Max Payne

Filmový Max Payne nepobral moc charizmatu svého představitele ani chytrosti, čímž se děj zredukoval na nudnou a předvídatelnou detektivku s pár bolestně (ne)logickými přehmaty. Vizuál by ušel (ačkoliv takové Sin City je stonásobně víc cool), zůstává však naprosto nevyužit v čele s bezradnou akcí, která se pohybuje od příliš krátké přes obyčejnou až po absolutní střihový a trikový chaos. 5/10 (07.11.2008)

Poslední roky patří mezi povinné součásti podzimní filmové sezóny béčkové adaptace videoher a tak po Doom (2005), DOA: Na život a na smrt (2006) a Hitman (2007) letos přichází Max Payne. Stejně jako v předchozích případech film představuje snůšku žánrových klišé a trendů aktuální sezóny. Tak jako Hitman vykrádal Bourneovu sérii, Payne zase přebírá postupy ze Sin City a 300: Bitva u Thermopyl – konkrétně stylizaci obrazu do kašírovaných kreseb. Chvíli tak zaujmou ostré obrysy objektů, nadreálný sníh a ponurost postranních uliček v zimní noci. Ale pak už jen vše přebíjí jedna klišovitá scéna za druhou, sterilní drsňáctví Marky Marka a naprosté nevyužití potenciálu hry. Místo dusného a příslušně vypjatého noiru je tu jen pateticky podaný tuctový příběh s nepřekvapivým zvratem a osudovost i jiskření vztahu dvou hlavních postav hry vystřídalo mládeži přístupné asexuální parťáctví Maxe a Mony. Film je plný postav na jedno použití, což se vztahuje i na Monu, která pouze hrstce scén dodává vypjatost svými řečmi. Překvapivé je, že film nevyužívá základní trademarky hry – noirový voiceover a extrémní zpomalení času při přestřelkách (k umocnění nesmyslnosti filmu se zpomalení využije v jediné scéně). Možná to svědčí o špetce rozvahy na straně tvůrců, kteří asi na příkladech Sin City a Sejmi je všechny pochopili, že ne všechny komiksové a videoherní praktiky lze uplatnit v narativním filmu. Ve výsledku lze říci, že filmový Max Payne má od všeho trochu, ale od ničeho dostatek (pouze v případě Markyho unylosti; té je nadbytek). Na detektivku je příliš tuctový, na mystery film příliš racionální, na akčňák má málo akce (navíc naprosto nedynamické) a na drsný thriller příliš podpantofláckého hrdinu (nezemře jen proto, že mu to nakáže duch manželky). Jako hloupoučká popcornovka pro děcka okolo dvanácti let milé (ovšem pozoruhodné poselstvím, že drogy jsou sice obecně vzato špatné, i když jako prostředek ke zlikvidování padouchů je lze ospravedlnit). (17.10.2008)

V Novém Yorku sněží. Je všeobecně známo, že sněhová vločka je pevné skupenství vody vznikající v zemské atmosféře a pokud se voda dostane ke střelnému prachu, ten má pak tendenci zvlhnout. A když zvlhne, tak se nestřílí. Jenže tenhle Max Payne zašel tak daleko, že se v něm ani nekouluje, ani nestavějí sněhuláci.. Koncentrovaná šeď bez známek života, které nelze upřít jakousi snahu o stylovost, ale co je to platné, když s blížícím se koncem se dostává divákovi ze strany režiséra jen Moore and Moore Payne.. A to, že je M.Wahlberg neherec, co měl zůstat u vystavování břišních destiček nad horním lemem slipů od Kleinovic Calvina, mi už nikdo nevyvrátí.. (19.03.2012)

Je mierne ironické že prevažne stealth hra ako Hitman má na filmovom plátne akčnejšie spracovanie ako atmosferická strieľačka podporená výborným krimi príbehom o pomste. O čo lepšie by bolo celkové vyznenie, keby sa Moore nebál akčných scén ako čert svätej vody a že sa v nich neorientuje vôbec zle. I tak ho nemožno s čistým svedomím úplne odpísať, hlavná časť viny spadá na chlapíka menom Beau Thorne, z ktorého scenára Max vychádza so cťou len vďaka Wahlbergovej charizme. Moorovi patrí uznanie aspoň za to, že aj pomerne mdlo napísanú detektívku dokázal nádhernými obrazmi v kombinácii s kvalitnou Beltramiho hudbou podvihnúť o stupienok vyššie. Nenudil som sa, niektoré momenty vyslovene potešili ale nesľuboval trailer viac...ďaleko viac? Aj napriek všetkému je Max Payne jednou z lepších adaptácií počítačových hier, lenže pri tej konkurencii sa ani niet čomu diviť. Napriek tomu verím, že to raz naozaj výjde a spokojní budú všetci. Možno už pri dvojke Maxa, ale s iným filmovým štábom, ktorý nám naservíruje pôvodné menu a nie náhradu zo zvyškových ingrediencií. (03.11.2008)

Maxe Paynea jsem hral, kdovijak me to nebralo, ale akce to byla slusna. Takze film nekritizuju proto, ze bych byl nejakej velikej fanousek hry, ale proste proto, ze tenhle film je k hovnu. Je mi jasny, ze tady nemohlo jit jen o strileni jak ve hre, takze to chtelo nakej uvod do deje a pribeh uplne nejstupidnejsi neni, navic to ozvlastneni v podobe halucinaci je fajn. Jenze tady se na akci skoro uplne zapomnelo. Hodinu se prakticky nic nedeje, ve filmu jsou dve zpomalovacky, jedna nic moc a druha jeste horsi a jedina slusna akce se kona az na zaver. Ale jeste to bych prekous, kdyby to aspon byla zabava nebo nejaka temna kriminalka, ale i kdyz se Moore snazi, sem tam tam flaka pekne cool zabery, cela vizualni sranka je paradni a vetsina deje se odehrava ve tme, proste to nema absolutne zadnou atmosferu, zadny napeti, zadnej svih. Ale jeste by se to dalo zachranit hlavni postavou, jenze to vstupuje na scenu Mark Wahlberg se svoji asi doposud nejtrapnejsi postavou. Da se to trochu omluvit tim, ze nema moc co hrat a vyzadujou se od nej dva vyrazy, jenze on nezvlada ani to. Kdyz ma bejt jakoze nasranej, tak tak vubec nevypada, charisma zadny a vypada jak nakej chlapecek. A kdyz tu mame zabery, kde je stastnej, tak se tvari jak blbecek. Ty dve hvezdicky jsou za peknou, skoro az komiksovou vizualni stranku a v porovnani se zbytkem filmu paradni zaverecnou akci, ale jinak to je fakt nechtene smesna traparna. (22.01.2009)