Lazebník sibiřský

Tenhle film jsem poprvé viděla, když nám domů na zkoušku zavedli kabelovku a dávali ho na HBO.Uteklo mi asi prvních 25 minut, což při jeho stopáži až tolik neznamená.Ale přesto jsem ho chtěla vidět znovu a pořádně, tak jsem se na něj vypravila do kina (s mamkou a sestrou).Málem ho nepromítli, byly jsme totiž jediné divačky.Nakonec se to nějak vyřešilo a já si doplnila nejen tu necelou půlhodinu, ale mnohem víc.Tenhle film mě naprosto okouzlil a ještě několik dní jsem ho nemohla dostat z hlavy - jak to u správných filmů má být. (08.11.2008)

Krásný film, který jednak ukáže, že deportace na Sibiř nebyly sovětským výdobytkem (ostatně stejně jako koncentrační tábory nebyly vynálezem nacistů), jednak vykreslí ruskou mentalitu jako doposud žádný z filmů, co jsem viděl. Tak jako se v této povaze mísí klukovská rozpustilost s až sebedestruktivním smyslem pro čest, střídá Michalkov dramatické pasáže s těmi humornými až téměř absurdními (vedlejší americká dějová linie, točící se kolem Mozarta a plynové masky). Mimořádný film plný nezapomenutelných okamžiků (tanec na navoskovaných parketách, bitka na jezeře, generálovo alkoholové vyhození z kopýtka a následná léčba kocoviny nebo samotná jízda Lazebníka sibiřského). (06.02.2012)

Když si odmyslím všechny ty mafiánské praktiky rodiny Michalkovů, o kterých se poslední dobou tak mluví, musím uznat, že tenhle film je opravdu (navzdory všemu) bravurně natočen. Navíc zde, přes všechnu tu sladkobolnou romanťárnu, nastiňuje zašlou slávu carského (a silně frankofilního) Ruska, ktomu krása ruské tajgy, sympatičtí herci (Oleg Menšikov, Richard Harris) a je na světě film, který si vždycky vybavím, když přijde řeč na cokoliv z toho mála dobrého, co k nám z Ruska zavítalo. (12.07.2012)

Přesně ... pompézní. To je asi tak vše. ___ Speciálně pro natáčení filmu na žádost Michalkova bylo vypnuto vnitřní osvětlení kremelských hvězd. Před tím se to stalo jen jednou - na začátku Velké vlastenecké války (sovětsko-německé války 1941-1945). ___ Mimochodem otec Michalkova Sergej Michalkov je autorem dvou verzí textu hymny Sovětského Svazu a posléze hymny Ruska. (11.06.2011)

Na Lazebníkovi som bol v kine Nostalgia, kde som sa na drevených stoličkách častokrát cítil tak pohodlne, ako keby som bol na Sibíri. To by bolo znesiteľné jedine v prítomnosti Julii Ormond. Tak aspoň som sa na ňu mohol pozerať. Vopred som bol síce upozornený na "inakosť" historického diela, ale aj tak mi trvalo dobrú hodinu, kým som sa na Michalkov štýl dokázal adaptovať. Takže moje hodnotenie je subjektívne ovplyvnené krásnou Juliou a potom už objektívne najmä výpravou. (30.01.2013)