The Runaways

Z filmů žánru životopisného/hudebního se během let stala předvídatelná podívaná, která rezignuje na vypravěčskou originalitu a místo toho nabízí pouze popisné epizody ze života známých postav, na jejichž popularitě staví atraktivitu celého filmu. Takové filmy jsou pak vděčnými látkami pro herce toužící po nějaké té oscarové nominaci. Povětšinou to jsou filmy technicky precizní a dobře zahrané, které fungují jako vděčné inscenace pro zaryté fanoušky a „náborové filmy“ pro diváky tvorbou umělce, o němž film vypráví, neposkvrněné. V těchto případech se pak ikonické momenty ze života hlavní postavy a samotný výkon herce, jenž tuto postavu ztvárňuje, staví mnohem výše nad potenciální záměry o inovativní přístup k látce a umělecké ambice samotných filmových tvůrců, následkem čehož se z takovýchto filmů stává sterilní a ničím nevybočující podívaná. Toto tvrzení samozřejmě není možné brát jako pravidlo, spíše se jedná o lehce nakažlivý mor postihující ty méně osobité snímky daného žánru. Např. Joe Wright skrze sobě audiovizuální virtuozitu povýšil životopisného Sólistu na osobitou podívanou, která jen prostě nepopisuje životní příběh.____ Film The Runaways vykazuje většinu výše uvedených znaků, avšak režisérka Floria Sigismondi, která natáčela klipy např. pro Marilyna Mansona (Tourniuet, The Beautiful People) a Davida Bowieho (Little Wonder,…), tématu své celovečerní prvotiny rozumí natolik, že se jí podařilo nijak originálně pojatý scénář poutavě zadaptovat v duchu 70. let a éry glam-rocku. Díky ní jsou The Runaways i přes svou předvídatelnost a scénáristickou „zaprděnost“ (což však neplatí o svěže pojaté úvodní scéně s menstruací…) svižnou a zábavnou podívanou, která zaručeně potěší fanoušky kapely. Největší rozruch tento film vzbudí nepochybně skrze obě hlavní aktérky, Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které v rolích odvážných rockových div Cherie Currie a Joan Jett celkem rázně zaútočily proti všeobecných představách o jejich osobách, jak je prezentují média a vnímá širší společnost. Dakota se proslavila jako talentovaná dětská herečka a nyní na prahu dospělosti ve filmu vystupuje v erotickém prádle, šňupe koks, „fuckuje“ a pálí jednu cigaretu za druhou. Stejně tak i energická Kristen Stewart v punkovém sestřihu a pánské kožené bundě ani vzdáleně nepřipomíná tu křehkou Bellu ze série Twilight, která ji proslavila. Vzhledem k úvodu mého textu to bude nejspíše znít jako vynucené klišé, avšak je nutné dodat, že se obě herečky svých partů zhostily na výbornou, což platí i o jejich hlasovém projevu – to, že jsou ve zpívaných pasážích ponechány jejich hlasy, mě velmi potěšilo. Tradičně skvělý je Michael Shannon v roli producenta Kima Fowleyho jakožto jediné výraznější mužské postavy. ____ The Runaways nepředstavují žádnou (r)evoluci ve svém žánru, ale pro své výše zmíněné kvality si nepochybně zaslouží pozornost. 75% (22.07.2010)

Názvu navzdory to je film o dvou pětinách kapely a jejím producentovi. Důvod jsem pochopil až při závěrečných titulcích, kde jsem zjistil, že je to natočeno podle knihy, kterou napsala zpěvačka kapely Cherie Currie. Jenže ta byla během těch dvou let u kapely věčně sjetá, takže těžko říci, nakolik se dá její paměti věřit. Dakota Fanning i Kristen Stewart jsou přesvědčivé, klidně bych jim ty rockerky věřil. (25.07.2016)

Takže Dakota nám na můj vkus nějak rychle začíná dospívat, což je na jednu stranu škoda, protože Hollywood přichazí o jednu z nejtalentovanějších dětských hereček, na druhou stranu naprostá bomba, jelikož se zdá, že s rostoucím věkem rozkvétá nadále jak na talentu tak na kráse a místo toho, aby u dětských rolí zkončila, potvrzuje, že setsakramensky umí a bude tu s námi dál i jako jedna z nejtalentovanějších dospělých hereček. Její výkon v Runaways mi bere dech, jako ostatně vše co doposud na plátně předvedla. O to spíš mě vyvedla z míry Kristen Stewart, která dokazuje, že pelešení s vybledlejma upírama je u ní jen jistý tah na zvětšení popularity, ale doopravdy hrát nezapoměla a nezasekla se v Úkrytu, jak to začínalo působit, jen svým talentem zbytečně neplýtvala pro díla, kde požadován nebyl. Obě herečky v tomhle dílku mají šťávu, kterou ze sebelepšího odšťavňovače nevycucáte a je to postačující důvod, proč se na film podívat, třeba i několikrát, ikdyž se pohybuje ve stejných kruzích, jako většina filmů tohoto žánru a nepřináší vlastně nic nového pod sluncem. Mě to bohatě stačí a Runaways mě utvrzuje v názoru, že nemusíte mít kvalitní scénař, abyste natočili dobrý film, pokud máte špičkové herce, kteří jsou pod dobrým vedením ochotni nepolevit a zjevně si i natáčení užívají. PS: Zpívat Dakota i v reálu, klidně se obětuju ke koupi placky, ta holka je prostě multitalent... (27.11.2010)

Hello, Daddy, Hello, Mom. I'm your cherry bomb! O kapele The Runaways jsem v životě neslyšel a když jsem viděl trailer na tento film, nejdřív jsem si myslel, že to bude typický snímek o malých holkách, co chtějí být slavné. Nicméně něco mi říkalo, ať tomuto snímku dám šanci. Nevím, možná jsem jen chtěl vidět Kristen Stewart, jak opravdu hraje, možná jsem chtěl vidět Dakotu, z které už roste opravdu pěkná kočka. Ale faktem zůstává, že tenhle film mě opravdu překvapil. Jeden by řekl, že to je neoriginální příběh (holky chtějí být slavné, zažijí momenty slávy, samozřejmě se to neobejde bez drog a alkoholu, aby se nakonec rozpadly) ale já říkám, že mi to bylo jedno, když to tenkrát takhle bylo. A já to prožíval s nimi. The Runaways je snímek, který má po většinu stopáže neuvěřitelné tempo, skvělé písničky (jo, pravej rock, to není jak dneska Tokio Hotel a podobný sračky) a dvě naprosto dokonalé herecké výkony v hlavních rolích. Kristen mě opravdu přesvědčila o tom, že tu drsňačku nehraje, ale že jí opravdu je. Nikdy nepochopím, proč zrovna ona musela uvíznout ve Stmívání… A Dakota… mít klobouk, tak smeknu. Vynikající výkon, kterým mě i ona přesvědčila o tom, že z ní něco bude. Neříkám, že tohle je dokonalý film, pár klopýtnutí tam bylo (některé scény jsou ukončeny dost rychle, posledních 20 minut není tak energických, jako předešlých 80) ale přesto musím dát plný počet, protože jsem se bavil, poslechl jsem si skvělou hudbu a zřejmě si i pár písniček seženu. A jestli tohle nejsou důvody pro plný počet, tak už nevím. P. S. Michael Shannon byl zřejmě ten nejvíc ujetý manažer, jakého jsem kdy viděl. Každopádně si dokážu představit, že i dnes je někde v šoubyznysu někdo jemu podobný… (26.08.2010)

Hodně zajímavý životopisný snímek o první ženské rockové kapele. Má tempo, hraje k tomu poctivá rocková muzika a má to příjemný videoklipový střih, který sem dost sedne. I tu atmosféru sedmdesátých let se povedlo přenést do filmu hodně dobře. Kristen Stewart a Dakota Fanning si svými výbornými výkony napravují pověst po Twilight sáze a zaujme i výstřední producent Michaela Shannona, kterého začínám mít po Nouzovém východu docela rád. Jenom škoda, že se režisérka nezbavila pár klasických neduhů životopisných filmů., takže nám tady pár věcí evidentně chybí. Taky by nezaškodilo více se zaměřit na další členky skupiny než na hlavní 2 protagonistky, některé z nich jsme dokonce viděli jen v pár záběrech. Se životopisných snímků je to ale pořád slušný nadprůměr. (23.06.2010)