A Lonely Voice Against Moscow
Kamera:
Miroslav SoučekVOD (1)
Obsahy(1)
Dokument se vydává po stopách kontroverzní osobnosti MUDr. Františka Kriegla, který se narodil v židovské rodině v Haliči, studoval na Německé univerzitě v Praze, zachraňoval životy jako frontový lékař ve Španělsku, Číně, Barmě a Indii a po druhé světové válce se dal do služeb KSČ a Lidových milic. V roce 1968 se stal jedním z hlavních představitelů našeho státu a jako jediný člen unesené delegace si zachoval tvář a oficiálně neodsouhlasil „bratrskou pomoc“, což pro něj mělo citelné profesní i společenské následky. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a byl hlídán policií až do své smrti v roce 1979. Dokument se zabývá otázkou po podstatě charakteru osobnosti Františka Kriegla, dějinném kontextu jeho života a sleduje také jako jednu z hlavních linií i vznik monografie o něm z pera historika médií Martina Gromana. Kromě Martina Gromana v dokumentu hovoří Petr Pithart, František Janouch a Riva Krieglová. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Moc pěkně zpracovaný dokument o zajímavé osobnosti, znala jsem jméno pana doktora jen v souvislosti s rokem 1968, takže pro mě osobně spousta nových informací.. Líbí se mi a cením si, že tvůrci divákům nic nepodsouvají, nechávají to zcela na nás, jaký obrázek si o práci lékaře a politika Františka Kriegela uděláme.. ()
Ideální dokument pro ty, kteří nemají čas číst knihu, jež letos vyšla průvodci tímto dokumentem Martinu Gromanovi (mj. spoluautorovi doporučeníhodného podcastu Přepište dějiny) v nakladatelství Paseka a jež nese název Kriegel - Voják a lékař komunismu. Režisérům Martinu Slunečkovi a Miloslavu Šmídmajerovi se do dvaapadesáti minut podařilo vtěsnat vše, co o Františku Krieglovi, "osobnosti mnohostranné, rozporuplné" (abych si vypůjčil příhodný popis uživatele rivah), potřebujeme vědět. 75 % ()
Absolútne zásadné a určujúce pre kvalitný dokument o tejto fascinujúcej osobnosti je scenáristická a osobná účasť Martina Gromana, historika, ktorý o FK napísal knihu... pretože ten podáva mnohovrstevnatý a komplexný portrét a dokáže priblížiť osobnosť viac než štandardná obrazová výplň alebo koláž názorov. Kriegel bol nielen chlap, ktorý do konca opakoval Brežnevovi "nie" a nebál sa kritizovať ani svojich politických súputníkov, ale aj komunista dušou a srdcom, boľševickejší ako ostatní členovia nomenklatúry a súčasne rovný človek, statočnejší než iní a ľudskejší ako málokto, zaslúžilý lekár a tvrdý chlap veriaci skoro až fanaticky vo fata morgánu svetovej revolúcie a konečné víťazstvo komunizmu. Dnes málokto dokáže pochopiť takéto zo súčasného hľadiska zásadné rozpory... o to spokojnejší som bol z tohoto portrétu, krásne ukazujúceho, že príbeh komunizmu ani u nás nebol jednovrstevnatý a čiernobiely. Za tento prístup plná paľba a že okrem Gromana tam potom nemusí byť desiatka ďalších hovoriacich, náhodne zozbieraných, hláv... ()
Soudruh Obadiáš Kriegel byl roku 1968 ve vysoké stranické funkci, takže stejně jako Saša Dubček to nemohla být malá svině. Nadšený levičák, odjel bojovat do španělské války za republikány. V roce 1948 nabádal, aby milicionáři nebyli jen tichou dělnickou hrozbou, aby se nebáli střílet do lidí. On i jeho družka Plavalaguna Kriegel byli židé; toto etnikum má k bolševismu blízko, chtějí přeměnit svět v jeden vzkvétající kibuc. Soudruh byl silná, trochu obtížná osobnost, potížista, na Kubě byl zpočátku nadšený, po pár letech už je tam začal kritizovat. Do historie vstoupil tím, že se při sovětské okupaci jako jediný z vlády neposral a nepodepsal dokumenty pro Československo nevýhodné. ()
Představení leninského komunisty beroucího vážně oficiální proklamace režimu a usilujícího o jejich materializaci je zdařilé a nepřímo ukazuje na složitost doby a váhu silné osobnosti. Krieglův život byl životem snílka a muže akce v jednom. A také odborně zdatného lidského lékaře. Člověka, který viděl a přemýšlel a zůstal věrný sám sobě i tomu, čemu věřil. ()
Galerie (1)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Dokument byl natáčen v prostorách Národního muzea, Ministerstva dopravy (včetně prostor protiatomového krytu a tzv. Husákova bytu), Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a zámku Loučeň. (HonzaBez)
Reklama