Honkytonk Man

Honkytonk Man je v Eastwoodově herecké filmografii  naprostý unikát, jako režisér se pouštěl do různých témat, ale road movie v rytmu country a bluegrassu rovněž nezapadá. Melancholická balada o nenaplněných snech jednoho tuláka, jejichž naplnění by možná svět ochudilo o jeho píseň života.  Náladovka, kde jsem struny  trochu déle ladil, ale v závěru mi přece jen vyšel krásný akord (16.02.2023)

Daší režijní i herecký projekt mistra Eastwooda, tentokráte tak trošku jako rodinná road movie, trošku jako country hudební komedie, trošku jako hořce romantické drama - hlavně však jako americký příběh o americké svobodě a amerických snech... Myslím že je málo tak (v dobrém i špatném slova smyslu ;-) ryzích američanů v hollywoodské továrně na sny, jako C.E.... A tenhle film je ryzí a naštěstí příjemně nadprůměrný produkt téhle továrny. Nic víc a nic míň. Prostě zase jen další výborná >eastwoodovka< ... (17.07.2006)

Clintu Eastwoodovi se osm let po natočení filmu "Breezy" opět zachtělo natočit něco, co se vymiká jeho obvyklým žánrům - westernu a akční krimi. A uplatnil zde svoji druhou lásku - hudbu. A tak se zrodil "Honky Tonk Man" nádherné melodrama o těžce nemocném muži, který si chce splnit svůj sen, jeho synovci, který v životě chce něčeho dosáhnout a nejen hloupě česat bavlnu jako jeho rodiče a hlavně o hudbě. Ve filmu zazní několik nádherných písní přímo v Clintově podání. Herecky se o něm snad ani zmiňovat nemusím, ale za zmínku stojí jeho syn Kyle, který byl skvělý, škoda že nedostal více příležitostí. Režie je také naprosto dokanalá. Clint tam dal humor, ale jen trochu. Clint tam dal lásku, ale ne sentiment. Je to dojemné, nikoli však kýčovité a už vůbec ne hloupé. Závěr je neodolatelně smutný s tou nádhernou písničkou. Po skončení jsem si ji šel hned zabrnkat na kytaru. "Honky Tonk Man" má srdce. Pro mě, jako pro muzikanta, dvojnásobně veliký. (09.09.2007)

Při pozvolném sjíždění Clintovy filmografie jsem Honky Tonk Mana stále odsouval - nepřipadal mi tématem až tak zajímavý a obával jsem se při dvouhodinové stopáži nezájmu a nudy. K mému překvapení úplně zbytečně. Rozjíždí se to trošku pomaleji, ale jakmile Red s Hossem a dědou sednou do káry a namířej si to směr Nashville, tak jsem v tom byl až po uši. Výborné roadmovie - krajina, doba, ve které se film odehrává, postavy, které stryček Clint a jeho synovec potkávají, situace, do kterých se dostanou, překvapivě chytlavé písně... paráda. Ještě musím vyzdvihnout dvě věci - zvuk prostředí (!) - z houkání sov a cvrdlikotání cvrčků cítíte teplou letní noc, přes den šumí listí, vtáhne vás to. Věc druhá je, že mě snímek několikrát rozesmál daleko více než kdejaká komedie. Konec tak akorát povedený. 5* v dohlednu, 8.5/10. (30.03.2015)

Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu nadšeně sledovat road movie, jejímiž hlavními představiteli jsou otec a syn Eastwoodovi, asi bych si myslela, že se zbláznil. Ani dnes mi tento žánr není zrovna blízký, jenže Honky Tonk Man nabízí tu nepopsatelnou krásu a melancholii, která je pro filmy v Clintově režii tak typická. Nedá se říct, že by se od konceptu tradičního filmu odchyloval nějak silně, ale právě ty drobnosti proti tradičnímu pojetí mě vždy srazí do kolen. Takový ten moment, kdy byste čekali, že se hlavní hrdina zvedne ze země a vrátí se s hlavou zdviženou do boje (ke zpěvu), ale kamera ho jen sleduje, jak se opírá o stěnu a uvědomuje si, že to nezvládne. Chvíle, kdy má následovat jakési "happy ever after" a ono místo něj přichází rozčarování, které Clint zas rychle utíná, abyste si nepřipadali citově vydírání. Patří sem i na první pohled nedůležitý fakt; totiž že hlas u písní nahrávaných ve studiu patří skutečně Clintovi a že není jen předabován nějakým známým country zpěvákem. SPOILER: Dle IMDb Clint Eastwood zemře jen ve třech svých filmech. Proč já musela během jednoho měsíce vidět z +/- 65 Clintových filmů zrovna ty tři, kde jeho postava takhle skončí? (18.05.2009)