Vlkodlak

I člověk s čistým srdcem, modlící se každou noc, se může stát vlkem..... Za dávných časů, kdy se ještě cikánům říkávalo cikáni a staré venkovské sídlo působilo tajemně i když v něm nebydlel A.Hopkins, když vykvetla oměj a na obloze zářil úplněk, bylo lepší zůstat doma. Osud totiž někdy nehraje spravedlivě! Hezky natočená a solidně namíchaná směsice akce, napětí a romantiky se skvělou hudbou D.Elfmana. To je asi tak vše. Prostě tomu něco chybí. A krev to není!! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, k čemu jsou dobré stříbrné příbory (neplést s hliníkem!). 2.) Přítel chce chodit ven jen při úplňku. 3.) Stále je pro mě nejstrašlivějším vlkodlakem Ivan z Mrazíka. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (11.06.2010)

To je ale malé hodnocení, asi někdo čekal něco trochu jiného. Mě naopak Vlkodlak příjemně překvapil, nejen objemem krve a záběry na rány, ale také atmosférou plnou mlhy, lesů, luceren a mužů v kabátech s pistolí (a bez nočního vidění a podpory satelitů, že). Nádech Viktoriánské Anglie na každém kroku, od oblečení až po architekturu, určitě potěší nejednoho obdivovatele tohoto období a universal hororů (na které film s úctou nejen odkazují). Je však škoda, že dobovou atmosféru a lesy nedoplnila také stará dobrá oldschool práce v podobě Benicia jako vlkodlaka bez počítačových efektů. Krom toho psychologie postav i větší hloubka příběhu se nějak nedostavuje, snad to byl účel a nebo zbytek problematických příprav. Slabší 4*. PS: 150 milionů do rozpočtu u hororu s vlkodlakem je čiré šílenství. (05.08.2010)

Johnston je sice nevěrný originálu, ale je více než věrný duchu i atmosféře klasických universalovských horrorů. Jak těch slavných a zdařilých, tak i těch kouzelně béčkově naivních typu "kdekdo versus kdeco". Více žádat ani nešlo. Navíc je vidět, že tvůrci ty filmy milují (důkazů jsou kvanta, kupříkladu scéna s lékařským sympóziem, kdy se odkazuje na původní záměr originálu před zásahem studia). A nejen proto mě stylově na svatého Valentýna srdéčko plesalo naprostým nadšením po celou dobu projekce, čímž zabraňovalo rozumu oprávněně připomínkovat, že místy jsou neshody s producenty na finálním sestřihu přeci jen docela (no dobře, tak tedy docela dost) znatelné. (16.02.2010)

Je to zívačka. Vzhledem k tomu, že film má 102 minut a já se na to koukala od šesti hodin do půl jedné ráno, je asi jasné, jak moc si to drželo moje pozornost, jak moc mě zajímalo, jak to dopadne. Vlkodlak z Planety opic. Smrt hned po díky a ještě taková - uff, ble, ach; finito. Samotný závěr filmu pitomnější být nemohl. Ale tohle bych odpustila, kdyby - jak už bylo řečeno - to nebyla taková zívačka. Nechápu, proč jsem ten film chtěla vidět; ještěže už je to za mnou. (04.04.2010)

Na Vlkodlakovi mě strašně, ale uplně příšerně, vadí jedna věc, která celej ten film shazuje dost dolů, tedy především na tu hranici, kde to sundavaj zdejší všeználci. Tou věcí je totiž fakt, že na něm není vůbec nic zajímavého, neotřelého a jiného, než co by se od jiných vlkodlačích filmů vyjímalo. Pokud by takový Sir Arthur Conan Doyle žil, tak by je možná i zažaloval, kdyby chtěl, protože ten film vůbec nic zajímavýho v sobě nemá. Jenže druhá věc je zpracování, a to se povedlo. Atmosféra je totiž perfektní. A když pominu fakt, že hlavní roli ztvárnil Benicio Del Toro, který se svým zjevem do Evropy 19. století určitě patří, tak jsem se vesměs dost bavil. Samotný hodnocení mě ve výsledku vůbec nepřekvapuje a to z více důvodů. Především je to remake, taky ten příběh ničím neoslní. Když si ale uvědomím filmy, které se v tomhle století odehrávají, tak s atmosférou nemůžu být jinak, než spokojený. Na film se má koukat, proto že má bavit a ne proto že v něm jiní hledají nesrovnalosti. Ve výsledku zdejší nedodělci napálej tři hvězdy, aby se neřeklo s tím, že někdo nemá koule. Pokud někdo nemá koule, tak především oni, jelikož si nedokážou přiznat, že i přesto všechno takový film může mít svoje kvality a Vlkodlak je má. (28.11.2010)