Million Dollar Hotel

Přemýšlím, proč mě tento film od Wima Wenderse s výjimkou úvodu a závěru skoro vůbec neoslovil a výjimečně nesedl. Nemá silný příběh, až na závěr mu schází uzemňující momenty, pohybují se zde samé podivné a navrch většinou nesympatické postavy, postrádá to hutnější atmosféru, postrádá to napětí, skutečného vtipu, který by na mě fungoval, jsem tu moc nepostřehl (byť se o to ten film evidentně snaží)... Hutná myšlenka zde přichází až v závěru a ač právě díky silnému závěru s geniálními kamerovými záběry se nakonec přikláním k velmi slabým 3 hvězdičkám, nemohu si pomoct – ten závěr tu na mě působil jako z úplně jiného filmu a spíše jako z nouze cnost, aby nakonec tahle podivná dvouhodinová šaráda z hotelu plného fetujících i střízlivých šílenců dostala alespoň na poslední chvíli možnost sdělit i cosi hlubšího... Od Wenderse jsem už snesl mnohem delší filmy, které trvaly v některých případech i 3 až 5 hodin (viz. Až na konec světa), ale tento mě stihl nudit i přes relativně kratší stopáž a už po 40ti minutách jsem začínal tušit jistý problém. Jedním z mála pozitiv vedle kamery byl pro mě herec v roli FBI agenta Skinnera a až po skončení filmu jsem s milým překvapením zjistil, že jde o slavného Mela Gibsona. Tak jo, kdyby nic jiného, s výkonem proslaveného hereckého velikána ve výrazné vedlejší roli tady můžu být vážně spokojený. [55%] (30.11.2021)

Výborný souzvuk ponurého prostředí starého hotelu a jeho depresivních obyvatel se skvělými hereckými výkony a příjemnou hudební stránkou. Celé to zní velmi pěkně, ale celkově mě prostě samotný děj filmu nedokázal vtáhnout natolik, abych zíral na obrazovku s otevřenými ústy. Potenciál zde byl určitě veliký, ale nebyl zcela využitý. Další výtkou by byla delší stopáž. Zkrátka snímek, který se drží lehce nad průměrem - a to hlavně díky Jeremymu Daviesovi, Mille Jovovich a Glorii Stuart - ale existuje spousta mnohem hlubších drama-thrillerů, které si oproti MDH vyšší hodnocení zaslouží. (07.10.2010)

Někoho Million Dollar Hotel do sebe vtáhne, někoho nikoliv. Psychedelická, místy až surrealistická ukázka přesného vedení z režisérské židle, bezchybného herectví (překvapivě i u Milly Jovovich) a v neposlední řadě příkladné práce s kamerou. Doplnění o písně z repertoáru U2 už je jen třešničkou. První obrovská příležitost pro Jeremy Daviese nedopadla vůbec špatně, škoda že se na film trošičku zapomíná. Teď Jeremy musel opětovně dokazovat svůj um ve Ztracených. Pro Million Dollar Hotel je škoda, že tomuhle stylu vyhovuje vkus jen u zlomku diváků, v opačném případě by jistojistě šlo o klasiku. (02.07.2010)

Nevydarený, nudný experiment. Ukazuje svet ľudí na okraji - či už rozumovo alebo existenčne v konfrontácii so svetom zdanlivej normálnosti, ktorá je ale v skutočnosti častokrát ešte uletenejšia a šialenejšia. Zvolená forma však zabieha do nechcenej sebaparódie, miestami až nepozerateľnosti. Nielen pre odtrhnutosť od života, ale najmä pre akoby na kolenách šitý scenár. Pripadalo mi to ako veľmi nesústredene vypracované so snahou narvať tam čo najviac halucinačne uletených motívov približujúcich svet inak zmýšľajúcich a žijúcich. Výsledkom je zmätený film s jediným pozitívom a tým je civilný herecký výkon a pekná tvárička Milly Jovovichovej. (11.03.2005)

Asi nejkrásnější filmová báseň, jakou jsem měl tu čest vidět. Můj první Wenders a hned do mě ťal takovýmto způsobem! Nádherný snímek, který jsem po velmi krátké rozvaze zařadil mezi svých 25 nejoblíbenějších kousků. Možná jsem si MDH tak zamiloval proto, že k magorům mám svým způsobem tak nějak blízko. - Ne, magor nejsem. :) - Jo, a tím "MDH" myslím "Million Dollar Hotel", a ne žádnou neo-pseudo-zkratku typu IMHO (to kdybyste se nedovtípili). (26.06.2007)