Obsahy(1)
Proč jsme tak tlustí? Stačí dvě slova: rychlé občerstvení. Co by se stalo, kdybyste nepozřeli nic jiného než stravu z rychlých občerstvení po dobu celého měsíce? Filmař Morgan Spurlock se vydá na takovou cestu a je to ta nejriskantnější pouť jeho života. Pravidla? Třicet dní nesmí jíst nic jiného než co je na nabídce McDonalds, stravovat se v tomto řetězci třikrát denně, musí si objednat vše co je v nabídce alespoň jednou a musí si dát XXL menu, pokud je k tomu vyzván. Zatímco Spurlock přežvykuje pod zlatými oblouky, sjíždí celou zemi a rozmlouvá s počtem odborníků na rychlé občerstvení, s obyčejnými lidmi a navštěvuje školy, firmy a politiky. Spurlockova trýznivá hamburgerová dieta ho dovede k fyzické a citové proměně, která vás donutí zamyslet se nad objednávkou dalšího Big Macu. Super Size Me je film nabízející nový pohled na jeden z našich největších národních zdravotních problémů, na obezitu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (453)
Dokument je zaujímavejší v pasážach, kedy sa venujeme nadnárodným korporáciám a ich lobingu, stravovaniu na školách či vyjadreniam lekárov. Spurlockov experiment totiž prinesie presne také výsledky, aké očakávate. Napriek tomu má tento extrémny experiment svoj zmysel, ten totiž tkvie práve v tom, že množstvo Američanov sa podobným spôsobom stravuje celý život. Že sa situácia po rokoch príliš nezmenila, môžeme sledovať v Európe, kde miera obezity za dve dekády stúpla. Spurlock je sympaťák, udržuje pozornosť neustálym prestrihávaním medzi jeho osobným "mesačným" príbehom a celospoločenskej situácie a niekoľkými rapidmontážami. 70% ()
Fast foody jsou jistě jedním z hlavních viniků obezity v dnešní době, ale nakonec si za to, jak kdo vypadá a co jí, může každý sám. Spurlock se zajímá o nejrůznější aspekty stravování lidí nejrůznějšího věku a je zajímavé slyšet názory kolemjdoucích, tak jako i nejrůznějších odborníků. Jen co se týče McExperimentu, který na sobě měsíc provadí, se mi zdá, že občas trochu symptomy přihrává. Z tohohle dokumentu jde krásně poznat, jak velký rozdíl panuje mezi Amerikou a Evropou, co se jídla týče. ()
Dokument z řádu těch, jimž uvěříte i lživou informaci, neboť je zábavně prezentována. Na nenapadnutelné argumenty se zde nehraje, větší význam má síla dopadu. Je společensky prospěšným činem „užrat se“ fast foodovým jídlem? Co by následovalo, kdyby Spurlock ve svém experimentu pokračoval a nakonec zemřel? Byl by někdo překvapen? Těší mne autorova (pasivní) aktivita, ale zároveň přemýšlím, jestli byla takto vyhrocená varianta jediným způsobem, jak předvést škodlivost „junk food“ pro lidský organismus. Ale nejspíš jo, kdybych sám navštěvoval Meka vícekrát než jednou za půl roku, po zhlédnutí nejspíš přeladím na kopřivové listy... na pár dnů. 75% Zajímavé komentáře: Faye, nunka, numi, fleker, Decker, Trainspotter, Phillo, Honza dAve ()
Hvězdičku navíc za to, že jsme se v podstatě díky tomuto dokumentu u nás v Čechách nedočkali "supersize" hranolek a cheeseburgerů. Další velké plus (maximální hodnocení nedám kvůli šílenosti režiséra) si dokument zaslouží za to, že u mne jako jediný z mnoha podobných vyvolal nutkání dělat něco s mým "tlakem v hrudi a pocity horkosti". Ale teď vážně - jsem hypochondr. ()
Zajímavý je, že tento dokument měl na mě úplně opačnej efekt. Do McHovnaldu si jdu koupit jídlo jen v nouzi. V průměru tam zajdu tak maximálně 3× za rok. A důvod je, že mi ty jejich produkty moc nechutnaj. Vadí mi, že ve všem je list salátu, čínský zelí, okurky a podobnej sajrajt (zřejmě asi nejzdravější část celýho jídla). Takže si koupim třeba cheeseburger, vyházim z toho nejdřív okurky a pak to sežeru. Ale na některý ty věci, co žral Spurlock, jsem dostal celkem chuť. Jestli mě to mělo odradit od konzumace žrádla v McHovnadlu, tak tento dokument úplně selhal :-) Pokud budu hodnotit zábavnost, tak to byl průměr. Chvílema mi to připadalo skoro jak Jackass, ale do toho hromada nudnejch keců o školních jídelnách atd... Jinak Spurlock si zaslouží pochvalu, že to otestoval sám na sobě a né aby se jenom odvolával na názory nějakejch lékařů. Navíc ten jeho lékař teda vypadal jak Zdeněk Troška a pokud bych na takovýho doktora narazil někde v ordinaci, tak bych si od něj nenechal ani změřit teplotu :-) A ten "Troška" stejně celou dobu čet akorát nějaký čísla z rozborů krve a to mě fakt nezajímá. Jelikož tomu nerozumim, tak hlášky typu "cholesterol máte na 250" na mě moc velkej dojem neudělaj. Prostě je mi jasný, že jídlo z McHovnalda neni zdravý, ale překvapilo mě, že za 30 dní to udělá s člověkem až takovou změnu. Celkově pro mě z toho vyplynulo, že nejhorší ze všeho jsou ty přeslazený limonády. Takže podle mě by v McHovnaldu měli začít prodávat točený pivo, z hamburgerů vyházet všechny ty saláty a okurky a tim by se to vyřešilo. A já bych tam možná začal i chodit častěji :-) ()
Galerie (25)
Photo © Samuel Goldwyn Films
Zajímavosti (14)
- Dokument měl premiéru v Sundance v lednu 2004. Po necelých dvou měsících oznámil McDonalds, že stahuje z prodeje velikost menu "super size". Pochopitelně řetězec tvrdil, že to nemá s filmem nic společného. (don corleone)
- Když Morgan Spurlock projíždí autem v Los Angeles, u silnice je možné zahlédnout billboard s reklamou na seriál Gilmorova děvčata (od r. 2000). (Aknah)
- Lékař Morgana Spurlocka se zmiňuje o filmu v hlavní roli s Nicolasem Cagem jako o filmu Death In Las Vegas. Ve skutečnosti se ale jmenuje Leaving Las Vegas. (fray)
Reklama