Sid a Nancy

Parádní vystoupení kapely Plexis na Starák Festu v Říčanech ve mně vyvolalo vlnu punkové euforie, kterou následné zhlédnutí Sida a Nancy změnilo v cunami. Scénář možná mohl být lepší, naštěstí jeho nedostatky bez problémů zakrývají výborná atmosféra a výborný Gary Oldman. V podstatě mám pouze jednu výtku, nebo spíše jen takovou poznámku. Přišlo mi, že Oldman ztvárňuje Sida jako o něco větší trosku, než jak Sid působí na různých dobových videozáznamech. Patrné to je třeba při srovnání videí s písní My way. Zatímco skutečný Sid sice vypadá lehce zmaštěně, ale celkově vystoupení zvládá a ještě se přitom i baví, v Garyho podání to působí, že místy neví, která bije, a že může každou chvíli zkolabovat. Ale možná je to jen takový můj dojem... (22.08.2019)

Což o to, punkovou rozjívenost a provokativnost film zachytil věrně. Některé životopisné snímky mají tendenci uhlazovat kontroverzní rysy svých hrdinů, aby předešly sporům se "strážci odkazu" a nekritickými fanoušky idolů, o kterých točí příběhy. V případě Sida Viciouse to ale nejde. Pokud pominete Sidovo chuligánství, žádný další opěrný bod, žádný jiný rozměr jeho charakteru už nenajdete. Životopisné snímky fungují nejlíp tehdy, když mohou nabídnout složité vícevrstevené charaktery, jenže Sid byl prosťáček bez hudebního talentu, který si sám se sebou nevěděl rady. Nehodil by se ani do pouličního gangu - ty vyžadují po svých členech kázeň, loyalitu a schopnost se porvat, kdežto Sid byl slaboch. Skutečnými tvůrci úspěchu Sex Pistols byly frontman Johnny Rotten, který skupině dal výraz, energii a ideologii, a především manažer Malcom McLaren coby manipulátor a marketingový stratég. Sid se do skupiny dostal pouze proto, že Rotten potřeboval svého Pátka a Viciousova zanedbanost a divoký projev zapadaly do image zlobivých kluků, o který skupina stála. Pokud by měl vzniknout film o fenoménu Sex Pistols, v centru dění by se musela pocitnout postava Rottena, který se stal tváří celého punkového hnutí. Ale zpátky k filmu - trefou do černého bylo angažování Gary Oldmana, který dal postavě Sida daleko větší charisma a osobitost, než měl Sid ve skutečnosti. Chloe Webb je o celou dekádu starší, než byla Nancy Spungen, a ve filmu to bylo dost znát, nicméně na nervy umí Chloe lézt stejně efektivně, jako to uměla Nancy. Johnny Rotten se podle mého nepovedl vůbec. Do rozpadu skupiny, kdy se zároveň vypráví příběh Sex Pistols, je snímek zajímavější, pak už jde jen o nevyhnutelný a poněkud stereotypní sešup až ke dnu. Film by mohl být dalším z řady snímků, které varují před drogovou závislostí, jenže ty nejlépe fungují tehdy, když ukazují pád nevinné oběti, kdežto neřízené střely Sid a Nancy patří k tomu zlomku promile, který ke své zkáze spěje s nevyhnutelností a tím pádem divákem neotřese. Tak nějak máte pocit, že si to ti dva i zaslouží. Jednou se Sid a Nancy vidět dají, ale není to typ snímku, který by lákal k opakovanému zhlédnutí. Celkový dojem: 55 %. (05.09.2018)

Kdysi jsem byla mladinká a drsná punkerka:-))) Film Sid a Nancy tehdy mezi punkery dost letěl a hláška o tom, že sex je hnusná hipísáská sračka, se stala velmi populární. Teď s odstupem pár let a s tím, že jsem tak nějak zmoudřela:-), musím film hodnotit jinak, jako blázen do filmů a ne jako nadšená fanynka Sex Pistols. Sice nádherně ukazuje svět lidí, kteří vyznávají heslo No Future, ale jinak je to jen další ze zástupů životopisných filmů o tom, jak někdo ke slávě přišel (v Sidově případě spíš za jeho image než za hudbu, vždyť on na tu basu skoro ani hrát neuměl...) a pak se ufetoval za podpory své vypatlané přítelkyně. Nic nového pod sluncem. Takové filmy pak dokáže držet v nadprůměru hlavně herecké obsazení, které je tady dost rozkolísané. Johnny Rotten sice tady není nějak zvlášť důležitá postava, ale mě ve filmu přímo dráždil - není mu vůbec podobný (to by mi sice jindy nevadilo, ale tady mě to prostě zvedalo z židle) a ta jeho postava absolutně neodpovídala tomu, co o něm vím. Ale čer to vem - není to film o něm, ale o Sidovi a Nancy. A tady je už větší problém, protože Nancy je jen hysterickou uvřískanou vyfetovanou husou a nechápu, proč s ní Sid už na začátku nevymetl podlahu - její obraz musí být dost zkreslený, protože někdo takový snad ani nemohl existovat... A pak je tu Sid Vicious ve skvostném podání Garyho Oldmana (který vypadá opravdu jako on!) - vám je jasné, že Sid byl hnusák a asi kapku prostomyslný, ale jeho charizma z něj září na kilometry a to je téměř jediný výrazný klad, jinak banálního filmu. (03.08.2007)

Sid Vicious byl reálně pouze jeden, filmový Sid je navždy Gary Oldman - přirozené herectví, které může každý jeho kolega pouze závidět. Začátky a zlatá éra punku jsou neuvěřitelné, snímek se však v určitých úsecích maličko táhne. Pokud může někdo konkurovat sebedestrukci páru Sida s Nancy, pak to může být jedině Kurt a Courtney, která se ve snímku také několikrát objeví. A mimochodem, Sid Vicious byl opravdu "nevinnej". (08.02.2017)

Nemám rád anarchisty, punkery a podobnou verbeš. Už proto ten film je pro mě spíš průměrný. Souhlasím s výtkou, že je to můj subjektivní a zcela neobjektivní názor. No a co? Zkrátka koukat se na bandu kreténu, která si vyfetovává mozek se dá natočit o mnoho lépe - viz například vynikající The Doors. Muziku Sex pistols příliš nemám rád. Scény, kdy byli dva hlavní protagonisté pod vlivem drog, ve mně vyvolávaly spíše pocity nezajímavosti a nudnosti. Nestalo se jako třeba u Rekvia za sen, že jsem měl husí kůži a v tu chvíli přísahal, že se drogy nikdy nedotknu. Přesto tento film stojí za zhlédnutí. Už jenom kvůli snaze o pochopení jedné generace... (07.09.2006)