Mandžuský kandidát

Upřímně řečeno, čekal jsem víc. Kniha je výborná a film se jí dost věrně drží - je zde samozřejmě řada změn, zjednodušení atd. vyplívající ovšem ze samé podstaty filmové adaptace, protože kniha nikdy nelze převést na plátno kompletně, pokud má být film sledovatelný. Dokonce musím pochválit scénáristův důvtip se kterým si poradil s řadou situací (jež občas trochu připomínají "Hamleta bez Hamleta" Járy Cimrmana). Mé zklamání se tedy týká něčeho jiného: jde o absolutní nevýraznost celého snímku. Herci jsou nudní - jediný kdo opravdu předvádí cosi jako charakterní herectví je Frank Sinatra (který však přece jenom uměl vždy lépe zpívat než hrát, bez urážky). Nejhorší je však režie, kde chybí jakákoliv stopa rafinovanosti - všechny scény prostě působí dojmem, že režisér postavil kameru do kouta, řekl hercům jaké repliky je třeba odříkat, zapnul kameru a šel na panáka. Nevím. Domnívám se, že nebýt atentátu na Kennedyho, tento film se ani zdaleka tak neproslavil. Chcete-li opravdu napínavý a sofistikovaný zážitek, přečtěte si knižní předlohu. (08.04.2005)

Je zaujímavé, že aj po dlhých rokoch a dávno po odoznení tu riešeného politického konfliktu dokáže tento 50 rokov starý satirický film osloviť aj mladého stredoeurópskeho diváka. Dôkaz, že ak je kvalitný scenár plný štiplavých dialógov a film plný intenzívnych hereckých výkonov, na téme až tak nezáleží. Záverečná pasáž je husto prekvapivá a patrí k najsilnejším momentom v politickom žánri. Frankenheimer bol v tomto období v silnej forme a z Lansburky ide patričný rešpekt a strach. (18.06.2012)

Pravdu povediac (jak by řekli bratři Slováci), čekal jsem to lepší a záživnější. Úvodní scéna a poté několik následujících minut se jevilo dost nadějně, ale po nějakém čase jsem zjistil, že se spíše nudím a nedávám příliš pozor, čímž jsem si otevřel cestu do "pekel" a už mi film nedal to, co možná mohl. Každopádně herecké výkony mě bavily, stejně jako ústřední myšlenka se mi líbila, ale při celkové stopáži to na mě (možná jen aktuální náladu) bylo hrozivě utahané. (10.04.2019)

Američani mají ve zvyku dělat bubáky z válečných traumat, které si sami zavinili svou nikým nepožadovanou angažovaností. Se stejným zápalem poté přeceňují filmy věnující se této tématice, zejména pokud to je spojeno se studenou válkou a fanatickým antikomunismem. A přesně tento případ je Manžuský kandidát, podobně jako např. Kubrickův Divnoláska. Film má sice zajímavou myšlenku, ale vázne. (04.03.2011)

Navzdory tomu, že film je slávny, pričom netradične má na IMDb vyššie hodnotenie, ako na ČSFD, bol pre mňa nezrozumiteľný. Jednak preto, že studená vojna už (možno) pominula a brainwashing je bežným nástrojom mediálnej komunikácie, ale najmä preto, že na sledovanom zázname sa zvuk za obrazom oneskoroval o 3 minúty a to už je veľa aj na tolerantného diváka odchovaného ČST. Možno inokedy. (02.11.2009)