Přízraky v Benátkách

Nezáživnejšie sa to už podať hádam ani nedalo. ¾ filmu sú doslova rezaním trpezlivosti, aby sa následne v poslednej dvadsať minútovke všetko odseklo. Čakal som ďaleko viac, teda obzvlášť keď ide o námet v podobe Poirota, ktorý by mal lúštiť tie najkomplikovanejšie prípady. No a to táto epizódka ani zďaleka nenapĺňa, lebo kde nie je prízrak, tam nie je ani záhada. Taký “Fantomas kontra Scotland Yard” je oproti tomuto ďaleko viac mystery kriminálkou, ako by si jeden myslel. A to píšem bez štipky hanby či srandy. (10.11.2023)

Fakt se mi líbí, že Branagh přistupuje k Poirotovi jinak, ostatně, je to jedna z mála nových cest, ostatní už jsou dost prošlapané. Hrátky s kamerou, hororové prvky a vynikající hudba film dost zachraňují, konečné rozuzlení je lehce za hranou uvěřitelnosti (se kterou Agatha Christie vždy bojovala), velmi sympatický je étos snímku směrem k naději. 70%. (14.11.2023)

Po dvou předchozích dílech, které sázely na opulentnost, nepovedené CGI, a často dost nevyrovnaný cating, se Branagh nečekaně uskromnil a natočil komorní (až televizní) benátskou detektivku. Jeden dům, pár postav, skvělý soundtrack Hildur Guonadóttir, a hlavně režie, která se tentokrát ze skromných prostředků snaží vytěžit hororové maximum.  Pokud by takto měl vypadat i dalších Poirotův příběh, začal bych se opatrně těšit. Mám pocit, že Brannagh se ke škodě svých fanoušků až příliš rozmělňuje v herectví, a jeho režijní kariéra je pak dost "hit and miss". Naštěstí v případě Přízraků v Benátkách je to zas jednou trefa do černého. (03.01.2024)

Vkusně natočené a vizuálně opojné dílo, které je diametrálně odlišné od předchozích dvou snímků. Snímek A Haunting in Venice režiséra Kennetha Branagha Vás na první dobrou zaujme svou kamerou a zejména uzavřeným prostorem starého domu v Benátkách, což skýtá zajímavé psychologické, takřka hororové hrátky. Do tohoto je pak naroubován vtahující detektivní příběh, jehož rozuzlení je, stejně jako v předešlých počinech, sice jasné poměrně záhy, nicméně i tak jsem si pátrání věhlasného detektiva královsky užíval. Tvůrci zde totiž se všemi postavami rozehrávají promyšlenou hru na pověstnou kočku a myš, pročež možná právě proto jsem měl z celého projektu velmi dobrý výsledný dojem. Samostatnou kapitolou je pak plejáda známých hereckých jmen, která sice nejsou tak zvučná jako v předchozích dvou snímcích, avšak i tak si jejich uvěřitelné herecké polohy jaksepatří užijete. Co tedy dodat na závěr? A Haunting in Venice je vydařenou demonstrací toho, že Kenneth Branagh má stále ještě hodně neprobádaných uliček, kam lze tuto ikonickou postavou posouvat. Doufám tedy, že se slovutný detektiv pod jeho režisérskou, potažmo i hereckou taktovkou ještě alespoň jednou vrátí. Skvělá práce! (Disney+) „Scary stories make real life a little less scary.“ (31.10.2023)

Po vyloženě trapné Vraždě na Nilu jsem s autorem nechtěl mít již nic společného. Nakonec si však myslím, že jsem udělal dobře, dát mu ještě šanci. Sice to opět trvá než se začne něco dít, ale stojí to zato. Detektivka je zajímavá a jistý nádech hororového mystična dramatu velice prospělo. Vzrostlo tak celkové napětí a řešení záhady tak pro mne bylo mnohem zajímavější. Finální dvojité odhalení nemělo chybu a já, přesto že stále nejde o můj oblíbený žánr, jsem velmi spokojen. 75% (10.03.2024)