Star Trek V: Nejzazší hranice

Přešlap, Shatnere! Paramount to zřejmě bral jako malý úplatek revoltující hvězdě, ale diletantská režie a nahrubo slátaný scénář poslali Star Trek číslo 5 do kategorie propadáků. Příšerné žvástání o bohu, hodně chtěný humor a nepřirozené vztahy mezi postavami poprvé od roku 1979 přerůstají tvůrcům přes hlavu. Zatímco Wiseova "jednička" vysoké ambice jakž takž vybalancovala, Shatnerova pětka zaslouží... dostatečnou. S odřenýma ušima pana Spocka. (07.05.2009)

Nedalo by sa vyslovene povedať, že je to zlý film. Rozhodne nenarúša žiadnu zo zaužívaných štruktúr, ktoré boli vytvorené v iných "star trek" filmoch. Nemá nejakú výraznejšiu scénu čo mu ako u predchádzajúcich filmoch, trocha podráža nohy, ale v konečnom dôsledku to nie je zlé. Scotty, Spock a Kirk tvoria zohranú trojicu, ktorá hláškuje, zachraňuje a behá z miesta na miesto a práve na to som si už akosi zvykol. Nevadí mi to, a baví ma na to pozerať. Plus je to všetko umocnené krátkou stopážou, teda aspoň kratšou ako u predchodcov, takže film má aj rýchlejšie napredovanie. Možno len to haló okolo zeme zasľúbenej bolo miestami až priveľmi prehnané. A rovnako ako to býva aj koniec. Ktorý sa snaží vždy spraviť nejakú moralizujúcu bodku za každým star trek filmom. Ale inak nemám čo vytknúť. Aj keď nejaký poriadny záporák by sa konečne hodil. (30.11.2009)

Zatiaľ môj najslabší Star Trek, aký som videl. Vytratil sa duch a originalita, námet o ničom, dej nudil, kopec zbytočných scén, ktoré nezachraňujú ani vtipné sekvencie, ktoré tam nasilu pchali. Herci si odviedli štandard aj keď to mohlo byť lepšie. Očakával som aspoň poriadne vyústenie deja, no dostal som plochý a nezaujímavý záver, v ktorom bolo vidieť odfláknutie scenára, minimum rozpočtu a nechuť zaujať. Film mi pripadal, ako jedna epizóda zo stupidného seriálu. Je to ledva priemerný film, no ja sa prikláňam k nižšiemu hodnoteniu. 50% (16.09.2008)

nejhorší, respektive jediný špatný ze všech dnes již dvanácti celovečerních filmů podle Star Treku. Shatner se sice nedávno ukázal jako nesmírně talentovaný režisér schopný dostat se až na dřeň citlivého tématu, ale schopnosti, jež projevil v oblasti niterných, hluboce osobních dokumentů (The Captains), nedovede uplatit u akčního blockbusteru. jeho režie, ostatně jako celá dramaturgie filmu vyznívají vysloveně amatérsky. tragédii dovedly do konce na svou dobu mimořádně špatné speciální efekty, které mají blíže Původnímu seriálu z šedesátých let, nežli áčkové filmové produkci konce osmdesátých. film velkou měrou mrzačí také střihová skladba. těžko spekulovat, jestli střihač byl až takový diletant, nebo zda se touto cestou pokoušel zamaskovat lacinou výpravu a jiné následky malého rozpočtu. buď jak buď, zdařilo se mu obrat o jakékoliv napětí i to málo nadějných akčních scén, které byly ve scénáři (přistání raketoplánu pod klingonskou palbou, zátah na město v pouštní krajině, nechtěně kuriózní závěrečný souboj s "Pánem Bohem", atd.). co ovšem neměl nejmenší šanci zakamuflovat nikdo, je fakt, že celá fabule je pouze děravou sítí z absurdit navěšených na další absurdity (slézání hor bez jištění, odlákání hlídky ženským zpěvem a tancem, vysvobození z "papírového" vězení, únik nekonečně vysokou výtahovou šachtou na raketových botách, nadržení Sulu s Chekovem slintající za klingonskou mužatkou, sonda Pioneer 10, které narostl warpový pohon a dostala se tak až na klingonské území, a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho...). Děje nerespektují elementární fyzikální zákonitosti ani kontinuitu fikčního světa (Spock má náhle bratra? A cože to je ve středu galaxie?), jejich zvraty se jeví být motivovány čirou náhodou, jednání postav často nebývá objasněno o mnoho lépe (především Klingoni jsou naprosto nevyzpytatelní pomatenci), akční závěr filmu vyznívá přímo jako fraška. Co je ale ze všeho nejhorší a sotva odpustitelné, z filmu se zcela vytratila veškerá podstata původního Star Treku – jakákoliv ušlechtilá teze nebo myšlenka, kterou bychom mohli vyčíst mezi řádky. namísto ní dostávají diváci jen ostudně banální frázičku, že "bůh je v našich srdcích" a míní se tím asi tak tolik, abychom ničemu nevěřili slepě, byli na sebe hodní a měli se rádi. Star Trek je ovšem krev v mých žilách, a tak přes naprosto zpackané podání a tupou sluníčkovou tezi v závěru, mám sklony vnímat především ty malé izolované ostrůvky kvalit, jakých si film přeci jen pár uchoval. Jedním z nich je Goldsmithův legendární soundtrack, dalším jsou vybrané scény blíže rozkrývající skryté kouty duše legendárních postav, pojetí prožité bolesti jako konstituční součásti lidské duše (nic objevného, ale potěší) a plno dalších nepatrných momentů a chvil, kdy zpod toho nánosu neumětelství vysvitla přežívající trocha toho zabitého potenciálu. (16.08.2012)

Oproti Star Trek film, je tady mnohem více klasického a většinou zdařileho špičkování mezi postavami, přibyla akce a pár scén v duchu Star Wars. Dokonce se vyskytla až podvratně podivná scéna s Uhurou. Jenže co naplat, jsou tady v hojné míře i neduhy, které jsou pro příběhy ST typické. Jako třeba úvodní pád Kirka ze skály, nebo poslání nefunkční lodi na důležitou misi s odůvodněním, že u toho musí být Kirk...jakoby se nemohl připojit k jiné lodi, nebo Enterprise nemohla doprovázet další loď. Navíc celá ta premisa s tím, jakým způsobem Sybok ovládá lidi je stupidní. Ale i kdyby jste to přijmuli bez větších námitek, tak celé finále je stejně sotva uspokojivé...snad i za hranou seriálové epizody. (17.12.2021)