Bělásek

Sean Patrick Flanery je tady k nepoznání vyhublej, holej a bledej a předvádí super výkon ještě podpořenej nesmírnou zajímavostí jeho postavy, ale celý to je tak trochu srážený tim, že Victor Salva se snaží pořád rozehrávat nový situace, nový zápletky, pořád něco a to, co už se ve filmu událo hodí za hlavu a už se tomu nevěnuje, takže film působí trošku přeplácaně, nesourodě a nedodělaně a z postavy Flanneryho se určitě nevyždímalo tolik, kolik se dalo (14.03.2009)

Jeremy Reed (Sean Patrick Flanery) by mohl být obyčejný kluk, nebýt dvou maličkostí, které jej od obyčejnosti odlišují. Jde o jeho nadpřirozené schopnosti (telekineze, apod) a absencí pigmentu a tedy úplně bělostnou kůži. Jeho rodiče jej raději drží zavřeného doma, protože vědí, že by na veřejnosti budil nežádoucí rozruch. Ale po jejich smrti jej šerif Barnum (Lance Henriksen) převáží do dětského domova. Ač se mu všichni snaží pomoci, ostatní osazenstvo domova se Jeremyho bojí a nebo se jej snaží šikanovat. A to, s Jeremyho vlastnostmi není ke katastrofě nikterak daleko ... Citlivě natočené drama o nesnášenlivost čehokoliv odlišného, ale na druhé straně i nezištné touze pomoci. Sean Patrick Flanery je bílým pudrem změněn k nepoznání, až z něj jde opravdu strach - na druhé straně je v něm skvěle vidět ono strádání a touha žít obyčejný život. Kromě Lance Henriksena v roli šerifa mě potěšil i Jeff Goldblum jako učitel fyziky, který v Jeremym vidí možnost více pochopit. Hezké... (11.09.2008)

S odstupem času si člověk uvědomí, o jak nadčasový snímek se jedná. A je vcelku jedno, kolikrát byl podobný příběh o zlu, smrti, lásce, kráse a naději zfilmován, protože takových příběhů je stále zapotřebí jako sůl. Přesvědčivý výkon Flaneryho je místy až strhující. První napínavá scéna začíná lžičkou a pak už se další jen přidávají. Nechybí ani citovky na balík kapesníků, kdy prim hraje otcovské obětí. Konec je přese všechno plný naděje ve věci lepší a zřejmě také jediný správný. (13.10.2022)

Sice slabé, ale čtyři. Každopádně doporučuji shlédnout, protože takových filmů se netočí mnoho. Je tam opravdu tuna sentimentality, pár zcela šablonových postav a ten děj jsme už taky viděli stokrát, ale nad běžné dojáky to vyčnívá jednak snahou o hlubší poselství a dvěma - pro mne - ultrasilnými scénami, u první jsem měl knedlík v krku, u druhé jsem brečel jako malej kluk (Powder se dvakrát dotkne smrti, víc neprozradím). Prostě si odmyslete ty chybičky a nechte ten film plout, rozhodně Vás nezklame. (18.01.2008)

Powder už asi navždy ostane najlepším Salvovým filmom, i keď každý si ho pamätá najmä ako tvorcu Jeepers Creepers. Klasická schéma o výnimočnom outsiderovi, ktorého inakosť nepasuje do malomestskej mentality je ale obohatená o kvalitný scenár, zvláštnu, magickú atmosféru a Jeremy je snímaný tak, že častokrát pôsobí ako mimozemšťan, občas mi dokonca pripomenul Bowieho v Mužovi, ktorý spadol na Zem. Najlepšie postavy ale hrajú Goldblum a Henricksen, ktoré dohovárajú Beláskovi nie úplne prvoplánovým spôsobom a niektoré ich bonmoty mi uviazli v pamäti. Osobne mi vôbec nesadla didaktická Goldsmithova hudba, ktorá z inak skôr artovej záležitosti robí melodramatický doják. Vyššie hodnotenie súvisí aj s atypickým a dosť nečakaným záverom, ktorý má kultový potenciál, avšak film sa z nejakého nešťastného dôvodu nestal aspoň menšou klasikou, čo by si rozhodne zaslúžil. (17.08.2023)