Muž na hraně

Spojenec Spika Leeho bez mozgu. Naivný thriller, ktorý chce stavať na premyslenosti a držaní kroku pred divákom, ale dosahuje opačný efekt - od prvotných náznakov nelogiky, cez kadenciu klišé až po nechcene smiešne finále, ktoré robí z diváka blba. Pričom nie je myslené ako paródia a tvári sa byť naopak vychytralo cool. Technicky profesionálna práca, ale scenár je mimo v náväznosti scén, a režisér aj vo vedení hercov (obzvlášť Elizabeth Banks, ktorej akoby ani nikto nepovedal, čo má v ktorej scéne hrať). (01.02.2012)

z hlediska tempa vcelku strhující snímek, který ale doplácí na to, že samotná zápletka vlastně nedává vůbec smysl.. tvůrci totiž tak nějak namixovali od všeho trochu a vznikl z toho jakýsi paskvil, ve kterém vyniká především scénář plný nelogičností.. ale z řemeslného hlediska jde rozhodně o vydařenou záležitost, na kterou se dobře dívá a u níž jsem se nenudil.. takže lepší 3* (26.06.2012)

Plytka variacia Vyjednavaca, Spojenca a x dalsich filmov v ktorej snaha o nejake napätie nefunguje. Nastastie je dost zabavna, takze to prilis nevadi. Do kolonky zaner by som teda pridal slovo komedia. Takisto technicka stranka je bezchybna. Väcsina hercov ustala svoje figurky bez ujmy na cti. Medzi tych menej stastnych bez nejakej vyraznejsej sceny patria Edward Burns a Kyra Sedgwick. No a nakoniec tu mame Elizabeth Banks, ktora je uplne mimo a vôbec nevie ako sa ma tvarit. Vysledkom je slusna jednohubka na jedno pozretie. (21.04.2012)

Smutná zoufalost, která si hraje na sofistikovaný thriller s překvapivými zvraty, ale zapomíná na základní logickou výstavbu děje a návaznost scén. Muž na hraně ani chvíli neví, co chce, a až nebezpečně rychle střídá žánrové polohy (psychologické drama, thriller o zkorumpovanosti systému, odlehčená heist movie...), takže je z něj ve výsledku nevyrovnaný hybrid plný klišé a nejasně motivovaných postav. Nechtěně vtipnou tečkou je pak směšné finále, které končí jako romantická komedie. Ani ti herci podle mě nevěděli, v čem hrají... (27.06.2012)

Že nedocházelo k "uměleckému" natahování a většina akcí se zdařila hned napoprvé, vnímám jako velké pozitivum, tím ovšem výčet plusů končí, vše ostatní se mně jevilo jako účast na špatné oldies party s neuvěřitelně ohranými hity. Ale jinak to bylo fakt dobrý, jen s lekačkama jsem nepočítala - první nadskočení přišlo se záběrem na Eda Harrise s vizáží čerstvě vykopaného Rahotepa ze čtvrté dynastie, jež spolku jednoznačně vévodil, na záda mu dýchal neuvěřitelný Titus Welliver, jen vzdáleně podobný člověku, nezapamatovatelná Elizabeth Banks a Sam Worthington, který by za normálních okolností kazil look kolektivu, zde musel nejméně tři dny nasávat, aby odul v obličeji, jeden z mála ucházejících, Ed Burns, zase mluvil fistulí, Genesis Rodriguez si odskočila přivydělat přímo z venezuelské telenovely a Kyra Sedgwick mě děsí pravidelně, zbývá Jamie Bell, ten se však nepočítá, jelikož je tak škaredý, až je hezký :-) Štěstí, že moje otřesné zážitky odlehčila žádost o ruku za dojatého potlesku komparzistů, čekala by mě dlouhá noc, plná nočních můr... (03.06.2012)