Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Působivá historická freska. 1) Historické filmy zachycující v našem případě období 14 let, se jen těžko mohou zabývat vším podstatným. Dochází ke značnému zjednodušení a divák bez dostatečných dějepisných znalostí se pak v ději jen těžko orientuje._____ 2) Tvůrci to zpravidla řeší tak, že se zaměří jen na některé klíčové události, které lépe či hůře zobrazí a spoléhají na to, že empatický a historicky vzdělaný divák podle drobných náznaků pozná, o co vlastně jde. Ačkoli tento postup nemám moc rád, musím připustit, že v tomto případě tvůrci uspěli._____ 3) Divákovi je představena působivá freska jen s menšími historickými nepřesnostmi. Car s rodinou ve vyhnanství v Tobolsku žili v bývalém sídle gubernátora a ne v chudé chýši. Rasputin ve skutečnosti zemřel na utonutí poté, co bylo jeho postřelené tělo vhozeno do Něvy. Atentát na Stolypina se odehrál o dva roky později. Tyto a další chyby v datech a zúčastněných postavách však celkovou historickou věrnost příliš neruší._____ 4) Daleko více mi vadí chybějící ruská atmosféra. Vše se mohlo stejně dobře odehrát na císařském dvoře habsburském nebo jiném a nikdo by si ani nevšiml, že nejsme v Rusku. Chybějící reálie (španělské či jugoslávské náhražky prostě nestačí), naprostá absence ruských prvků v chování osob a konečně angličtina (film jsem viděl - v tomto případě bohužel - v původním znění), která mi zněla více než nepatřičně - díky tomu všemu na mě film působí místy až odtažitě._____ 5) Přes všechny výhrady jde o zajímavý divácký zážitek. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Oceňuji, že film vládu Mikuláše II. nijak přehnaně neromantizuje. Což ovšem znamená, že ukazuje jak kupí chybu za chybou a nevynechá žádnou příležitost jak zhoršit situaci - a to si myslím, že mu scénář ještě fandil. Bohužel i když se snaží pojmout jen ty nejzásadnější okamžiky bouřlivých let ohraničených Rusko - Japonskou válkou a Říjnovou revolucí, tak se zdá, jako kdyby události plynuly ve zvláštním bezčasu. Vše se objevuje nahodile, bez jakéhokoliv upozornění a neuvedeno předchozím dějem, vypravěčem nebo titulky. Vývoj událostí působí zmateně a scény neukotveně. Excelentní výprava a slušní herci zaručili, že se dá osud posledního Gosudara imperátora sledovat jako kostýmní drama, ovšem jako historický film selhává. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Brian Cox v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Lenin na Finské nádraží nepřijel s pompou, jak je ztvárněno ve filmu. Jeho příjezd byl nenápadnou událostí, které si nikdo nevšiml. (Cheeter)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)

Reklama

Reklama