Sunnyside
Chaplin dedinským hrdinom
Obsahy(2)
Charlie pracuje jako hotelový pomocník v jedné podhorské vesnici a zároveň je nucen zastávat i farmářské práce. Při vyhánění krav na pastvu dojde k nehodě a on se v bezvědomí setkává s vílami... (oficiální text distributora)
Recenze (18)
Upraveno v říjnu 2019. Sunnyside je potměšilost klaunské zábavy se sebemrskačskými tendencemi. Charlie Chaplin sice má na jedné straně potřebu sociálně kritické sympatie s nejprostší vrstvou, ale také zůstává pevně usazen v osvědčeném pohybu klaunské zběsilosti, nahrazuje tím potenciální rozvíjení příběhu a v euforickém nadšení i s cynickým úšklebkem po celé vesničce bujaře poskakuje. Hlavním objektem zájmu je Charlie v roli krutě zneužívaného poskoka jediného místního podnikatele, statkáře a duchovního pastýře. Je sužován, je ledabylý a neurvale ignorantský, je škodolibý a má silné sklony k násilnému chování, je pokorně úslužný a teskně melancholický při povzdechu nad lehkověrností žen. Vedle estrádního představení cirkusového klauna zaujme také vesnická dívka a Charlieho romantické opojení tou nesmrtelnou krásou života (Edna Purviance), vesnický hoteliér, hokynář, chovatel skotu, kazatel a sadistický Charlieho zaměstnavatel (Tom Wilson), sebevědomý městský floutek (Tom Terriss), k Charliemu nevlídný otec dívky (Henry Bergman), maličký vesnický mužíček (Loyal Underwood), jeho velký a tlustý synek (Tom Wood), rafinovaný vesnický lékař (Albert Austin), či smyslové a smyslné povzbuzení i hravá rozvernost v podobě tancujících víl (Olive Ann Alcorn, Olive Burton, Willie Mae Carson a Helen Kohn). Film Sunnyside aneb Chaplin vesnickým hrdinou je přizpůsobivě živelné představení spontánního cirkusového klauna s vynalézavě předkládanou formou pantomimického výkladu termínů slov. Mimochodem, mezi Chaplinem a společností First National skutečně došlo k neshodám, ale nezmohl se zrušení smlouvy, byl ji nucen dodržet a dokončit všech osm, smluvně dohodnutých, filmů, posledním z nich je Poutník, dokončil ho v roce 1923 a teprve poté se úplně osamostatnil.. ()
Ty staré Chaplinovy grotesky jsou sice legrační, na druhou stranu někdy působí jako by sám režisér nevědel rady co si se všemi těmi metry filmového pásu počít. A tak se vlastně jedná o sled gagů, z nichž některé jsou průměrné (koza žere noty), ale některé jsou opravdu vtipné a originální (kafe zahuštěné cukrem). Tento film je zajímavý tím, že už i zde se projevuje nesmírné sociální cítění režiséra, jaké je patrné v jeho pozdějších dílech. Jenomže krom toho a několika vtipných scén má film dost hlušiny. Každopádně to stojí za shlédnutí, pořád se jedná o lepší záležitost než třeba současné televizní zábavné show. ()
Charlie Chaplin a sen ako prvok na ktorom vystaval obidve zápletky svojho filmu Sunnyside. O vtipné momenty tu ako obvykle nie je núdza. Chaplin z umom stupňuje humor a tragiku do takej miery že nikdy jedno neprevyšuje druhé. Je pravda že ako krátkometrážny film, ktorý sa predsa len na poli svojej stopáži rozťahuje, nepôsobí tak komplexne ako Chaplinové dlhometrážne filmy alebo tie krátke, v ktorých sa zaoberá len určitou udalosťou. Ale obhliadnuc od toho je to predsa len film, ktorý dokáže pobaviť a ktorý Chaplinovu menu nerobí hanbu. Tento film postavil na fakte že jeho postavu - pred tulákom - všetci dobre poznajú. ()
Za normálních okolností bych tuto grotesku ohodnotil třemi hvězdičkami, protože k zasmání tu toho příliš nebylo a potěšení tak zůstalo pouze z Chaplinova herectví, prostředí příběhu a nápaditosti, avšak samotný závěr, u něhož se lze přít, zda je tragický nebo šťastný, mě nutí přivřít oči a dát i čtvrtou hvězdičku. ()
To slabší z druhého období.¬ Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Reklama