Brutální vedro

Hospodářský Hospodářský a pokus o dystopické scifi v alegorii zatraceného světa. A sakra divná věc, která se možná někomu bude líbit, ale mě nezaujala. Ten nihilistický chlapec se totiž dostává do úplně zbytečných malérů, které jakožto pragmaticky uvažující bytost asi také odmítnete. Ta vsuvka s webkamerou v garáži byla hooodně divná ale svým způsobem nadějná, škoda, že ty dvě nepředvedly víc (Bára Voříšková). Nejhorší ze všeho jsou dialogy mezi Vincentem a jeho kamarádem v telefonu! (17.02.2024)

Brutální vedro vzbuzuje možná tak brutální zívnutí. Experiment je to sic nadmíru zajímavý, zejména s ohledem na otázku, jak se český tvůrce - debutant Albert Hospodářský vypořádá s tématem ne menším než je samotný konec světa. Ale výsledek je nejenže trucovitě nedivácký a zauzlující se sám do sebe, do své pseudogeniality, ale také extrémně vyumělkovaný. Hlavní hrdina je nesympatický od první chvíle, protlouká se nebetyčně světem, jediné co se o něm dozvíme je, že pociťuje vyprahlost fyzickou i duševní. Prázdnota je vůbec pro Brutální vedro příznačná (viz. dialogy, totální statika a absence výrazu). Vše je inscenované jen jako. Náhodou někdo někam jede, náhodou někdo někoho mlátí. Ano, to vše by se dalo svést na pravidla existencialismu, kde se bezcílné bloudění a nahodilost stávají normou, avšak např. Camusovo Cizinec funguje i bez toho, aniž by ho autor musel po vydání čtenářům interpretovat či doplňovat. Vidím tu pouze drolící se organickou bytost, jež se zmítá v krajině ničeho, a u níž v dobrém smyslu slova zaujme možná tak úvodní masturbační okénko. Jestli tohle má být ten slibovaný progres českého filmu, s nímž se mladí tvůrci tak rádi před novináři chvástají, pak to jde celé pěkně do... Chválu si nicméně zaslouží hudební složka, která alespoň nepříjemně zarezonuje v uších. To je však první a taky poslední dotyk, jaký Brutální vedro na diváky přenese. Škoda. Slabých 50% a to ještě zohledňuji, že jde o debut. (15.01.2024)

Základní námět dobrý, působení přírodního extrému na chování lidí, byť z astronomického hlediska je pevný ulomený kus Slunce totálním nesmyslem. Možná, kdyby se podařilo trochu víc zpevnit příběh, ještě tak dvakrát-třikrát přepsat scénář, tak jsme tu mohli mít vedle Úsvitu a Bodu obnovy třetí velmi pozoruhodný snímek za rok 2023. (14.02.2024)

Punkově laděný debut, který nedokáže naplnit ambice které si předsevzal. Asi první věc co překvapí tak je ne příliš nápaditá forma, díky které i vážněji míněné momenty vyznívají nechtěně směšně. Celé panoptikum postaviček působí jako zjednodušená ublížená karikatura našeho světa, čemuž nepomáhají hodně nevyvážené herecké výkony, zvláště pak v případě postav, které jsou generačně starší než protagonista. Konflikty působí vykonstruovaně. Celému skoro bezcílnému putování chybí hlubší poselství než "lidé jsou vykloubená pudově založená zvířata, áááno." (15.10.2023)

Brutální vedro mi bolo už pri pohľade na plagát, lebo chlapec pôsobí ako vedroidný typ. Našťastie nešlo o film o predavačovi kurenárskeho náradia a dokonca sa na neho lepia ženské, či už má oko zdravé, alebo nie, a to všetkých vekových kategórií od staničných starých fetiek po fetky mladé diskotékové. Film je ako celkom súborom absurdných skečov a nemôžem povedať, že mnohé z nich by neboli zaujímavé. Práve naopak, hoci zbytočne kazené topickou vulgaritou. Na konci ale som očakával oveľa väčšie vyvrcholenie a to nie z nohavíc hlavnej postavy, ale širšie a hlavne údernejšie posolstvo. (10.02.2024)