The Da Vinci Code
Da Vinci Code
The Da Vinci Code
Da Vinciho kód
The Da Vinci Code
The Da Vinci Code
Režie:
Ron HowardScénář:
Akiva GoldsmanKamera:
Salvatore TotinoHudba:
Hans ZimmerHrají:
Tom Hanks, Audrey Tautou, Ian McKellen, Jean Reno, Paul Bettany, Alfred Molina, Jürgen Prochnow, Jean-Yves Berteloot, Jean-Pierre Marielle, Seth Gabel (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Robert Langdon je expert na náboženskou symboliku. Během autogramiády své knihy v Paříži je policií požádán o spolupráci při vyšetřování vraždy hlavního správce Louvru, Jacquese Sauniera, se kterým se měl toho dne setkat. Saunier, kterého střelil albín Silas, totiž před smrtí popsal své tělo i podlahu kolem sebe podivnými symboly. Robert se je snaží kapitánu Fachovi vyložit, objeví se tu však policejní kryptoložka Sophie Neveu, která Roberta tajně varuje, že ho Fache hodlá zatknout za vraždu. Pomůže mu uprchnout a společně s ním se pustí po stopách Saunierových šifer. Vyjde najevo, že zavražděný muž byl dědečkem Sophie a podle všeho patřil k tajné organizaci Převorství sionské, která po tisíce let ukrývá a chrání tajemství svatého grálu. Mezitím Silas, který na pokyn biskupa Aringarosy a vlivné církevní organizace Opus Dei také pátrá po grálu, zjistí, že ho Saunier oklamal a svedl na falešnou stopu. Robert a Sophie uniknou kapitánu Fachemu, posedlému jejich zatčením, a podaří se jim získat da Vinciho šifrovací přístroj kryptex, ukrývající údajně tajemství grálu. Spojí se s britským historikem a milionářem Teabingem, se kterým pokračují do Londýna, kde je čeká nejedno nebezpečí, ale také šokující pravda o tajemství grálu. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 468)
Jestliže jsou filmy jako Bournova trilogie nazývany akčními filmy pohybu, pak Šifra mistra Leonarda je kecací film pohybu. Postavy se neustále přemísťují, utíkají, odhalují stále větší podrazy ústící v konspirační teorie a u toho tu hubu ne a ne zavřít. To by samozřejmě nevadilo, kdyby scénář nebyl tak odfláknutý, rutinní a nevýjimečný, dialogy jsou většinou nezajímavé a postavy ploché bez výrazných charakterů. Neviním ani tak Howardovu režii, jako samotnou koncepci filmu - kombinace thrilleru bez pořádných koulí a náboženských průpovídek moc dobře nefunguje, neboť ty film neženou dostatečně kupředu. Přímo jako zpackanou práci bych to však neoznačil, je to "jen" lehce podprůměrné. 4/10 ()
hodně ráda čtu.. a hodně se těším až danou knížku někdo převede na plátno.. a kritizovat, to umí každý.. zkuste jednou vy něco takovýho vzít do svých rukou.. a z knížky, kterou když někoho vezmete po kebuly bude mít při nejmenším otřes mozku, udělat celovečerní film, aby tam bylo všechno ale zároveň to netrvalo půl dne ;) Šifra si nezaslouží být odsuzovaná jen proto, že většina stáda je proti ;) to je jako by jste srovnávali knížky a film o Harrym ;) nedá se to srovnávat ;) proto si myslím, že Tom Hanks opět záválel, Jean Reno též, Bettany mi konečně předvedl, že je opravdu herec a kupodivu i Tautou se mi líbila..všechno bylo srozumitelný.. vizuálně se mi na to skvěle dívalo.. hudba dovršila atmosféru.. a herecké výkony byly bravurní... toť vše co jsem chtěla říct :) ()
Neuvěřitelně osekaná a unylá adaptace. Ron Howard prostě vzal odfláknutý scénář Akivy Goldsmana a strojově ho převedl na plátno, záběr za záběrem, bez zvláštního zájmu či invence. Tom Hanks nemá šanci ohromit... zůstává mu přiblbý účes a patetické výtahy z učebnic dějepisu (hlavně těch "undergroundových), Audrey se tváří mile, ale jakmile promluví, začnete pochybovat o její užitečnosti pro děj... jediný McKellen si to takříkajíc "užil" a ke konci se dokázal i trochu rozjet. Všechny ostatní postavy jsou "za trest" a na hercích je to skoro i vidět... a utrpení samozřejmě nekončí, protože Goldsman některé větve Brownovy předlohy osekal natolik, že se v logice děje ztrácí jak čtenář, tak neinteresovaný divák... přefiltrované a rádoby opulentní flashbacky ostře kontrastují s nudou, kterou se Hanks-Tautou-McKellen brodí, když pobíhají od kostela ke kostelu a s vážnou tváří předhazují divákům směšné repliky... čas od času se to Howard pokouší zachránit akční scénou, jenže Bettanyho Silas není ten terminátor z předlohy, spíš vyšisovaný fanatik, kterému pořád něco nevychází... zhruba po třetině filmu jsem to vzdal a už jsem se jen posmíval neobratnosti, se kterou se to Howard snaží (marně) udržet pohromadě. Akorát bych ocenil nějaké podpůrné látky (alkohol jistě pomůže), protože těch 150 minut je vážně příliš. I Petersenova Troja má oproti Šifře doslova pekelný spád. A taky se mi chtělo hrozně spát... uff... no prostě co vám mám povídat, blockbusterová katastrofa prvního stupně, na kterou ale díky obrovské marketingové kampani přijdou miliony lidí. A stihne je spravedlivý trest. ;) ()
Scénář: Akiva Goldsman .. Lidé sebou nechají tak snadno manipulovat.. Pár kritiků nezatleská a divácká podjatost je tady. Když vzpomenu na snímek, který tatáž porota vybrala v Cannes za nejlepší - unylý Wind That Shakes the Barley - je mi to k smíchu, protože právě Vítr je ukázkou všestranné filmové průměrnosti nabalené na historicky důležité téma. Šifra není tuctová a průměrná. Nesdílím tedy s většinou zde zmiňované nedostatky. Předem zmíním, že jsem Da Vinci Code četl už před natočením a kniha je každopádně o dost lepší než vzniklý film. Je extremně napínavá, čtivá a fabuluje po mé chuti. Film není svou stavbou tak napínavý, část v muzeu je hodně stručná, ale samotná podstata tématu je stále dost zajímavá a díkyfilmovým možnostem se dočkáme historickým flashbacků a hlavně jinak vyvedeného konce příběhu, který bude největší změnou pro čtenáře. Suma sumárum film uplyne svižně a pokud Vás téma osloví (tak jako mne), rozhodně doporučuji knihu a pak také třeba snímek Last Temptation of Christ. 70%. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (57)
- Když film otevíral filmový festival v Cannes v roce 2006, tak jej filmoví kritici vypískali. Vzápětí ho označili za nabubřelý blábol a tvůrcům v čele s režisérem Ronem Howardem doporučili, ať hledání grálu raději přenechají Monty Pythonům, čímž naráželi na britskou humoristickou skupinu, která natočila film Monty Python a Svatý Grál (1975). (Divočák)
- V Srí Lanke bol film zakázaný, avšak i napriek tomu je na tamojšom trhu voľne dostupná kniha aj DVD. (Greenpeacak)
- Tvůrce seriálu 24 hodin (od r. 2001) Joel Surnow se domníval, že příběh knihy "Šifra mistra Leonarda" by byla skvělou zápletkou pro třetí sérii seriálu. Surnow požádal svého šéfa, producenta Briana Grazera, aby získal práva na zfilmování knihy. Autor knihy Dan Brown ale neměl v úmyslu nechat adaptovat svou knihu do televizního seriálu, a tak jejich nabídku odmítl. O několik měsíců později zaplatila společnost Sony Pictures za práva na zfilmování knihy 6 milionů amerických dolarů a najala Briana Grazera jako producenta. (imro)
Související novinky
Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard
Hollywoodem tenhle týden otřásl odchod Phila Lorda a Chrise Millera od sólovky Hana Sola. Šéfka Lucasfilmu Kathleen Kennedy je propustila měsíc před koncem natáčení, jelikož se jejich vize začala… (více)
Koho čeká Inferno s Langdonem?
Šifru mistra Leonarda ani Anděle a démony nepotkaly moc příznivé ohlasy. Po finanční stránce ale oba filmy mocně zabodovaly, takže není divu, že uvidíme pokračování. V adaptaci dalšího románu Dana… (více)
Toma Hankse čeká Inferno
Pokud znáte knižní tvorbu Dana Browna, mělo by vám být z nadpisu všechno jasné. Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony bude na velké plátno konečně následovat další dobrodružství symbologa Roberta… (více)
Symbol je ztracený, ale našel režiséra
Ron Howard, který natočil Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony, se na třetí langdonovku vykašlal kvůli adaptaci westernové fantasy Stephena Kinga „Temná věž“. Tu mu ale studio Universal nakonec… (více)
Pominu-li argumentační pomýlenost tvrzení některých kritiků, že "film je dobrý, protože vše, co je na něm špatné, bylo už v knize," musím s nimi navíc nesouhlasit. Snímek se vůči knize stylisticky i narativně vymezuje a jakákoliv podobnost vychází spíše z povrchního srovnání příběhů. Nadsazený akcent předlohy totiž nahradil akcent mysticizující, což radikálně mění vyznění a žánrový příběh je reprezentován bezmála jako náboženský obřad, v němž není primární informace samotná, ale proces jejich zdánlivého podávání. __ Jakkoliv je literární předloha z mnoha důvodů výrazně problematická (= blbá), je evidentně psaná s jistým hyperbolickým nádechem. Inscenuje tak velká konspirativní odhalení či (pseudo)seriózní setkání odborníků stejně okázale jako žánrově determinované scény bičování, neustálých úniků, rituálních vražd nebo řešení zašifrovaných zpráv. Střídání těchto dvou diskurzů tvoří společně s atraktivním vnímáním historie feministickou optikou tvoří formální dominantu knihy… __ Příznačné pro obměnu narace a stylu je už úvodní sekvence, v níž postava A honí po Louvru s pistolí postavu B, aby z ní dostala nějaké informace a pak ji zabila. V knize je situace inscenována jako žánrová a narativně ustavující. Subjektivní popisy pocitů a myšlenek postavy B tvoří klíčová čtenářská vodítka pro uchopení následujícího děje. Filmová podoba týž scény je natočena hlavně prostřednictvím dlouhých detailů na obrazy na zdech, které jakoby nezúčastněně (a s nimi i divák) shlížely na anonymní muže pod sebou. Finále scény film nakonec rozmělní v nesmyslné a kontraproduktivní paralelní montáži se scénou následující. __ Nahrazení žánrovosti a narativity falešným mysticizmem nakonec filmu umožňuje pod rouškou transcedence ohladit všechny ideologické hrany předlohy, takže v něm nejsou velká tajemství, zásadní konspirativní odhalení, proticírkevní pasáže, feministické čtení minulosti a ve výsledku ani žádné postavy, tvořeny v knize především reprezentací výše zmíněného. Vznešená inscenace ničeho zpomaluje čas, postavy mluví pomalu, šifry samotné jsou ve výsledku marginální a ačkoliv hrdiny neustále někdo honí, vždycky je dost času na dlouhý dialog (např. scéna, v níž padouch ve stínu počká, než si dopovídají, a teprve potom zaútočí). __ Nejpodivnější "vyprazdňující" modifikací však prošlo trojí finále, jež v knize vychází z řady vodítek v předchozích pasážích. Ty však snímek postrádá a inscenuje "první" finále jako moment zásadní spirituální katarze, kdy kamera ve spirálách za doprovodu burácivé hudby oblétá hrdinu, před nímž z prostoru nesmyslně vystupují digitální objekty (ačkoliv implicitně jde o prostou logickou dedukci). Podobný model pak film aplikuje v posledních minutách, kde je ještě intenzivnější, protože musí zakrýt absurditu celé scény, když hrdina největší tajemství odhalí náhodou při holení. Výsledkem je hvězdně obsazený hollywoodský blockbuster, který tradiční narativní model (už sám o sobě v knize hrozně nefunkčně uchopený) zcela vyprázdnil a nahradil falešnou mystikou (korelující s otravně "sugestivní" hudbou). () (méně) (více)