Dostaveníčko ve mlýnici

Kraťoučký asi patnácti-vteřinový snímeček o nepravém záletníkovi-Josefu Švábovi-Malostranském (mimochodem první český herec-komik) který ve snímku uhání jistou sličnou slečnu-mlynářku a poté když se dostaví její pravý manžel tak dostane jak se říká pěkně přes prdel a celá situace opět skončí melou. Natočeno v areálu Výstaviště před staročeskou mlýnicí. Taková malá aktualitka na konec: Opravdu se jedná o první český filmový počin dnes bychom ho mohli označit jako veseloherní, tehdy ještě neznámé označení, a pak pokud lze ovšem vůbec takovým to označením značit snímečky, jež tvořil jeden statický záběr o promítací délce ani ne několika minut. Společně ještě s filmy téhož roku "Smích a pláč" a "Výstavní párkař a lepič plakátů" všechny podle Švábova námětu. Spojení Kříženecký a Šváb-Malostranský to byly naše společné filmové dějiny. Film hodnotný jen z hlediska historie a z určitého nového přínosu pro film jako celek.. (11.08.2006)

Překvapivě dobrý film, který kvalitou určitě přesáhl datum svého vzniku. Víc než o filmu bych mluvil o šotu. Je neuvěřitelné, že jsme byli s to na sebe upozornit ještě v předminulém století. A uvědomovat si tento nečekaný průnik do posledních okamžiků národního obrození včetně obligátních místních příslipek v příjmeních. Starobylost je tak vlastně moderností a modernost je přirozeně plynulým pokračováním zdánlivě vzdálené minulosti. Tato blízká vzdálenost je fascinující a zdánlivě kraťoučkým záběrům jednoho téměřfilmu propůjčuje hodnotu až magickou. (07.06.2008)

Biřtlářova nehoda u Nesmysla bola grotesknejšia. Situácia spôsobujúca následnú bitkársku kucapacu bola sama osebe vtipná - do vriacich párkov sa omylom vlial lep na plagáty. Tu je situácia trošku nejasná: grotesknosť má navodiť zrejme rande. Samotné vzletné bozkávanie ešte nie je dôvodom k smiechu. Vtom rande ktosi naruší. Divák však netuší - ak si neprečíta popisok - kto je útočník. Niekto z rodiny, ďalší nápadník. Alebo azda nespokojný mlynár, ktorému záletník nezaplatil za múku? Mimochodom, to že sa dej odohráva v mlyne je zrejmé tiež len z nadpisu, aj keď v zaujímavostiach je uvedené, že skutočným miestom nakrúcania bol ozajstný starý mlyn. (02.10.2013)

V prípade krátkej grotesky Dostaveníčko ve mlýnici, ktorá zároveň patrí medzi prvé české filmy, môžeme na rozdiel od iných diel patriacich medzi prvotiny Jana Kříženeckého, vidieť výraznejší námet a náznaky zmysluplnejšieho príbehu. Jednoduchá pointa o stretnutí záletníka (Josef Šváb-Malostranský) a mlynárky (Marie Kříženecká) sa síce postupne pretvára a končí ako mela filmových protagonistov, ale najmä v úvode a v prostrednej časti tohto krátkeho diela sú jasne badateľné snahy o prácu s postavami a príbehom, ktorý dokáže byť zmysluplný a čitateľný. Dostaveníčko ve mlýnici je síce jednoduchou záležitosťou, ale okrem demonštrácie novej technológie, ktorou kamera a film v roku 1898 boli, dokáže rozpovedať aj krátky a logický príbeh. A práve vďaka tomu je pre diváka zaujímavý. (03.12.2023)

Z průkopnického hlediska zajímavé, ovšem nabývám pocitu, že naše filmy byly už od začátku (s výjimkou šedesátých let) předurčeny stát se Popelkou světové kinematografie. Zatímco v zahraničí krátce po vzniku filmu již vznikala kvalitní díla (příkladem budiž "Un homme de tetes" ze stejného roku), tyto Kříženeckého pokusy nejsou pozoruhodné především z hlediska příběhu, ale ani díky kvalitě natočení - myslím si, že takoví Lumiérové točili daleko profesionálněji. (09.10.2009)