Buď chlap!

Film se zmařeným potenciálem. Jakub Prachař se dává všanc Ondřeji Sokolovi, aby ho chlapácky zocelil (pro jeho milou). Za tímto účelem odjíždí do výcvikového tábora v Tatrách, kterému drsnou rukou velí bývalý mariňák. Brzy poté se ale ztratí v divočině, kde se bude seznamovat s místní faunou a shánět se po potravě. A následně se za ním vybere hledat ho jeho nejbližší příbuzenstvo i jeho vyvolená, kamarádka z dětství (Tereza Ramba). Diváci budou žasnout nad tím, jak se film nedrží důsledně žádné z nastavených dějových linií. Nejprve film připomene velmi vzdáleně komediální klasiku Jáchyme, hoď ho do stroje!. Prachařovi táhne na čtyřicet, neumí se obléct do společnosti a žije s mámou, svůj pokoj má zařízený v retro stylu a podle všeho na mámě lpí. Jeho postava působí dojmem, že snad v životě nezažil sexuální zážitek s ženou, jsou tam drobné rysy neschopnosti navázat známost s opačným pohlavím, ovšem po svém zesnulém otci zdědil schopnost fotografovat, čímž se koriguje charakterová neprůbojnost. Následně se totiž uchází o místo fotografa na jednom z firemních večírků. Jakýkoliv pokus být v téhle počáteční fázi komediální, neřkuli ztřeštěný, ale film záhy nemilosrdně opouští. A rázem se přesunujeme do druhé, mnohem podstatnější fáze, tedy do výcvikového tábora. Tam na nás čeká Ondra Sokol se svou image válečného drsoně. V minutě je ale jasno, jak se to s jeho postavou má. A pointu není problém uhodnout. Právě od Sokola zřejmě každý čeká komediální příval hlášek, a v tomhle ohledu se toho moc neurodilo. Instruktor je přísný a nepřístupný jen pár sekvencí. A ani ty nejsou nikterak vtipné. A i on se vydává s jedním ze slovenských účastníků tábora po stopách ztraceného klienta. Nejlépe tak ve filmu fungují dvě emotivní sekvence s otcem (David Prachař). Rozhodně lze hlavně ocenit kvalitní technickou stránku filmu. Zvuk stoprocentně funguje, hercům je perfektně rozumět, také kamera odvádí komfortní vizuál. Celkově je film nevtipný, a vtipný být rozhodně měl, a příliš zdatně si nevede ani po dramatické stránce. Nejasno jsem měl v tom, kam náhle zmizeli zbylí účastníci výcviku. A proč vlastně Prachařova rodina tak panikařila při zjištění, že odjel na výcvikový kurz. Vzdyť nebylo nikterak nutné se za ním rozjet. Režisér Michal Samir měl v rukou film s vtipným potenciálem. Nedokázal svým impotentním scénářem dát filmu výraz, dějové linky nebyly ideálně dotažené a propracované a většina scén tak vypadá suše až prázdně. 5/10 (29.09.2023)

Pohodový film na odpočinkový večer se skleničkou vína. Není třeba řešit složitý děj, protože všechno skončí už předem dobře. Plusem je sympatické herecké obsazení a hvězdičku navíc přidává i příroda Tater. Příjemné pokoukání, které neurazí a třeba se někdy zase podívám znovu. Rozhodně se u nás točí mnohem horší romantické komedie, než je tato. (28.08.2023)

Jediné, co by dávalo smysl, by bylo to, kdyby scénář napsala Agáta Hanychová jako pomstu Prachařovi. Na tom filmu je špatně úplně všechno. Komedie? Humor 0. Dobrodružný? Napětí 0, děj -100, reálnost 0, záběry přírody OK. Herci nemají, s výjimkou Sokola, co hrát, ale vlastně ani ten není nějak dobře napsanou postavou, protože jeho karikaturnost a chvastounství je patrné od prvních sekund, co se objeví na obrazovce, takže vývoj postavy vlastně není nijak překvapivý. Casting? Tragédie. Snaha nacpat tam co nejvíc známých tváří do naprosto nesourodých postav (Remundová jako sestra Prachaře je fakt úlet). Dětští herci a dospělí herci si absolutně nejsou podobní. Zbytečnost nejhrubšího zrna. (27.03.2024)

Podivný miš maš průměrně blbého českého filmu a dobrodružného strhujícího filmu. Mohla to být paráda: sympatický hrdina Prachař, skvělý Sokol, překrásná příroda, divá zvěř, Terezka jako ozdoba a překrásná scéna s medvědem a pokora k přírodě. Bohužel do toho nějaký český chudák musel vmíchat nesympatickou matku s autistickým chlapečkem a podobně trapné artové snahy či telenovelácké pindy nespokojené ženské. Kdyby to bylo víc napínové a víc vtipné, mohla to být pecka. Zůstala jen romantika a sem tam pěkná scéna především díky přírodě. (01.02.2024)

Dám tomu dvě, protože si myslím, že film, jehož "příběh" je totálně vycucaný z prstu a nedává vůbec žádný smysl, si víc nezaslouží. Tím spíš, ža zrovna nehýří ani vtipnými momenty. A potenciálně zajímavé scény (medvěd) zabíjí naprosto rutinní režií. Přesto ale musím říct, že se mi na to nekoukalo tak špatně jako na některé jiné rádobykomediální sračky z posledních let. Za nikoho mi nebylo trapně, Prachař a Sokol jsou OK a Terezka je tady nejvíc cute minimálně od koupací scény v Bobulích (nebo šukací scény v Rafťácích, vyberte si). Na hodinku a půl zabití času v letním kině to bohatě vystačí. (01.08.2023)