Tři tuny prachu

"Socialismus se dělá víc elektrárnami než čistým vzduchem….Počkej a jak teď z toho ven…." Jak ven z této Daňkovy režijní prvotiny, která v sobě evidentně nezapře dobu svého vzniku? Radši se vůbec nekoukat nebo odsoudit ten dobový balast socialistické morálky. Musím říct, že za mě ani jedno. Mile mě tento film překvapil a naprosto nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Už jen ten důraz na životní prostředí mě u filmu, co svým zpracováním má přeci jen asi blíž k filmům z let padesátých než nastupujících let šedesátých docela překvapí. A i ten vztahový rozměr filmu (v něž se řeší otázka poctivého přístupu k sobě i druhým) není úplně špatný. No a když maminka/tchýně svým "mladým" kriticky říká, že "dělají ze svého manželství schůzi", docela jsem se pobavil. (10.02.2024)

Film Tři tuny prachu snad v minulosti nebyl uváděn ani v kinech či televizi. Ne snad pro kvalitu,ale , že se ve své době dotýkal choulostivých záležitostí. Nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Jen sám rok výroby 1960 ukazuje , jak bylo obtížné ukázat i funkcionáři jsou také jen lidé a mají své starosti. Ukazovat, že i vedoucí pracovník velkého závodu má právo dělat chyby. Ve filmu je však i něco , co se v této době "moc nenosilo". Postoj zástupkyně KSČ, která neprosazovala či nenařizovala , jak se má ředitel (K.Höger ) zachovat , jak již na pracovišti, či v soukromém životě. Režisér O.Daněk vybral nestandartní obsazení filmu , které však bylo vynikající. B.Bohdanová jako hlavní představitelka vedla svou postavu skutečně lidsky, kde dokázala oddělit práci od soukroma. Dokázala říci do očí pracovníku výzkumu z Prahy (E.Romančík) , že bude stát vždy pracovně dle svého názoru i proti němu. E.Romančík stál ve své roli jakoby v obraně, působil, že se bojí někomu ublížit, ale vnitřně byl pevně rozhodnut. Co bylo na svou dobu nepopulární, až s podivem, závěr filmu u tohoto trojúhelníku. Většinou filmy této doby končili urovnáním rodinného vztahu. I když zde to řečeno nebylo naplno , divák zde vycítí, že došlo k rozchodu manželů. Karel Höger se pracovně dostává k pravdě o zanedbání povinností závodu vůči okolí , ale dokáže se bez větších emocí vyrovnat i rodinou situací (rozchodem se svou ženou). Byla to role jiná , než je herec znám, ale i v kožené bundě a v huti byl výborný. Další postavy moc do děje nezasahovaly, J.Krulišová v roli zástupce KSČ působila hodně lidsky, než nám ukají jiné filmy ukazující tuto dobu. D.Medřická i v malé roli ukázala svou energii a schopnost zahrát jakoukoli postavu. U E.Romančíka trochu vadilo předabování , ale asi to vyznělo lépe, než kdyby bylo použito českoslovenštiny. Velice slabě však vyzněla postava kolegy E.R. , kterou hrál L.Tokoš, scéna na silnici působila hodně uměle. A i další scény L.T. byly hodně neskutečné. Jako světák, který na víkend odjede s milenkou a na druhé straně aby uhájil svůj projekt rychle končí vztah. Ve filmu se objevila i I.Kačírková, tehdy populární herečka s kvalitním zpěvem. Snad tato scéna měla ukázat, že již v té době měly domácnosti televizory. Možno měl režisér použít více dialogů v řeči ostravaků (použito snad dvakrát). Blanka Bohdanová zvládla tuto roli velice dobře, role vyzněla velice lidsky a to jak v dialozích , jak s E.R tak s K.H. Snad až překvapivě rychle se snažila osobní záležitost řešit se svým mužem. Dnes je tento film asi mladším k smíchu, vstahy jsou jiné, city se nenosí, chyby v práci se kryjí čímkoliv. Je pravda, že tenkrát nad vším stála partaj KSČ, a všichni i ředitelé se jí báli. I když film asi ve své době neměl zelenou, našel si svou cestu ke svým divákům. (28.05.2012)

Uvědomělý boj o popílek na Ostravsku, který je svým způsobem nadčasový. Jediná změna je, že se do toho už neplete UV KSČ. Je ho v ovzduší moc a tak se s tím musí něco dělat. Příběh si nevšímá jen tohoto problému. Scénárista do děje zakomponoval i mezilidské a partnerské vztahy. Výsledku to však nevadí. Vše je v dobré souhře. Určité věci na dnešní dobu již přijdou dosti úsměvně, ale taková hold byla doba. Karel Höger opět prokázal svůj herecký um. Svým způsobem se ještě jedná o agitku, přesto nechápu, že je tento snímek pozapomenutý. Ani dnes vůbec ničím nezaškodí. (09.01.2014)

Jo na Ostravsku ani v okolních městech není zrovna moc čerstvý a bezprašný vzdoušek ani dneska. Tenhle starý filmeček rozhodně nabídne zajímavé téma i vcelku slušné herecké obsazení, ovšem jeho slabinou je nepříliš záživný děj – kdy některé části jsou neskutečně nudné a otravné. Popravdě jsem se asi nejvíce kochal záběry na staré části Ostravy, pobavil stařík z továrny a tak nějak doufal, že se to celé alespoň rozeběhne nějak po citové a dramatické stránce, ale i zde zůstali soudruzi tak „napůl žerdi“. 40-45% (30.04.2020)

Nakrúcalo sa napríklad aj v dome na Žofínskej 9 v Moravskej Ostrave a presne oproti dnešnému divadlu Antonína Dvořáka. Karel Höger (vo filme rovnako Karel) teda od divadla prešiel do fabriky i keď kanceláriu (kde hľadal manželku s inžinierom) mal hneď oproti divadlu, kde sa následne vrátil. Navyše prichádza ku kancelárii a odchádza od nej do slepej ulice. Zaujímavé sledovať, ako sa tvorcovia vysporiadali s jednotlivými zábermi a vidieť dobrú prácu strihača. V každom prípade zaujímavý exkurz do dobovej Ostravy. Zaujme miestny dialekt a pomerne nadčasová téma vrátane medziľudských vzťahov. Film je postavený na výborných hereckých výkonoch, kvalitnej dramaturgii a emocionálnych dialógoch. Narážky na prítomnosť strany a straníckych orgánov mi prídu tak nejako navyše (už asi aj v tej dobe), ale v tej dobe to bez toho išlo asi ťažko. Neprávom zabudnutá zaujímavosť českej kinematografie. (23.02.2021)