MickeyStuma

Film se zabývá tématy lásky, zločinu a rozčarování v dekadentním světě amerických emigrantů v Paříži. Největší zajímavost ohledně své doby uvedení filmu je označení jako pre-code drama. Na svou dobu je poměrně odvážný svým nelichotivým pojednáním o amerických emigrantech, jejich kriminality, a dokonce i poněkud depresivním koncem, který byl už tehdy pro melodramata neobvyklý. Právě lehce skandální tón a pro někoho možná i trochu pokleslý závěr je hlavní devizou celého příběhu, kterému se tvůrci snažili dát mimořádnou podobu s patřičným nádechem evropské atmosféry. Zda se jim to podařilo, záleží na divácích. Co se týče žánrů, je to trochu nejednostranné. Děj příběhu se neustále pohybuje mezi dramatem, melodramatem a lehkou komedií. Každopádně už samotný vliv námětu jej činí atraktivním pro jeho zajímavost, i když v dnešní době je to na pováženou. Dnes se už na něco takového přece jen díváme jinak.

Jak se neodpustitelně lehkomyslný mladík Johnny navzdory svým špatným rozhodnutím při hazardních hrách zaplete se špatnou partou, což ho přivede ke kriminální činnosti. Scénář není zrovna náročně zpracovaný, a protože jde o nízkorozpočtovou záležitost s kratší stopáží, nelze od něj příliš očekávat. Svým způsobem má moralizující aspekt, ale co se týče postavy Johnnyho, nevyznívá přesvědčivě. Je popisován jako naivní ve svém jednání, navíc se opakovaně dopouští chyb ve svých rozhodnutích, ze kterých se ne a ne poučit. Takového jedince je poměrně frustrující sledovat. Příběh je přímočarý, postrádá nápady a zejména dramatické zvraty ve vývoji děje. Vše se odehrává v poměrně rychlém sledu, takže ta jednoduchost je vlastně výhodou. A tak se jedná o film, který je zajímavý spíše pro své historické souvislosti než pro své kvality. Coby film z třicátých let je snad jediným lákadlem ke zhlédnutí..

Jak nemilosrdně působí zub času, nezdá se dnes, že by tento film podával drsný a realistický obraz francouzského podsvětí 70. let. Ale ve své době, kdy byl uveden do kin, se prý setkal se smíšeným přijetím, takže z hlediska stáří na tom nejspíš nebude zase tak špatně. Příběh je poměrně standardní a není v něm patrná snaha o nějakou originalitu, takže co se týče vývoje děje, vyniká svou ne zrovna malou předvídatelností. Atmosféricky však celý koncept drží dobře a nesnaží se nijak vnucovat svou efektivitu. Navíc je podpořen dobrými hereckými výkony, což znamená, že i přes všechny neblahé nedostatky se tím ukazuje, že jde o poctivou, byť temnější a omšelou, zábavu. Pochvalu si rozhodně zaslouží zejména výkony Serge Reggianiho, Jeana Bouise a Michela Constantina. Filmové fanoušky obeznámené s podobnými filmy tento snímek nenadchne, ale ostatní by oslovit mohl.