Star Trek

Předem se omlouvám za délku mého komentáře, je to spíš mini recenze, ale měl jsem zkrátka psavou. Dnes jsme se konečně, po neúspěšném pokusu jít na předpremiéru již minulý týden, dostali s přítelkyní (ST v podstatě nedotčena) a jedním kamarádem ("mini" ST geek :)) na Abramsův vesmírný velkofilm. Díky tomu jsem měl po konci projekce možnost si vyslechnout názory z obou stran světa, které tento fenomén dělí na dvě poloviny. Sám sebe, ač jsem všechny filmy i seriály již před pěknou řádkou let viděl (velké dík patří nejen ČT za odvysílání většiny seriálů), za ST geeka/nerda sice nepovažuji, ale toto universum je mi více než známé (budiž země lehká sledování TOS v brzkých sobotních hodinách, 1 až 2 ráno). Nudný úvod jsme si tedy odbyli, přejděme pomalu k filmu samotnému. Jednu věc jsem věděl jistě už dávno před samotným promítáním, na tohle se rozhodně těším, ať už to dopadne jakkoliv a o to více, když se jedná o žánr, který nese nálepku sci-fi, ohrožený to dnes druh. Nejdříve bych zhodnotil technickou stránku snímku, je samozřejmě znát rok 2009 a je i celkem vtipné vidět jak se liší původní přes 40 let stará verze od té dnešní. Abrams si každopádně vyhrál s osvětlením a někdy jsem měl pocit, že jsem se ocitl spíš na diskotéce nežli v hlubokém a temném vesmíru. Na druhou stranu ho chápu, bez těch světelných efektů by to nevypadalo tak "velkolepě" a pro dnešní publikum sledující šedý model lodi i dost obyčejně či nudně. CGI ve zpracování Nerovi lodě, scenérie planet, laserů, výbuchů, černých děr atd. se líbilo asi všem, na tomto místě nic než chvála. Michael Giacchino, který složil hudbu snad ke všem Abramsovým dílům nebo k filmu Speed Racer, se i jako autor soundtracku pro tyto nerdí orgie, ukázal správnou volbou a to i přesto, že tam zazní části naklonované např. z LOSTu. Jeho hlavní motiv, který uslyšíte v menších variacích vícekrát, je rozhodně přinejmenším zajímavý, dodává vizuální stránce patřičnou dynamičnost. Na druhou stranu se zde bohužel neubráním srovnání a musím vyzdvihnout výbornou hudbu z třetího traileru od Two Steps From Hell, kteří nejednou překonali tu filmovou. Přejděme ale k hereckému obsazení, trochu se mu podíváme na zoubek. Chris Pine v roli James T. Kirka byl přijat mou osobou celkem kladně, jako starý dobrý kapitán Kirk z TOS se s každým, s kým jen mohl, utkal v pěstním souboji a jeho hlášky a herecký výkon považuji za zdařilý. Zachary Quinto v roli Spocka, ač jsem měl u něj zprvu silné pochyby, mě nakonec přesvědčil, že dokáže kvalitně zahrát i jinde než v seriálu Heroes a na zabijáka Sylara jsem rychle zapomněl. Když už je řeč o těch seriálových hercích, jistě si nejeden divák všimne, že je jimi film slušně prošpikován. Eric Bana jako představitel Romulanů, kteří zde mimochodem změnili svou původní vizáž do podoby rádoby pokérovaných a namakaných plešounů, zahrál nad míru mého očekávání. McCoy, Uhura a Sulu byly ok. Anton Yelchin mi připadal opravdu až moc mladý/nezkušený a to nejen jako postava Chekova, což bylo pro mě velké překvapení, neboť v Charliem Bartlettovi předvedl excelentní výkon, vypadalo to, jako by ze sebe dělal většího blbečka, než byl. A na závěr to nejhorší z posádky Enterprise a tím (ne)šťastným výhercem se stává, kdo jiný než Simon Pegg jako Scotty. Ten mi do své role opravdu nesedl, ač hláškoval jak mohl, jeho obsazení do tohoto světa považuji za katastrofu a přirovnal bych to k fotonovému torpédu, které svůj cíl minulo o několik parseků. Toliko k postavám a nyní se vrhneme na rozbor filmu samotného. Co se týká děje, nelze si nevšimnout, že se místy střetáváme s prvky, které pocházejí z trochu jiného světa a tím je svět Star Wars. To, že se dočkáme otřepaných klišé, jako jsou např. obětující se otec, milostné románky, teď jedno ze světa ST - ten, co má červenou uniformu musí zemřít, atd., to jsem i čekal. Co jsem však nečekal, byl milostný vztah Spocka s Uhurou, který se z ničeho nic přiřítil warpem 9.975 a zanechal ve mně hodně otazníků. Co tohle mělo znamenat, to ví asi jen Abrams, který se tímto nelogickým počinem snad snažil zatraktivnit své dítko širší veřejnosti a ukázat tak, že Spock je taky jenom (polo)člověk. Také mám pár dalších výhrad a to v následujícím trojdílném členění: 1) zbytečná scéna - Kirkovo rebelství s autem, 2) nelogické události - Kirk přistane zrovna na místě, kde se setká s jednou nejmenovanou postavu (docela štěstí) + stavění vesmírné lodi na povrchu planety (vesmírné lodě ve ST se stavěly snad vždy přímo na orbitě), 3) divné zpracování - strojovna lodi co vypadá spíš jako podpalubí Titanicu + červená zmutovaná kytka na ledové planetě. Jako bonus ještě přidám toto - čím rušil ten vyhazovací vrták spojení a proč neměla Země ani Vulkán žádnou orbitální ochranu, to připadalo divné asi jenom trekkies. Zato některé části bitev, obzvláště ty, co byly jen s hudbou a bez efektů, dokázaly navodit celkem působivou až epickou atmosféru a ovlivnily tak výsledné hodnocení směrem nahoru. Potěšila mě samozřejmě i nepatrná přítomnost tribblů a i když jsem ze Star Treku vesmírný orgasmus neměl, užil jsem si jej dostatečně a jen doufám, že dopilovanější pokračování si ten plný počet konečně zaslouží. (8/10) (07.05.2009) (méně) (více)

Úvodní dvě poznámky se týkají kamery, zbylých pět pak odůvodňuje mé nižší hodnocení. 1, Máte-li postavu, kterou cloumají emoce, otočenou zády ke kameře a chcete divákovi zpřístupnit její stav, můžete to učinit dvojím způsobem: buďto „explicitně" ukážete tvář této postavy v dalším záběru, nebo „implicitně" jako režisér postavě přikážete, aby otočila obličej kolem ramene a snímáte ji – bez předešlého střihu – z profilu. Star Trek v minimálně dvou scénách volí druhý, mazanější postup. A to proto, že čelní polodetaily obličejů jsou ve filmu až příliš časté, díky čemuž je třeba volit i jiné postupy. 2, Hýbe se v kinematografii spíše s herci, nebo s kamerou? V první polovině dvacátého století probíhaly promluvy herců bez střihu v jednom velkém záběru (hýbalo se s herci, kamera zůstávala v klidu), v druhé polovině dvacátého století byla hercova replika rozdělena na několik detailních záběrů (hýbalo se s kamerou, herci zůstávali v klidu), zatímco v první polovině dvacátéhoprvního století kamera bez střihu přejíždí (švenkuje) mezi herci, viz klopotné scény na palubě lodí. Hýbe se tedy jak s kamerou, ale i s herci – kupř. jakmile vkročí do osy kamera-postava nějaká další postava, kamera věnuje nové příchozímu pozornost a přerámovává scénu, aby ho udržela ve středu, ale i do nově ustanovené osy kamera-nově příchozí často vstoupí zas někdo další apod. ____ A, Kompozice filmu je následující: emoce, vtip, akce, romantika - emoce, vtip, akce romantika - emoce, vtip, akce, romantika... a tak po celé dvě hodiny. Opravdu, Star Trek absolutně nezná míru, klidně orámuje smrt rodiného příbuzného zleva flirtováním Kirka a zprava vtípkem Simona Pegga, přičemž všechny tři scény vpasuje to dvaceti sekund. Tahle zběsilá a schizofrenní „rapidmontáž“ čtyř různých „žánrů“ nejenže nedovoluje jakoukoliv gradaci a kontinuitu v příběhu, protože se zdá, jako kdyby nějaký „velký strůjce obrazů“ neustále přepínal ovladačem mezi čtyřmi kanály, ale ze všeho nejvíce usvědčuje Abramse z nekalých, mainstreamových úmyslů. Podobně jako George Lucas před čtyřiceti lety přitáhl undergroundový sci-fi žánr pro zasvěcené do každé rodiny, obdobně i Abrams zrealizoval nikoliv teenagerovský, jak mu bývá někdy vytýkáno, ale čistě rodinný spektákl „from 9 to 99“. B, Proč mají všechny ženy ve filmu minisukně? Protože Star Trek meets Beverly Hills. Odendáte-li postavy a dějový rámec Star Treku z vesmíru a zasadíte oboje do středoškolského kampusu, bude vše fungovat bez sebemenších komplikací i nadále. Vesmír, sci-fi, technologie, strunová teorie, vize – to je u Abramsova díla pouhý rámec a alibi pro povinně blockbusterové atrakce, ale jinak ani jedno s filmem (s jeho sémantikou) víceméně nesouvisí. C, Matka, která na začátku rodí, to není nic jiného než „vychcaně“ umístěná scéna určená ženám do ryze mužského sci-fi světa. A nejen to, u celého filmu je až extrémní, jak se Kurtzman, Orci a Abrams snaží umanutě oslovovat fakt úplně každého bez rozdílu vyznání, barvy pleti nebo orientace. D, Ohledně toho oslavovaného racia a vítězství rozumu... za prvé, s rozumem se ve filmu sice operuje, ale nevítězí, protože Spock se nakonec ukazuje ve srovnání s Kirkem jako „přemožený". A za druhé, rozum Spocka má ve filmu pouze vyvažovat až extrémně převtipělý a nevážný děj. Tzn. že tvůrci prvně vykonstruovali děj, a pak teprve podle toho volili, do jakých extrémů charakter Spocka dotáhnou, nikoliv obráceně. E, A nakonec to, co mi vadilo nejvíce: Hudba je ve srovnání s Bournem nebo TDK opravdu špatná-nijaká a akční scény a souboje (mimo úvodní jízdy autem) bez choreografie, rytmu a jakéhokoliv stupňováni, popřípadě spádu. (11.05.2009) (méně) (více)