko malo byť nahliadané tak, ako by bola všade prítomná. (03.01.2024)

Na 29-letého režiséra nesmírně ambiciózní nálož se silnými intimními momenty neokoukaného, společensky citlivého námětu. Úsvit funguje fantasticky v nadčasovém poselství o nevymýtitelné omezenosti společnosti, předsudcích a netoleranci k čemukoliv jinému. Ne každému ale bude fungovat v souhře bočních témat (problematický vztah hlavní hrdinky a kariéristického manžela, znepokojivá postava příslušníka kontrarozvědky) či zasazením do baťovského industriálního mikrosvěta. Přitom právě tento svět dodává filmu na divácké atraktivitě i historickém zakotvením příběhu pro lepší podtržení myšlenky. A s hezky stylizovanými ateliérovými kulisami na popředí Vysokých Tater zároveň dotváří výtvarní patinu uměleckého podobenství. Sice ne ve všech detailech vyzrálého, ale určitě takového, na které by si většina českých filmařů netroufla. Matěj Chlupáček je někde jinde a pokud za následujících deset let projde stejnou cestu jako mezi Bez doteku a Úsvitem, jeho třetímu celovečeráku se bude tleskat ve stoje i v Cannes a Benátkách.  [Karlovy Vary IFF] (07.07.2023)

Tady někdo natočil seriál, o kterém bylo v postprodukci rozhodnuto, že bude jenom filmem. Vlastně mě trochu mrzí nejít s hodnocením výše, protože řemeslné tvůrčí ambice jsou v evropském měřítku bez problémů obhajitelné, ale to rozehrávání motivů na více frontách dojde k uspokojivému závěru pouze v jednom případě (ta manželská hádka na schodišti, kdy se úplně obrátí vnímání postav, je scenáristická perla, bez debat), přičemž každý z nich by si zasloužil vytěžit mnohonásobně víc. Zůstává tak levná krimi jak z šestákové detektivky, budování kapitalismu v rozsahu článku v novinách a proti-diverzantská akce z mokrého snu začínajícího rozvědčíka. Ale „moderní“ téma film ustojí, v retro kabátku trochu kostrbatě, ale účinně a citlivě. 3 a ½. (18.10.2023)