andrii

Před upravenými svahy. Váhu má. Surová úvaha průkazně "skřípnutých" pod Řípem. Nevydat, nevyhodit se(be). Z šafránové pěny pochválené chvíle.

Návštěvník od Temže. Z lože pevných žezel. Světák Západu, v oboru témže. Nezapadá do dolin, kde se to hemží vysokým hejnem sojek. Teď čelí zpátečnímu nalodění, želí "svěráku" návratu. Bez podílu na poli lupu. Nezaloží království řemesel pěti prstů.

Fauni a Flóry. Požitkáři v tepu stepi, co si je našla Diana s Amorovým lukem. Ha, a starý známý, John W., tentokrát na hřbetu kapoty, potí se s oky. Za vyvoleným vágnerovským cílem.

Nehraje si na "harakiri." Zmůže se. Po haně. Belmondovskou parketu. Popadne. Nese si v hlavě. Nesrazí. Myšlenku věžáctví. Do prostor naproti. Tam vězí prolhané patro. Nejvyšší. Kopáč jam. Sveze se do propastného zákulisí vězeňských řad, kde ho čeká už jen zamřížovaný řád.

Čertí smršť rozvlní louky, pastviny. Rozsekne světský vak v lokálních přezůvkách. I četa mezi borůvčím pase po člověku říčném. Předákovi - samorostovi, co zarůstá pasekou viny. A ta není nikdy passé. Zlomí ho v pase. Na chlup přesně, když za páskou jde proti srsti své společnosti.

Pro dýchánek bez dechu. Dýchánek kavčí. S rakvičkami a věnečky. Garantované rysy. Dámy ve službách Morany, co košatými cestami smrt šatí. Cinká, zbrojí  psací stroj šarlatově šálivými motivy.

Šermování špiček štětců. Rebelie burlesknosti, prudkého lití proti baronství "v barytonu" odlévaných barev.

Klovali černí kočí. Klovali havraní kati. Kolovaly, dřely morové móresy ve švech. Pěchotu činné naděje "protáhly"  peřejemi, lávou krve, dokud nepadly Arésovy (oh)lávky.

Nosný výřez z fondu figurativních zářezů.

S gustem. Konstruktér vinoucích se, ne(trosko)tajících kroků v obvyklém, neviklajícím se výklenku.