John a Mary

Náhodní milenci z baru se ráno probouzejí vedle sebe jako "tabula rasa." Až při společném brunchi opatrně a zlehounka vybrušují svou vlastní tvář prostřednictvím několika klíčových střípků, vzájemného a nesmělého oťukávání. Dějová linka naplněna střihovým dialogem vchází do mysli pomocí vzpomínkových útržků, bloudí v přemýšlení o uvadlých snech a kotrmelcích svých dřívějších životů v odlehčeném partu, vnitřní konverzace mapuje možné argumenty přítomnosti, obrysy budoucnosti se vydávají do končin hodných fantazijní filozofie. Nezávazné důvěrnosti ostražitě hlídají onu pověstnou jiskru, která nevyprchala ani s ranním kuropěním. Oba, ač by se vyslovili nahlas, chtějí z lásky na jednu noc, udělat daleko více. Ani malá roztržka mezi nimi však nezabrání tomu, aby polibek na rozloučenou, byl tím posledním. Jména mladého páru jsou odtajněna jeden druhému až v těsném závěru, jak příjemná, symbolická tečka sladkého happy endu. Komorně rozkošné, obyčejně vytříbené, kaskádovitě zkoumavé, křehce čisté. Á propos hnědovlasý Dustin Hoffman ve svém ateliérovém "mezonetu" je tak gentlemansky roztomilý a kouzelně šarmantní. (10.08.2013)

Dustinovi Hoffmanovi som milovníka a prešpekulovaného zvodcu opäť neuveril, sedel by mi skôr na čudáckejšie postavy. V tomto filme plnom dejových časových (ne)súvislostí a vzťahového chaosu je ťažké sa zorientovať, čiastočne sa mi to snáď podarilo aj vďaka načúvaniu myšlienok a občasnému úplnému zastaveniu času na usporiadanie si videného. Len tie politické vsuvky ma dosť vyrušovali, celkovo postavy ich (ne)vlastných partnerov boli obťažujúce, ale to bol asi aj zámer. –––– ...stojící hodiny, kde na ulici rostou stromy a děje se nanejvýš jedno dvě ubodání týdně. (10.08.2013)

Vážení přátelé... celé je to jakési chladně upocené, neživé, neživoucí... Upachtěné ne příliž uvěřitelné dialogy, což je samozřejmě problém u filmu který je postaven právě na nich... To nezachrání ani sebelepší herci, když není co hrát... Kdo viděl trochu mladší "Před úsvitem" musí mi dát za pravdu... (19.08.2012)

Minimalistický film so sotva badateľnou pridanou hodnotou, ale o to viac odrážajúci realitu. Takto by to asi po náhodnom "sleep over" rande vyzeralo. Príkre pohľady, rozpačité rozhovory, zmätené očakávania. Postupom času však vznikne krehký mikrokozmos vznikajúceho vzťahu. Bublina, v ktorej sa pokojne vznášajú dvaja pasažeri, až kým nenarazí na ostrú hranu, čo je na priestore jedného bytu, v ktorom sa príbeh odohráva, viac než pravdepodobné. To už je ale iný príbeh. Tu ide o zrod neočakávaného puta po jednej náhodnej známosti. A ten je zobrazený vierohodne. Páči sa mi aj proces nadobúdania vzájomnej dôvery. Najprv jeden druhého analyzuje, v hlave má iné myšlienky ako na jazyku. A potom niečo z toho povie aj nahlas. Spočiatku len omylom a neskôr už sa nebude treba na nič hrať. (27.03.2014)

Ospalé drama věnující se tématu z nejzajímavějších, a to tématu krásných a neotřelých lidských vztahů mezi bytostmi tak rozdílnými - mužem a ženou. Originální pojetí formou interakce mezi postavami jak na úrovni verbálně-neverbálních projevů, tak i formou interakce duševních myšlenek je poněkud umlčen celkovou omšelostí snímku a pomalejším plynutím děje. Pokud si však během sledování najdete cestu pod povrch celého hřejivého vztahu a budete se zabývat poodhalováním nitra obou pohlaví, zajisté se budete bavit. I když cesta tam bude těžká, jelikož se musíte odpoutat od uhrančivých výkonů dvou skvělých herců… (11.03.2009)