Dech života

Výměna utahaného starého pána Rogera Moora, kterého musel zastupovat kaskadér i při pití šampaňského, za naspeedovaného agresora Timothy Daltona mě úplně vytrhla z komfortní zóny. V něčem se skutečně jedná o návrat ke Conneryovskému pojetí řeznického psa, který k sobě ženské strhává za nadloktí, ve většině situací jedná jako chladnokrevný psychopat a to, že mají děvčata takové tendence propadat jeho charismatu, je zejména z toho důvodu, že jsou úplně pitomá. Z Daltona navíc ještě jde cítit ta osmdesátková zrychlenost, netrpělivost, impulzivita a agrese, díky čemuž sice působí hrozivě a nevyzpytatelně v akčních a dramatických scénách, vůbec mu však nesedí pokusy o gentlemanství, romantiku či vtipné glosování. Jako Bond celkově ale je Living Daylights dramaturgicky výborně ošetřené dobrodružství s hromadou obsahu. Ocitneme se zde na Gibraltaru, v Anglii, Československu, Rakousku, Maroku i Afgánistánu a to i přesto, že tento Bond má zatím nejmenší počet států, ve kterých se natáčel, snad s výjimkou Dr. No. Na druhou a poslední bondovku s Daltonem se docela těším, ale zároveň jsem rád, že po ní už půjde do prdele, protože tohle pojetí protagonisty neutáhne celou mnohadílnou sérii. Takových hrdinů tehdy totiž bylo spousty. (13.10.2019)

Slaboduché bondovky slúžili vždy len ideologickej propagande formou jednoduchej bum-ratatata-bach zábavy. Obalené vizuálnym hávom atraktívnych slečien (ako z obálok módnych magazínov). Dôležitý je úvodný song. Prevažne z odrody odpudivého pop-rocku. Následne pesnička silene znie od rádií, cez rôzne súťaže až po reklamu. Keď pieseň odznie nasadí sa nový trójsky kôň v podobe celosvetového hľadania odpovede na otázku: Kto bude hrať Bonda tentokrát? Akoby na tom z nejakej príčiny záležalo. Akoby záležalo, kto bude hrať v hlúposti. No svet propagandy je už taký. Vytvorí s pomocou zručne predpripravenej informačnej bubliny tému, ktorá je v skutočnosti dutá. Prázdna ako všetky bondovky, koľko ich len bolo a bude. Humor v nich obsiahnutý nikdy nepresahoval štandardy tv zábavy v hlavnom vysielacom čase, pripravenej pre masy. Nič prínosné. Opakované pozeranie nehrozí. Pretože utrpenie je to už prvý raz. Myseľ však nie je odolná reklamným vábeniam. Sľubujú nové prístupy, nové poňatie hrdinu. A tak v priebehu rokov oči videli viacero bondoviek s prísľubmi, vrátane novších. Ani tie nepresvedčili. V tomto prípade išlo len o to, pozrieť film, kde je stvárnená Bratislava. A výsledok? Typický pre dobu vzniku, príznačný pre celú bondovskú sériu. Voľne odcitujem užívateľa BigBang: "Keď islamisti - dnešní Talibanci - boli ešte kladní hrdinovia.". (27.04.2015)

Bond 15 - Rozhodně povedená bondovka. Dalton přinesl do role svěží vítr (po starém Mooreovi), hraje výborně a děj je také povedený. Prostředí stojí také za zmínku, Bratislava, Afghánistán...Daltona považuji za takového "dočasného" agenta 007, ale velmi dobrého. Nasadil bondovskou tvář, kterou později zdokonalil Brosnan (měl k tomu více prostoru - 4 filmy). Omlazení Bonda se tedy povedlo skvěle. Zajímavost: Po Mooreovi měli tvůrci zájem obsadit do role Pierce Brosnana, ale ten měl smlouvu na účinkování v seriálu a nemohl ji zrušit. V probíhajícím konkurzu na agenta s povolením zabíjet se objevil také Lewis Collins (Bodie z Profesionálů), ale bylo prakticky předem rozhodnuto, že Martini, protřepat - nemíchat, bude objednávat Timothy Dalton. (04.12.2006)

Ideálním způsobem, jak se nezbláznit z nekonečných spekulací o pandemii, je zavřít se na celý den s filmem, na který máte zrovna náladu - a napsat jeho analýzu. Třeba s relativně málo diskutovanou bondovkou DECH ŽIVOTA, která má přitom překvapivě členité vyprávění a jednu psychologicky i herecky nečekaně komplexní scénu, kterou bychom v předchozích bondovkách sedmdesátých a osmdesátých let hledali marně: Uhýbání pohledem, dvojí vědění a komplexnost vyprávění: poznámky k bondovce DECH ŽIVOTA (The Living Daylights, 1987). (15.03.2020)

Neurvalý James Bond v podání Timothy Daltona je takřka úplným protipólem vtipkujícícho postaršího gentlemana Rogera Moora. I tento film je proti předchozím Moorovkám zbaven lehkosti a nadsázky, naštěstí to však vůbec neovlivňuje kvalitu snímku ani jeho zábavnost. Našinec si jistě nejlépe zapamatuje honičku s VB, avšak skvělých scén je tu víc. Škoda necitlivě nastavovaného konce. (14.08.2007)