Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
David LynchHrají:
Laura Dern, Jeremy Irons, Harry Dean Stanton, Justin Theroux, Scott Coffey, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Grace Zabriskie, Diane Ladd (více)Obsahy(1)
Herečka Nikki Graceová dostane vytouženou roli v novém filmu režiséra Kingsleyho Stewarta. Před natáčením se dozví několik zneklidňujících věcí: připravované dílo je remakem polského filmu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho dva hlavní protagonisté byli totiž zavražděni. Nikki se během natáčení postupně začne převtělovat ve svou hrdinku Sue a setkává se s mnoha záhadnými lidmi, včetně podivné lidsko-králičí rodinky z ještě podivnějšího sitcomu. Do natáčení se navíc prolíná příběh původního filmu… Taková je ústřední situace, na níž vystavěl své tříhodinové dílo kultovní americký režisér David Lynch. Ve vytváření nejasných, halucinačních a významově mnohovrstevných obrazů zašel autor ještě dál než ve svém předcházejícím díle Mulholland Drive. Inland Empire z názvu odkazuje na skutečně existující obydlenou pouštní oblast nedaleko Los Angeles, avšak má samozřejmě i přenesený význam: Lynch se při tvorbě koneckonců inspiroval svými zážitky z transcendentální meditace. Film vznikal bez scénáře, herci měli k dispozici každý den jen několik stránek s textem. Tvůrce tentokrát použil digitální kameru, u které chce podle vlastních slov již zůstat. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (373)
Ke konci filmu řekne postava Laury Dern toto: Nevím, co bylo předtím a co potom. Až mi z toho jebe v hlavě. A já jí v té chvíli tak rozuměl… Když si vzpomenu, jak jsem před třemi dny Lynche chválil za Twin Peaks, je mi až smutno, co za slátaninu se z Inland Empire vyklubalo… Ani se mi k tomu nechce nic víc psát, snad jen, že David zřejmě překročil tu tenkou hranici, která je mezi šílenstvím a genialitou. Jenže podle tohoto snímku ji překročil špatným směrem. P. S. Laura Dern byla skvělá. ()
Stalo se mi poprvé, že vůbec nemám tušení, jak bych měl film ohodnotit. Odpad Lynchovi dát nemůžu, protože to v podstatě myslí dobře a jeho film by se dal zařadit (bez nadsázky) do konceptuálního umění. Nezávidím těm divákům, kteří nevědí "do čeho dou" - a vsadím boty, že z multiplexů budou vybíhat vyděšení a zmatení diváci. (P.S. vůbec jsem nepochopil roli Williama H. Macyho, který tu má jen jednu větu) ()
Tož, exaktní hodnocení nechám na jiné. Prvních dvacet minut je nekoukatelných, následná psychóza a zmatení relity, filmu a jeho natáčení je bezesporu velmi působivé. Na druhou stranu, přesto jsem se - ať si mě cinefilové všech zemí třeba sežerou - po hodině zvedl a odešel se projít do města, protože tohle onanistický magoření mě v podstatě ničím nezaujalo pro dalších 120 minut, ač ho protentokrát respektuju (ale koukat na něj další dvě hodiny? To ne... samozřejmě platí, že mezi šílenstvím a genialitou je tenoulinká hranice). Lynchovci budou (pokud bude film směřovat tam, kam naznačil) předpokládám spokojeni. Já byl spokojen, že jsem netrpěl tak jako u Mazací hlavy a že mě film malinko oslovil, a pokračoval se zmrzlinou v ruce dál. Někdy na DVD možná... ()
IE představuje další krok vstříc abstrakci, surrealismu a nepochopení v Lynchově tvorbě. Jestliže Lost Highway a Mulholland Drive se ještě držely určitého směru, základního smyslu a byly, byť více významové, ale stále dešifrovatelné, tak IE svým prolínáním příběhových a fantazijních scén diváka záměrně utápí a znemožňuje mu odnést si filmu jediný ucelený a racionální poznatek. Stejně jako postavy mají problém zorientovat se v čase a přemýšlí, co by se stalo, kdyby zítřek byl dnešek, tak i diváku se k dezorientaci mezi "realitou" a fikcí přidává zmatek v kontinuitě. Spojkou mezi příběhovými rovinami je většinou jen jedna z postav Laury Dern, která mimochodem zvládla všechny své polohy naprosto přesvědčivě. Atmosféra je unikátní, je podivuhodné, že film tak "nesmyslný" vůbec funguje dohromady jako jeden zvláštně fascinující, ale přitom nicneříkající zmatek. Zážitek je to dost subjektivní a kolísavý, někdy zajímavý, ale nikdy tak vtahující jako zmiňované LH, či MD. 7/10 ()
Galerie (77)
Zajímavosti (15)
- Ve filmu zazní píseň „Ghost of Love“, kterou nazpíval sám David Lynch. (Othello)
- Predstavitelia hlavných úloh Justin Theroux a Laura Dern sa úprimne vyjadrili, že film nepochopili a netušia, o čom vlastne je. (Avathar)
Související novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)
EDIT po druhém zhlédnutí: V podstatě jednoduchá historka o nevěře, vině a trestu (dva muži, dvě ženy, dvojnásobná vražda šroubovákem), založená na údajné polské legendě, která se prolíná časem. Čímž mi to hodně připomnělo film Zemřít znovu od Kennetha Branagha - včetně motivů a podobnosti vražedné zbraně (zde nůžky). A krapet to odkazuje i na Dickensovy duchy minulých a budoucích Vánoc. Zde jen místo duchů Vánoc cestu za prozřením vlastních chyb začíná a zakončuje podivná vědma. Historka je však podaná ozvláštňujícím Lynchovým rukopisem, který navíc jednotlivé časové roviny prolíná (přičemž celá střední část je věnovaná opět svéráznému převyprávění oné údajné legendy (skutečně netuším, jestli existuje, nebo si ji Lynch vymyslel). Překvapilo mne množství biblických odkazů - nejen to vyprávění o apokalypse, ale třeba ten shluk holek, co průběžně tancují disko, odkazuje na Ježíšovo „kdo by na ženu jen žádostivě pohleděl, už v srdci zhřešil“ - tedy zde máme sbírku holek, s nimiž muž (Billy) zhřešil. Jinak je dobře, že jsou odlišeny postavy jakoby reálného života a filmu, protože Billy víme, že je filmová postava ze scénáře napsaného podle oné údajné polské legendy, a hned do sebe scény, kde se mluví o Billym zapadají. Vnitřní říše je náš vnitřní svět, naše myšlenky, to, co jsme kdy udělali špatně, svědomí. Laura Dern zde vypadá až nezvykle staře, s povislými koutky rtů, ale hraje výborně - často není poznat, kdy hraje svou postavu, nebo kdy hraje, že její postava hraje svou roli. Ale jinak tedy je hodně znát, jak moc na ní Lynch ujíždí. :-) Velmi dobrá je její „zpověď“ (a opět tu máme křesťanské téma), kde opět hraje trochu jinak, ale velmi dobře. Film nabízí i určitá další drobná témata navíc - např. jak moc nás ovlivňuje naše minulost, náš včerejšek, a pokud to nevíme, jestli má smysl myslet na budoucno. To mi přijde jako zajímavá myšlenka. A pak samozřejmě ten závěr - určitá nutná vlastní oběť pro nápravu křivd, které dotyčný člověk způsobil. -------- Původní starý komentář: Režisér David Lynch si nějaké filmové servítky nebere. Přesto jeho sugestivní, někdy až raušový styl vyprávění přitahuje mnohé fanoušky. Tentokrát však asi poněkud přestřelil. Pokud jste někdy četli na FFFilmu recenzi Františka Fuky na tento snímek, musím říct, že nic výstižnějšího mne nenapadá a rád bych jeho originální recenzi zopakoval. Žel, nejde to. Inland Empire je zvláštní sled scén, které spolu navzájem nesouvisejí už od počátku ani vzdáleně. Sledujeme jakési rape home video se znásilněním, jakýsi sitcom, možná že dokonce divadelní, kde místo lidí chodí a mluví králíci (tedy lidé za králíky převlečení), posléze se konečně objeví jakýs takýs náznak příběhu herečky, které se její role začínají prolínat do všedního života... Celé to však působí neskutečně nabubřele a zbytečně, navíc snímané zrnitou digitální kamerou, ze které samotné už je na zvracení. A pokud Southland Tales vypadají jako sebeukájecí film pro pana režiséra, tady by se to dalo říci dvojnásob. Navíc tříhodinová stopáž totálně odbourává jakýkoliv pokus o soustředění se na dění na plátně (resp. obrazovce), a to i kdyby největší Lynchův fanda chtěl pochopit, oč vlastně jde. Pouze pro těžce otrlé fanoušky Davida Lynche, kteří i zde budou chtít - naprosto zbytečně - hledat a najít nějaké souvislosti. () (méně) (více)